„Chtěl jsem změnit image Blízkého východu,“ říká bývalý zahraniční zpravodaj Szántó

Český novinář Jakub Szántó pořádá napříč republikou přednášky o svém pětiletém působení v Izraeli, kde do letošního léta pracoval jako zahraniční zpravodaj ČT pro region Blízkého východu. „Chtěl jsem změnit image Blízkého východu,“ uvedl Szantó v Roudnici nad Labem, kde vystoupil ve středu 31. října v místním evangelickém kostele.

Celou dobu hlavně vyprávěl konkrétní příběhy a popisoval situace, do kterých se při zpravodajské práci dostal. Srozumitelně a poutavě přiblížil situaci na Blízkém východě i těm, kteří neznají hlubší souvislosti a v tématu se příliš neorientují. Vysvětlil, proč vlastní více cestovních pasů (konkrétní počet nechtěl sdělit, ale ujistil, že jsou všechny legální), proč se na válečnou frontu dostanete jenom pomocí taxislužby, proč znají místní vojáci Brno (mají odtud zbraně), ale ne Českou republiku, nebo jak český suchý humor pomáhá přežít. Historky často doprovodil i videoukázkami z vybraných reportáží.

Nejvíce času věnoval Szántó popisu běžného života místních lidí. I zde výklad doplnil videi a fotografiemi. „Žijí tam stejní lidé jako jsme my. Zamilovávají se, rozcházejí se, mají děti a na tom válka či terorismus nic nemění.” To demonstroval jednou ze svých reportáží o palestinských automobilových závodnicích Speed Sisters, které kromě úniku z nepříznivé politické situace symbolizují i boření tradiční představy o postavení žen v muslimském světě.

Nemohl ale opominout ani stinné stránky regionu, jehož situace se stále nelepší. Szántó je přesvědčen, že jsou Arabové schopni kompletně zničit to, co doposud budovali. Islámský stát na tom již řadu let velice úspěšně pracuje. Zpravodajský tým ČT se často dostal na místa, která postihly útoky ISIS. Stejně jako na frontu zásadně pomocí taxislužby, jelikož bez online map tam sami dané místo nenajdou a něco jako hromadná doprava v těchto oblastech neexistuje. Po celou dobu působení dopravoval český novinářský tým na válkou postižená místa „děda Ibrahim”, téměř hluchý taxikář s oboustranným šedým zákalem.

Vídat mrtvá těla v troskách měst je prý pro novináře běžnou záležitostí, na kterou si však nejde úplně zvyknout. To se projevuje hlavně v post-traumatických stavech, které podle něj nejvíce nastoupily po návratu domů. U každého jedince mají odlišný charakter. „Jsou lidé, kteří mají zažívací potíže, někdo má noční můry, někdo vyrážku, někdo deprese, no a pak jsou tu lidé, jako jsem já, kteří mají úplně všechno,” odlehčil situaci Szántó. Ve zvládání vypjatých momentů nejvíce pomáhal již zmiňovaný český humor. Právě jím se prý dobře zakrývá strach.

O svém pětiletém působení v roli zahraničního zpravodaje napsal Jakub Szántó knihu Za oponou války, která nedávno přišla na trh. Pokřtí ji 15. listopadu na besedě v Praze, jejíž součástí bude i autogramiáda.

Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba I pod vedením PhDr. Ludmily Trunečkové, Ph.D. a publikován byl v CAROLINĚ.

Foto: Wikimedia Commons

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *