Směna – příběh čerstvé absolventky či esej o svobodě?
Magdalena Trajerová –
Prozaická prvotina Anny Beaty Háblové s názvem Směna přináší příběh Petry – čerstvé absolventky Akademie výtvarného umění. Petra je zastánkyní realistické malby, a tak v době upřednostňující konceptuální umění není schopna nalézt ve svém oboru uplatnění. Nezbývá jí nic jiného než začít pracovat jako pokladní v supermarketu. Příběh sleduje nejen její z deziluzi z nastalé situace, ale také to, jak se Petra potýká se svým dětským traumatem, vypořádává se se svým ex přítelem, jež se náhle opět objevil v jejím životě či řeší záhadu zmizelého obrazu.
Ačkoliv příběh knihy je bezesporu chytlavý, snad i díky jeho detektivním prvkům, shledávám Směnu mnohem zajímavější v její druhé, nahlas nevyřčené, vrstvě, kterou můžeme číst téměř až jako esej o svobodě. Autorka proti sobě klade osvobozující opojné zážitky Petry z dob jejího studia proti stereotypní a všední práci v supermarketu. Při čtení tak můžeme očima té samé křehké umělkyně nahlížet na skoro hmatatelnou svobodu v její nejčistší podobě, stejně tak jako na její syrové potlačení. Definice svobody proti jejímu negativnímu vymezení. To vše propojeno opakujícím se motivem ptáků, symbolem nezkrocené volnosti. Ptáci v knize vystupují nejen jako hybatelé děje, kdy setkání hlavní postavy s nimi příběh otevírá a zároveň i uzavírá, ale i jako nástroj k nepřímému vyjádření pocitů Petry.
Stereotyp a šeď práce v supermarketu je perfektně podpořena opakující se větou přirovnávající ubíhající dny k určitému předmětu či jevu. Tato repetice umně rozděluje a posouvá děj a rovněž čtenáři slouží k orientaci ve struktuře díla.
S opakováním autorka obecně pracuje velice šikovně. Petra trpí neodbytným pocitem viny z činu, při němž jako dítě svou nedbalostí ublížila bratrovi. Popis nešťastné situace či pouze jeho úryvky se v díle ve stejném znění objeví hned několikrát. Autorka tak ve čtenáři dokáže nenásilně vyvolat podobný pocit, jaký zřejmě zažívá touto neustále se vracející myšlenkou i samotná protagonistka.
Anna Beata Háblová dostává své pověsti básnířky. Ačkoliv knihu řadíme mezi prózu, je vystavěna z poetických obrazů, které útočí na všechny čtenářovy smysly. Směna je psána vzletným nápaditým jazykem, což ostatně dokazuje i její název. Slovo směna totiž neodkazuje pouze na pracovní dobu v supermarketu, ale rovněž na určitou výměnu. Tu hlavní hrdinka podstoupí hned dvakrát – nejdříve vymění své umělecké ambice za nutnost finančního příjmu, v závěru knihy pak přehodnotí celou svou představu o svém poslání a naplnění.
Autorka přemýšlí nad každým slovem, což vnímáme i při jejím výběru jmen postav. Protagonistce jménem Petra změní celý život postava Pavla. Můžeme se, samozřejmě, jen domnívat, že se jedná o odkaz na světce Petra a Pavla, jež bývají velice často zobrazováni společně. Petry první přítel se jmenuje Adam, což je jméno i biblicky spojované s určitým prvenstvím.
Vzhledem k tomu, jak promyšleně, ale zároveň velice lehce působí celý text, je až zarážející, jakým způsobem se vyvine závěr knihy. Jako kdyby se Háblová snažila o happy end podle amerického stylu. Vše dobře dopadne, záhady se rozluští, Petra nalezne svého osudového muže, začne pracovat na pozici, jež ji naplňuje a dostane významnou nabídku umělecké spolupráce. Jako kdyby do zámku postaveného z ptačích pírek najednou z ničeho nic šlápl slon. Vyústění knihy působí jako zasazené na sílu a nezanechává čtenáři žádný otevřený prostor pro přemýšlení.
Přestože závěr byl pro mě určitým zklamáním, kniha jako celek ke mně velice silně promluvila. Prostředí uměleckých škol a života umělců mě vždy fascinovalo. Směna ho zobrazuje natolik barvitě, že jsem někdy měla pocit, jako bych na plenéru se štětcem v ruce seděla vedle Petry. Stejně tak je mi blízká práce v supermarketu, jelikož jsem do nejmenovaného supermarketu rok chodila na brigádu. Živě jsem si uměla představit monotónní pípání pokladen, otrávené obličeje zákazníků, železnou krabici, v níž je člověk osm hodin zavřený, úplně odtržený od venkovního světa. Strach a jisté zklamání z nabídky práce po ukončení studia mi také není cizí. I otázka svobody, kterou si člověk sám musí omezit, aby dosáhl finanční a obecně životní stability, mě velice oslovila. Mohu otevřeně přiznat, že mi bylo líto Směnu dočíst a vymanit se tak z jejího světa.
Anna Beata Háblová: Směna. Brno: Host, 2022
Text vznikl na semináři Literární a knižní kritika pod vedením PhDr. Jany Čeňkové, Ph.D.