Petr Pithart: Zákaz KSČ by ničemu nepomohl

Utíká česká společnost i po třiceti letech své historii? Byla by teď jiná, kdyby se po sametové revoluci podařilo postavit komunistickou stranu mimo zákon? A pobídne výročí justiční vraždy Milady Horákové veřejnost k debatě o pravé povaze komunistického režimu v Československu? Na tyto a podobné otázky odpovídal Janu Burdovi v rozhovoru pro Český rozhlas Plus bývalý předseda vlády a Senátu a tehdejší představitel Občanského fóra Petr Pithart.

„Historii utéct nelze, můžeme se s ní pouze vyrovnat. A nikdy nemůžeme říct, že je hotovo, ten proces nelze uspěchat,“ uvádí na začátek.

Dle jeho slov se v této souvislosti často používá slovo katarze, „kdy se vše vyjasní, vyčistí, ukáže se, kdo byl dobrý a zlý. To jsou vzácné chvíle v dějinách a zpravidla si je ta společnost musí nějak zasloužit. Je zpravidla spojená s obětmi.“ Jako historický vzor uvádí Pithart například pád francouzské Bastily.

„My jsme měli do krvava zmlácené studentky a studenty, pár dní jsme se domnívali, že máme i mrtvého. Připomnělo nám to Jana Opletala a Jana Palacha. To zapůsobilo a proces urychlilo. Ale pak jsme museli uznat, že jsme se stali obětí cílevědomé dezinformace,“ vzpomíná na listopadové události roku 1989.

Po revoluci podle Petra Pitharta očekávali lidé podobnou katarzi, ta se ale neuskutečnila. Proč? „K listopadu jsme se doplazili až jako poslední. Východní blok za nás rozbourali jiní, takže jsme si katarzi nezasloužili,“ vysvětluje.

Měli se komunisté zakázat?

Na otázku zda se měla komunistická strana po roce 1989 postavit mimo zákon, odpovídá Petr Pithart stejně už několik desetiletí. „A kdo to měl udělat? Nikdo na to neměl ani minimální kompetence. Co tedy zbývalo? Svrhnout federální shromáždění? Rozehnat parlament? To tady opravdu nebylo na programu. My jsme tehdy potřebovali, aby Federální shromáždění pracovalo. Kdo by jinak udělal volby a volební zákon? My jsme potřebovali, aby tam seděli a schvalovali naše zákony tak, jak my jsme si přáli a pomáhali nám. A tak se taky mohli konat svobodné volby podle nových pravidel.“

Zrušení komunistické strany by podle Pitharta nikam nevedlo. „I když pomineme právnické a ústavní náležitosti, tak třetí den by měli určitě v šuplíku připravené nové stanovy, nový název a byla by to jiná strana tak jako v Polsku a Maďarsku. Já si myslím, že by bylo lepší porážet komunisty ve volbách.“ 

„Je iluze, že komunisty zakážeme a oni půjdou domů a zavřou za sebou dveře. Je naivita skoro politicky trestuhodná, že kdybychom to udělali, dnes by bylo všechno jinak,“ upozornil na závěr svého rozhovoru pro Český rozhlas Plus člen bývalého Občanského fóra

V rámci kurzu „Propaganda, Argumenty, Konfrontace“ si studenti mají možnost osvojit teoretické a praktické dovednosti v oblasti propagandy – té oslavné i očerňující. Bílé, šedé i černé. Obeznamují se s nejčastějšími manipulativními technikami, mezi které patří: „argument ad personam“, „reductio ad absurdum“, „hyperbolizace“, „paluba vítězů“, „věčné opakování“, „citace autority“, „černá nebo bílá“, „obyčejný člověk“, „obětní beránek, „lež“, „zavádění“ a další. Učí se je vyhledávat, vyhodnocovat, ale i používat v rámci konkrétních příkladů psaní oslavné a očerňující propagandy v kontextu profesionálně napsaných žurnalistických textů – zprávy, komentáře, nebo glosy.

(Napsané práce neobsahují osobní názory a postoje autorky. Byly vytvořené za účelem prokázání osvojení si teoretických a praktických dovedností v rámci kurzu „Propaganda, Argumenty, Konfrontace“.)


