Žantovský: Krize liberální demokracie je celoplošná, o revoluci se však zatím mluvit nedá

Schyluje se ve středoevropském prostoru k revolučním změnám? A jakou hrozbu pro demokracii představuje nástup antisystémových stran? Tak zněly hlavní otázky čtvrteční debaty s názvem Politická revoluce, která se zaměřila na proměnu politické situace ve střední Evropě, potažmo v celém evropském regionu.

,,Revoluce má mít své konkrétní atributy, které prozatím nebyly naplněny. Čeho si však můžeme všimnout v celé Evropě, je rozpad postavení tradičních politických stran,” uvedl jeden ze čtyř diskutujících, bývalý politik a diplomat Michael Žantovský.

,,Vesměs všechny vydařené revoluce vedly k násilí, potlačení svobody a demokracie. Mění se voličské preference a populistické strany jsou na vzestupu na úkor těch tradičních, ale s tak radikálními pojmy, jako je právě revoluce, bych byl opatrný,” odpověděl na úvodní otázku bývalý velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský.

V debatě pořádané Centrem pro evropské a severoatlantické vztahy (CENAA) Žantovský zároveň dodal, že krize liberálních demokratických hodnot není výlučně otázkou zemí středoevropského prostoru, nýbrž celého kontinentu. ,,Rostoucí popularita antisystémových stran je už delší dobu patrná z výsledků voleb většiny tradičních demokratických států včetně Holandska, Francie nebo Rakouska. Tvrdit, že se jedná výlučně o krizi nezralého demokrata ze střední Evropy, by bylo hloupé,” uzavřel odpověď.

Pozornost se dále soustředila na výsledky českých parlamentních voleb a na potenciální hrozbu vítězného hnutí ANO podnikatele Andreje Babiše. V souvislosti s nebezpečím, které pro demokracii představují populisté, se mluvilo i v kontextu Visegrádské skupiny (V4). „To srovnání je nasnadě, ale nejedná se o totožnou situaci jako např. v Polsku či Maďarsku. Strany Kaczyńského či Orbána jsou tradiční a masové, Babišovo hnutí vzniklo pragmaticky a uměle, chybí mu hlubší ideová základna,” argumentoval novinář Antonín Berdych.

Podle Berdycha je Babiš především podnikatelem, který může být v patových situacích ohrožení právního rámce státu spíše pojistkou. „Babiš figuruje v byznysu, který je nejvíce provázán s evropským dotačním programem, dobré vztahy s Evropskou unií jsou pro něj prioritou. Není v jeho zájmu podnikat extrémně radikální kroky, které by jeho vazby mohly ohrozit,” objasnil.

Výsledek českých parlamentních voleb je podle debatérů projevem nedůvěry občanů v tradiční demokratické instituce, roli by pak v dalším směřování politiky mohla sehrát i nadcházející  přímá prezidentská volba. Pro mnohá politická rozhodnutí je totiž součinnost prezidenta klíčová.

 

Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba I pod vedením PhDr. Ludmily Trunečkové, Ph.D. a publikován byl v CAROLINĚ.

 

Foto: Pixabay.com/johnhain

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *