Každá třetí potravina skončí v koši

Osmdesát čtyři procent Čechů vnímá plýtvání potravinami jako problém, neuvědomují si ale, že právě přes 40 % všeho vyhozeného jídla se znehodnotí na úrovni domácností. Nejvíce se vyhazují pečivo, zelenina, ovoce, přílohy, doma připravené jídlo či mléčné výrobky. Zhruba jedna třetina všech vyprodukovaných potravin skončí v odpadkovém koši, tvrdí účastníci online konference, kterou pod názvem Plýtvání potravinami, aneb jak neplýtvat, zorganizoval 23. listopadu Sociologický ústav Akademie věd ČR.

Příčinou je často neporozumění označení trvanlivosti či špatné skladování potravin ze strany spotřebitelů. Pojmy minimální trvanlivost a spotřebujte do si zaměňuje až polovina tázaných. Výrobci také z opatrnosti uvádějí kratší datum spotřeby, než je nutné. Aby lidé předešli vyhazování přebytečných surovin, Radka Hanzlová z Akademie věd radí, aby plánovali, nakupovali dle seznamu, vyhýbali se nákupům v akcích, zamrazovali, zpracovávali zbytky či nakupovali „ošklivky“. Výzkum Mendelovy univerzity v Brně provedený v devíti stech tamních domácností ukázal, že jedna osoba průměrně vyplýtvá 37,4 kg za rok. Nejvíce se vyhodí v sídlištní, pak vilové a nejméně v zástavbě na venkově, kde je větší pravděpodobnost zkompostování či zkonzumování zvířaty. Dále odhalil, že mladí lidé ve věku 18 až 29 let plýtvají desetkrát více než lidé starší 65 let. Poukázal, že plýtvání má souvislost s častým nakupováním ve velkém (nad 500 Kč), s měsíčním příjmem nebo s počtem členů rodiny.

Proti hladu, ale i proti plýtvání bojují potravinové banky, kterých je v ČR celkem patnáct. Letošní sbírka vybrala rekordní množství potravin, přesto tento zdroj tvoří jen desetinu zásob potravinových bank. Přes polovinu zásob představuje neprodané zboží svážené z obchodních řetězců.

Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba I – seminář psaní B pod vedením PhDr. Ludmily Trunečkové, PhD., a publikován byl v CAROLINĚ

Foto: Pixabay.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.