Dopisy Havlovi, které si možná nikdy nepřečetl. Naše práce bývá depresivní, připouští archivářka

Archiv bezpečnostních složek Na Struze otevřel v rámci oslav 17. listopadu své dveře veřejnosti. Po dvouleté covidové přestávce opět uspořádal akci „Na čaj do Archivu“. Návštěvníci si kromě Havlových dopisů mohli prohlédnout i další kopie či originály vybraných dokumentů z dob komunistického režimu, projít si výstavu „Nemohli jsme mlčet“ či si nad šálkem čaje popovídat s archiváři o jejich práci.

Archiváři se z velké části zaměřili na Václava Havla. Kromě výslechových protokolů, vyšetřovacích spisů a fotografií byly k nahlédnutí i originály dopisů adresovaných Havlovi v době, kdy byl ve vyšetřovací vazbě na Ruzyni. „Je to takové smutné, když je člověk čte a je si vědom toho, že je Václav Havel zřejmě ani nedostal,“ sdělila archivářka a zástupkyně vedoucího oddělení Veronika Chromá. Vystavené archiválie také souvisely s výstavou „Nemohli jsme mlčet“ představující významné mluvčí Charty 77. Návštěvníci si tedy kromě zmíněné výstavy mohli prohlédnout i spisy těchto osob shromážděné Státní bezpečností. Podle archivářky byl jedním z nejobsáhlejších odhalených spisů ten na Jiřího Hájka. Obsahuje přes 100 fotografií a je z něj patrné, že Jiří Hájek byl v 80. letech sledován téměř na každém kroku.

Výstava „Nemohli jsme mlčet“ vznikla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a na 12 panelech představuje stejný počet vybraných mluvčích Charty 77. Fotografie doprovázející stručný text pocházejí téměř výhradně z fondů Archivu bezpečnostních složek, vyfotili je většinou agenti StB během sledovacích akcí. Prostá grafika panelů umocňuje tíhu uvedených informací a nechává ji dopadnout na návštěvníka.

„Naše práce bývá často docela depresivní, vyšetřovací spisy nejsou zrovna veselé čtení a příběhy, ke kterým se dostáváme, bývají velmi smutné.“ I v dokumentech Státní bezpečnosti se ale občas dají nalézt veselé výjimky. Proto archiváři připravili takzvané „Bizarní okénko“, část výstavy, v níž se daly nalézt třeba protirežimní vtipy z výslechových záznamů, kresby příslušníků StB v oficiálních dokumentech či spis ze zadržení holuba. Bylo tak příjemným odlehčením mezi znepokojujícími vyšetřovacími spisy, špionážními fotografiemi a výslechovými záznamy.

Archiv od roku 2008 shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje historické dokumenty z provenience Státní bezpečnosti a Gestapa. Díky zákonné výjimce jsou veškeré materiály návštěvníkům přístupné v kompletní podobě, bez cenzury osobních údajů.

Archiváři v poměrně stísněných prostorách dokázali návštěvníkům předložit ucelený důkaz, jak zejména v 70. a 80. letech probíhalo sledování (nejen) signatářů Charty 77 Státní bezpečností. Ochota zaměstnanců Archivu poskytnout ke každé z archiválií obsáhlý výklad nebo jen  tak popovídat učinila z „Čaje v Archivu“ i přes neveselé téma velmi příjemný zážitek.

Text vznikl pod vedením PhDr. Jany Čeňkové, Ph.D.

Foto: Kateřina Ebrlová