OČERŇUJÍCÍ PROPAGANDA: Škodovka v ohrožení kvůli bývalému disidentovi![1]

Bývalý český premiér a představitel Občanského fóra Petr Pithart je důvodem, proč je klenot českého průmysl, Škoda Auto, v nebezpečí stát se laciným výrobcem produktů s nulovou kvalitou.[2]

Už jen fakt, že pod jeho vládou byl v devadesátých letech podnik privatizován ve prospěch západu, pro německý Volkswagen, naznačuje, že Pithart české ekonomice nepřinesl nic dobrého.[3]

Když v mládí vstoupil Pithart do strany, vypadalo to, že půjde ve stopách svého otce, vzorného komunistického velvyslance v Bělehradě. Pak se ale jako pedagog (tedy už v roli, kdy jeho chování může mít nepříznivý dopad na snadno ovlivnitelnou mladou generaci!) místo vítání bratrské pomoci z východu v roce 1968 zúčastnil se svými studenty stávky proti údajné okupaci. Následně z KSČ vystoupil.[4]

V roce 1971 byl právem vyhozen z Karlovy Univerzity a v dobré víře poslán do jižních Čech na práci u Vodních zdrojů aby zde napravil své prohřešky proti socialismu a naučil se vážit si poctivé práce a míru. Pithart místo toho zneužil důvěry strany a napsal rozsáhlý text Obrana politiky, který poté nelegálně šířil.[5] 

V letech 1973-1977 pracoval jako podnikový právník ale i tak pokračoval v podvratné činnosti a spolu s dalšími nepřáteli režimu pašovali ilegální literaturu.[6] Jakékoli zbytky trpělivosti a naděje na jeho nápravu definitivně zmizely, když se projevil jako signatář protistátního manifestu, jakési Charty 77 – protisocialistického, demagogického a velmi hanlivého textu. Ale protože socialismus je nekonečně benevolentní a nad nikým neláme srp[7], nebyl za to Pithart nijak trestně stíhán, pouze přesunut na veřejně prospěšné práce jako noční hlídač a obalový referent.[8]

Tento věrný služebník imperialismu[9] se bohužel po roce 1989 stal mimo jiné i předsedou vlády a má tak na svědomí i chloubu Mladé Boleslavi.[10] Nyní Volkswagen výrobu Škody upozaďuje, protože podle slov jeho ředitele nemá smysl, aby měl koncern třetí prémiovou značku.[11] Nemůžeme se tak divit, že česká ekonomika klesá a nezaměstnanost roste.[12]


[1] Clickbaitový titulek, který už má čtenáře předem negativně naladit ale zároveň i ponouknout ke čtení.

[2] Apelace na city – předpoklad, že Češi jsou na Škodovku pyšní a přejí si její úspěch. Tudíž budou negativně nahlížet na kohokoli, kdo se snaží úspěchu zabránit.

[3] Dezinformace – Privatizaci podniku Škoda Auto si v 90. letech prosadil ministr průmyslu Jan Vrba, Pithart byl tehdy premiérem. Vliv na to tedy do jisté míry měl, ale rozhodně to neznamená, že kvůli němu šla česká ekonomika do kopru.

[4] Negativně zabarvená pravda – čistá fakta jsou: Pithart se na podzim roku 1968 spolu se svými studenty zúčastnil okupační stávky a odevzdal stranickou legitimaci.

[5] Manipulace a překrucování pravdy – Jasné vymezení režimu jako toho hodného a laskavého dárce druhých šancí a Pitharta jako toho špatného, co si příležitosti neváží.

[6] Opět negativně popsaná pravda – fakta byla: Spolu s Janem Kavanem žijícím v zahraničí organizoval obousměrné pašování samizdatové literatury.

[7] Neskrývaná propaganda symbolů režimu – nad nikým neláme tradiční „hůl“ ale „srp“.

[8] Opět ukázka režimu jako toho hodného a benevolentního.

[9] Věčné opakování + paluba vítězů – Pithart myšlenkově souzní se západem, nejde s námi ale proti nám = je to špatný člověk.

[10] Pasivní dezinformace + apelace na city viz č. 2.

[11] Příhodně využitá pravda bez doplňujících informací – Sám Pithart a bývalý ministr Vrba, který prosadil privatizaci podniku, ale vyjádřili své znepokojení a tvrdí, že je to v rozporu se smlouvou.

[12] Aktivní dezinformace neboli lež a výmysl – Pokud ekonomika klesá a nezaměstnanost roste je to spíše kvůli Koronavirové krizi, než privatizaci Škodovky před třiceti lety, a už vůbec za to nemůže Petr Pithart.


OSLAVNÁ PROPAGANDA: Škodovka rozšíří výrobu o modely SUV díky bývalému disidentovi[1]

I přes nelehké dospívání, kdy musel bydlet na internátě ministerstva zahraničí, protože otec se angažoval jako velvyslanec v Bělehradě, vyrostl z Pitharta úctyhodný a čestný muž. Za svou vlast bojoval už jako mladý pedagog, kdy se se svými studenty v roce 1968 účastnil nebezpečné okupační stávky.[4]

Bývalý předseda vlády, Senátu a aktivní představitel Občanského fóra, doc. Petr Pithart[2] se ve svém volebním období mimo jiné záslužné činy zasadil i o privatizaci Škoda Auto pro německý Volkswagen. Výrazně se tak podílel na kultivaci české průmyslové výroby a zlepšil naše diplomatické vztahy s Německem. Škoda díky němu prosperuje i o několik desetiletí později.[3]

Následkem toho byl v roce 1971 vyhozen z Karlovy univerzity a donucen odejít do jižních Čech na ponižující pracovní pozici u Vodních zdrojů.[5] Jeho odhodlaného ducha to však nezlomilo. I přes celodenní vyčerpávající práci po nocích sepisoval svůj první rozsáhlý text Obrana politiky, který se mu poté i přes nepřízeň režimu dařilo šířit samizdatově.[6]    

V letech 1973-1977 se vypracoval až na podnikového právníka a nehledě na svou bezpečnost organizoval náročné pašerácké operace se zakázanou exilovou literaturou socialismu přímo před nosem. V lednu 1977 po boku Václava Havla neohroženě podepsal Chartu. Jako signatář tohoto protirežimního dokumentu ztratil pozici právníka a byl přesunut na nucené práce nočního hlídače a obalového referenta.[7] 

Jeho vlastenectví však nepolevovalo a angažovaně se zapojil do událostí listopadu 1989. Po revoluci se stal jedním z předních mluvčích Občanského fóra a již v únoru 1990 usedl ve funkci předsedy vlády. Právě v této funkci napomohl k privatizaci podniku Škoda Auto. Automobilka pod vedením Volkswagenu prosperuje a chystá se přesunout část výroby na Slovensko. Uvolní si tak kapacity na výrobu vozů SUV a na vývoj nových modelů. Díky Petru Pithartovi klenot českého průmysl stále vzkvétá.[8]


[1] Opět clickbaitový titulek, který přehání a připisuje úspěchy osobě, které nepatří, aby zaujal čtenáře.

[2] Uvedení velkých kariérních úspěchů, včetně akademického titulu aby Pithart stoupl v očích veřejnosti.

[3] Posouvání pravdy za hranice zbožných přání – ano, podnik Škoda Auto byl privatizován ve prospěch Volkswagenu v době, kdy byl Pithart premiérem a nepochybně to takhle brzy po revoluci zlepšilo naše vztahy s Německem. Ale rozhodně není jeho zásluhou jeho dnešní prosperita.

[4] Cílené zobrazení PItharta v roli  „obyčejného člověka“, se kterým se lze ztotožnit a který je na naší straně. A protože je k tomu ještě popsán jako odvážný a jsou přidána pochvalná slova jako „čestný“ a „úctyhodný“ tak kdokoli se skrz text s Pithartem ztotožní (např. skrz nelehké dětství, nesouhlas s vpádem vojsk Varšavské smlouvy), si bude také připadat, že ho text chválí.

[5] Taktika obětního beránka – postavení Pitharta do role „ublíženého“, apelace na city.

[6] Přehnané vychvalování

[7] Obětní beránek a apelace na city.

[8] Spin doctoring – zveličování dobrých zpráv a úmyslné uvádění jen některých fakt – Škoda přesunuje část výroby do továrny na Slovensku. Automobilka krok obhajuje argumentem, že si uvolní kapacity a možná začne vyvíjet nový model. 


Foto: Pixabay.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.