Do Knihovny Václava Havla přišlo Americké jaro, festival sbližující kultury

Až do 18. května budou ve vybraných českých městech vystupovat mladí američtí hudebníci, jako třeba sopranistka Kelley Hollis. Třináctý ročník mezinárodního festivalu Americké jaro chce představit začínající americké i české umělce, a ještě více tak prohloubit vztahy mezi oběma zeměmi. Ke stému výročí založení Československa, které tehdy Američané podpořili, připravila letos doprovodný program i Knihovna Václava Havla (KVH). V tomto týdnu nabídla tři debaty a jedno scénické čtení.

Festival zahájila v pondělí diskuse o česko-amerických vztazích po roce 1918 a na ni navázala úterní debata o vztazích po roce 1989, kterou provázel novinař Daniel Anýž. Diskutovaly tři osobnosti, které mají k Americe blízko jak profesně, tak i osobně. Jedna z nejvýraznějších představitelek tanečního a fyzického divadla Miřenka Čechová se do USA dostala díky prestižnímu Fulbrightovu stipendiu a dnes působí střídavě v Česku a v zahraničí. Ondřej Kania odešel do Ameriky studovat v 17 letech, dnes je spolumajitelem Pražského humanitního gymnázia a zprostředkovává českým studentům stipendia v USA. Posledním debatujícím byl ředitel KVH a překladatel Michael Žantovský, který se do Spojených států poprvé vydal už během studií v Kanadě.

V uvolněné náladě se všichni tři dělili o dojmy a zkušenosti z Ameriky. Nejprve se mluvilo o pozitivech a počátečním nadšení z příchodu do „země neomezených možností“. „Musí dojít ke zlomu, kdy člověk přistoupí na tu jejich hru,“ popisuje Čechová, jak pro ni bylo těžké uvěřit stále se usmívajícím Američanům, že to myslí upřímně. „Naučila jsem se, že všechno záleží jen na mně a na tom, kolik investuji do svého snu.“

Debata se ale nenesla jen na vlně optimismu, po chvíli se stočila k negativním stránkám a problémům USA, jako je třeba nerovnost ve vzdělání a jeho nedostupnost sociálně slabším nebo velké sociální rozdíly mezi vrstvami. Kania upozornil na problém, že v okolí dobrých státních škol jsou vysoké ceny nemovitostí a sociálně slabší se tak musí odstěhovat na periférii. Čechová zmínila těžkou situaci vysokoškolských studentů, kterým vypršelo vízum, a oni se tak ocitli v zemi jako nelegální imigranti. Příběh jedné takové studentky ji zasáhl natolik, že se mu rozhodla věnovat ve své připravované knize.

Hosté se nevyhnuli ani prezidentu Donaldu Trumpovi. „Zásadně se změnila nálada všech lidí kolem mě. Brali to jako hlubokou osobní prohru,“ popisuje pocity po jeho vítězství Čechová. „Američané se budou muset naučit ten náš evropský cynismus,“ dodává. „Myslím si, že díky volbám se ukázalo, že jsme Americe vůbec nerozuměli,“ říká Kania, a protože nevidí žádného silného demokratického kandidáta, sází na to, že bude Trump zvolen znovu. Žantovského Trump překvapil i příjemně, podotýká, že výsledky, kterých dosáhl, nejsou vůbec tak špatné. „To nejúžasnější na Americe je, že si každý najde takovou, jakou chce,“ říká Žantovský, který vidí v Americe vstřícnost a otevřenost, ale nepřehlíží ani její problémy.

 

Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba II pod vedením Mgr. Ondřeje Trunečky a publikován byl v CAROLINĚ.

 

Foto: Americké jaro

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *