Jak se vyznat ve světě informací? Michal Musil přednášel o mediální gramotnosti

Hoax, výmysl, pravda. Jak je rozeznat a jak se stát mediálně gramotnými, se veřejnost mohla dozvědět z výkladu novináře Michala Musila ve čtvrtek 19. listopadu. Přednáška nazvaná Uprchlická krize aneb Jak se vyznat ve světě médií se konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Organizovala ji nezisková organizace ELSA Praha a prvotní impuls k jejímu uspořádání vzešel od odbornice na migrační právo Věry Honuskové, které také patřil úvodní dík přednášejícího.

„Dnes jsem sem nepřišel, abych zde specifikoval nějaký názor na uprchlickou krizi. Jde mi o jinou věc. Dle mého soudu klesá schopnost lidí poznat, co je pravda a co není. Klesá mediální gramotnost. A to mě zaráží,“ řekl Musil v úvodu. A jako první příklad tzv. hoaxu (= poplašné, nepravdivé zprávy) uvedl údajný obrázkový citát Jana Wericha o „mohamedánech“, který se před nějakou dobou šířil prostřednictvím Facebooku. A který sdílely tisíce lidí, aniž by se zamyslely nad faktickými údaji výroku či jeho zdrojem. Dalším příkladem hoaxu, který zmínil, byl případ domnělého znásilnění dozorkyně v uprchlickém táboře v Dolním Dvořišti. Ve skutečnosti však šlo o fotografii znásilněné učitelky na Ukrajině.

Poté, co uvedl ještě několik příkladů nepravdivých zpráv, se zaměřil na jejich šiřitele. V souvislosti s nimi mluvil i o technické revoluci před dvaceti lety, která nadobro ovlivnila podobu médií. Dřív bylo totiž o mnoho méně mediálních zdrojů, a proto byl svět přehlednější. Dvacet let je prý krátká doba na to, aby se člověk dokázal s touto změnou dostatečně dobře vyrovnat, a není proto divu, že někteří lidé nevědí, jak s informacemi na internetu naložit. A aby se i posluchači vyvarovali šíření poplašných zpráv, dal jim několik rad, jak je poznat. Například nevěřit anonymním příspěvkům, nepodléhat alarmujícím zprávám a posečkat i s jejich další distribucí.