Projekt MŠMT a UK má pomoci s distanční výukou

Koronavir ovlivňuje vše, co může – od ekonomiky, sociálních kontaktů, volného času až po vzdělání. Právě to prodělalo jednu z největších změn, jelikož se muselo adaptovat na nové podmínky distanční výuky. Nejen o nich na pondělní online tiskové konferenci Univerzity Karlovy promluvili její rektor Tomáš Zima, prorektorka pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti Radka Wildová a Cyril Brom z Katedry softwaru a výuky informatiky Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Po jarní vlně epidemie bylo zřejmé, že ministerstvo školství bude muset v kooperaci s vysokými školami přijít s plánem, který zajistí bezproblémový průběh výuky na podzim. Pod záštitou tzv. think-tanku Vzdělávání21, projektu, který má za úkol zlepšovat systém vzdělávání, proto vznikl dokument předkládající možnosti řešení současného nouzového stavu.

„Nepochybuji, že situaci zvládneme, ale to neznamená, že se vrátíme do roku 2019 neboli doby předcovidové,“ prohlásil optimisticky Cyril Brom předtím, než vyjmenoval systémové návrhy. Ty obsahovaly vytvoření skupiny analytiků z MŠMT, která by rozebírala a hodnotila aktuální situaci, či vyvinutí národní koordinační platformy, kde by mohli učitelé ze škol napříč celou Českou republikou sdílet své know-how s tipy a triky ohledně distanční výuky. Většina škol ji dle prorektorky Wildové zvládá na jedničku, nicméně se kvůli ní rozevírají socioekonomické nůžky s dopadem na sociálně slabší rodiny.

Projekt, jenž má dle prorektorky Wildové začít fungovat ihned, by měl také pomoct se zapojením široké veřejnosti do informačního systému Propojme se, a zlepšit tak mentoringovou koordinaci i přenos informací ke studentům. V budoucnu by měl také podpořit častější školy v přírodě.

Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba I – seminář psaní B pod vedením PhDr. Ludmily Trunečkové, PhD., a publikován byl v CAROLINĚ

Foto: Pixabay.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.