Debata o prezidentu Benešovi: logický nástupce Masaryka a žádný zbabělec

Výjimečný státník, kterého je důležité si pro jeho nadčasový pohled na svět stále připomínat, shodli se v názoru na druhého československého prezidenta účastníci semináře Edvard Beneš – 80 let od volby prezidentem. V úterý 15. prosince jej v prostorách pražského Autoklubu pořádala Společnost Edvarda Beneše a Institut Václava Klause.

Někdejší hlava státu se ujala moderování večera věnovaného jednomu ze svých prvorepublikových předchůdců. Jako první dostal slovo Robert Kvaček, emeritní profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který v plném sále Autoklubu podrobně rozebral Benešovu dlouhou cestu do prezidentského křesla. „Masaryk si byl už při vzniku republiky jistý, že jeho nástupcem se musí stát Beneš,“ řekl Kvaček. Na jeho slova poté plynule navázal děkan Právnické fakulty UK Jan Kuklík. Ten se zaměřil na Benešův nejasný politický statut v době londýnského exilu. „Plány na obnovení Československa byly v té době nereálné, Beneš ale přemýšlel dopředu,“ řekl Kuklík.

V tom s ním souhlasili i další přednášející. Profesor Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Jaroslav Hroch označil názory, které hodnotí Benešův odchod do Londýna jako zbabělý, za „protektorátní lži“ a vyzdvihl jeho důraz na ideu homogenního národního státu. Tuto myšlenku dále rozvinul Jiří Weigl, výkonný ředitel Institutu Václava Klause. Posledním řečníkem byl Pavel Carbol, předseda Společnosti Edvarda Beneše. Ten promluvil o historii institucí připomínajících druhého prezidenta ČSR. „Bez Beneše by republika neexistovala,“ dodal na závěr.

Bývalý prezident Václav Klaus jednotlivé příspěvky doplňoval krátkými komentáři k Benešovým myšlenkám a satirickými poznámkami ke stavu dnešní EU. Ta je podle něj „novým nástrojem německé hegemonie nad Evropou, proti které Beneš bojoval“. Seminář zakončila krátká diskuse.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.