Spolky volají SOS. Postrádají systém v rozdělování finančních prostředků ve sportu

Sportovní infrastruktura je v havarijním stavu. Vypovídá o tom fakt, že průměrné stáří areálů a hřišť je 48 let a 92 % objektů bylo postaveno před rokem 1989. Na tiskové konferenci 10. dubna v Praze to uvedli vrcholní představitelé sportovních spolků: České unie sportu, České obce sokolské a Sdružení sportovních svazů ČR. Požadují, aby stát zajistil finanční prostředky na údržbu a provoz sportovních klubů, tělovýchovných jednot a jejich sportovišť, jak už několikrát slíbil.

„Zejména u malých TJ se sportem na amatérské úrovni je finanční situace naprosto kritická. Pohybujeme se na hranici samé udržitelnosti. Většina budov je ve špatném technickém stavu, který opravujeme svépomocí a brigádně. Cvičitelé pracují zadarmo a často dotují i pomůcky na cvičení. Domnívám se, že na každého aktivně sportujícího člena by měla být dotace. Pokud člověk žije zdravě a sportuje, méně využívá léčebných výloh ze státní kasy,“ uvádějí členové TJ Sokol Čekyně. Podobný názor zaznívá i z TJ Lokomotiva Karlovy Vary: „Uvítali bychom, kdyby se skutečně někdo přišel podívat, jak vypadají jednotlivé areály klubů, a podle toho byly objektivně řešeny žádosti o dotace, aby kluby s novými areály nedostávaly více peněz než ty s chátrajícími hřišti.“

V posledním roce se nevypisoval Program IV, z nějž sportovní subjekty čerpaly velkou část prostředků, což situaci s majetkem ještě zhoršilo. Toto rozhodnutí značně ovlivnilo jejich finanční správu, protože 42 % sportovních klubů a tělovýchovných jednot chtělo čerpat prostředky právě z něho.

Česká unie sportu, Česká obec sokolská a Sdružení sportovních svazů ČR spravují majetek v hodnotě 50 miliard korun. Stát převedl většinu majetku do správy sportovních klubů a jednot v rámci změny institutu trvalého užívání v roce 2002.  Sportovní organizace získaly majetek mnohdy v havarijním stavu, a navíc nedostaly dostatek finančních prostředků na jeho provoz a údržbu. Od roku 2002 do minulého roku stát přispíval na provoz a údržbu sportovních areálů a sportovišť mezi čtyřmi sty až pěti sty miliony. Státní aparát se však zavázal, že bude každoročně připívat na provoz a údržbu 2 % jejich celkové ceny. Starostka České obce sokolské Hana Moučková dále uvedla, že metodika v programu oprav a údržby sportovních objektů nebere v úvahu historickou hodnotu budov, které byly vybudovány více než před sto lety.

Činnost sportovních klubů se financuje často přímo z rozpočtů měst a obcí a podíl státních prostředků je minimální. „Více než třem čtvrtinám tělovýchovných jednotek a sportovních klubů chybí finanční prostředky na jejich základní fungování. To s sebou samozřejmě nese dalekosáhlé dopady spojené se zdravím obyvatelstva. Na místo státu musí vstoupit obce, kraje a zdroje domácností, aby udržely existenci sportovišť,“ prohlásil František Lukl, předseda Svazu města a obcí ČR. Obce však nemohou přispívat většími částkami, protože mají pravidla, podle nichž mohou investovat pouze do svého majetku, proto přispívají alespoň v rámci grantových programů.

V prosinci 2016 slíbil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), že stát do sportu v roce 2017 vloží ze státního rozpočtu sedm miliard. Ministr financí Andrej Babiš (ANO), než skončil ve funkci, tento návrh přijal. Sportovní spolky se však sedmi miliard nedočkaly. Ze slibu premiéra nakonec zmizelo 1,5 miliardy korun, protože na sportu se opět v rámci škrtů šetřilo.

Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba II pod vedením PhDr. Ludmily Trunečkové, Ph.D. a publikován byl v CAROLINĚ.

Foto: Pixabay.com/stevepb