Účastnicí zájezdu: zápasový den se Slavií

Eliška Ratiborská –

Třináct zápasů a z nich jen čtyři vítězné. Taková byla bilance hokejové Slavie po odehrání první čtvrtiny probíhajícího ročníku Chance ligy. Tým trenéra Daniela Tvrzníka vyrazil 21. října po třech výhrách v řadě do Litoměřic s úkolem sérii prodloužit.

„Po tom, co se posílil tým, bychom se chtěli pohybovat v horní části tabulky a určitě chceme čtvrtfinále,“ prohlásil na předsezónní tiskové konferenci člen představenstva HC Slavie Jiří Vlasák. Po první čtvrtině soutěže je však tento cíl zatím daleko. Týmu se nedaří zvednout z posledních příček tabulky a body nepřibývají. „Žádný slávista nemohl čekat, že místo čtvrtfinále budeme bojovat o udržení,“ smutnil Lukáš Vančura, člen fanouškovské skupiny Sešívaná zóna.

Nešťastné postavení v tabulce se slávisté pokusili změnit otevřením druhé čtvrtiny zápasů Chance ligy. Ve čtrnáctém kole soutěže se opět setkali s Litoměřicemi. S těmi se střetli i dvakrát během předsezónní přípravy. „Hráli jsme s nimi ve dvou různých fázích přípravy, výsledky bych neřešil. Možná je dobře, že jsme s nimi prohráli, aspoň budou kluci pozorní,“ řekl kouč Daniel Tvrzník před prvním ligovým zápasem. Jenže Stadion po výhrách 2:1 a 4:2 přidal i ligové vítězství 5:3. Podařilo se Slavii negativní bilanci zlomit tentokrát?

Zápasový den

Když jsem dorazila k Edenu, u autobusu jsem se setkala s řidičem Petrem Sembdnerem. „Jako poslední vždycky přijde Dušan Žovinec, to je jistota,“ řekl hned a později se ukázalo, že se skutečně nemýlil. „Je to pravda, ale žádné vysvětlení k tomu nemám,“ smál se jmenovaný obránce, když došel. První hráči začali k autobusu přicházet už v půl druhé. Řidič jim pomohl těžké brašny i hokejky naložit a hokejisté si mohli jít najít svá místa uvnitř vozidla. První řady sedaček patří trenérům (a dnes i mně), ty za nimi tišším účastníkům zájezdu a zadní, jak už bývá zvykem, největším šprýmařům. „Sedím tady, protože tu zrovna bylo místo a dobře se tady povídá s kluky,“ vysvětlil na můj dotaz obránce David Kajínek a podobně reagovali i všichni ostatní.

Ve 13:50 se pak autobus rozjel k hodinové cestě na sever. Cesta probíhala poklidně, hráči se rozdělili na několik skupin. Jedna si povídala a nahlas se smála, druhá poslouchala písničky ve sluchátkách, další spala a poslední hrála hry nebo koukala na videa na mobilech.

Přesně ve tři hodiny odpoledne jsme dorazili na místo. „Přijíždíme vždycky dvě hodiny předem před zápasem. Jdeme si vybalit věci a připravit si výstroj,“ popsal útočník Jaroslav Brož. Kroky hráčů tak mířily do šatny, kde si z tašek vyskládali oblečení, výstroj i brusle a hokejky postavili do stojanu. Někteří začali protahováním nebo masáží nohou a jiní se hned přesunuli ven s míčem, kde si začali kopat. „Říká se tomu brazilka,“ připomněl mi jeden z hráčů Lukáš Strnad. Zástupcem těch, kteří zůstali uvnitř stadionu, byl centr Lukáš Žejdl. „Většina z nás má své rituály, já se třeba oblékám zleva, jako od srdce,“ svěřil se mi v kabině. Další rituály ale neprozradil, prý by pak ztratily své kouzlo.

Hodinu před zápasem začal kustod Slavie Aleš Drnka s přípravou hráčské lavice. „Chystám střídačku, aby se klukům dobře hrálo. Je potřeba rozestavit lahve s vodou a ionty, ručníky, pudr na hokejky a připravit si náhradní nože do bruslí i další nářadí,“ popsal. Jeho prací je i chystání kabiny před tím, než dorazí hráči a společně s kolegou a vedoucím mužstva Josefem Jančou připravují svačinu, tedy ovoce, kávu a sušenky, které mají hráči k dispozici v šatně. Kromě toho se stará o výstroje a je i masérem, případně ošetřuje drobnější zranění. Zkrátka je týmu stále při ruce.

Pět minut před začátkem rozbruslení, které startuje, jak já říkám „dvě třetiny před utkáním,“ tedy v 16:20,
hráči začali s oblékáním a trenéři s finální přípravou. Dvacetiminutové rozbruslení proběhlo bez problému, hráči hýřili energií a v aréně bylo cítit napětí. V sektoru hostů se sešlo zhruba třicet sešívaných příznivců. „Za poslední tři sezóny jsem nevynechal ani jeden výjezd. Dnes jsem na třiašedesátém výjezdu v řadě. Loni jsem byl v Porubě dokonce úplně sám, ale jinak většinou jezdíme ve třech nebo pěti,“ řekl Lukáš Vančura s tím, že leckdy stojí tři slávističtí fanoušci proti třítisícové přesile domácích.

Game time

Úvodní buly padla přesně v sedmnáct hodin. První třetina byla bezbranková, ale v té druhé se mohli slávisté radovat. Ve čtyřiadvacáté minutě kapitán Tomáš Knotek najel v přečíslení dva na jednoho do středu a připravil puk Dušanu Žovincovi, který tak zapsal první trefu Slavie v oslabení v současném ročníku ligy. Jenže radost nevydržela dlouho, protože patnáct vteřin před přestávkovou sirénou Litoměřice vyrovnaly. Filip Kuťák v mezikruží tečoval nahození svého spoluhráče a prostřelil tak brankáře Tomáše Voleveckého. Slávistickou kabinou o pauze mezi třetinami zavládla hustá atmosféra, ale hráči byli odhodlaní zápas zvrátit znovu na svou stranu a Lukáše Paříka v bráně domácích přemoci. Jenže naopak na druhé straně v šestačtyřicáté minutě skóroval forhendovou kličkou Pavel Kordule a v sedmapadesáté mířil
přesně ještě Tomáš Guman. Ačkoliv trenéři poslali na závěrečné dvě minuty Voleveckého na střídačku a nahradili ho šestým hráčem v poli, osud zápasu už změnit nedokázali. Slavia tak znovu podlehla Stadionu, tentokrát 1:3.

„Hokej byl spravedlivý, za náš vstup do zápasu a za celou první třetinu jsme si nic jiného nezasloužili než zápas prohrát. Jedním slovem to byla tragédie, nebylo tam vůbec nic,“ hodnotil po zápase upřímně kouč Daniel Tvrzník. „Moc nás mrzí, že to tentokrát nevyšlo. Sebereme všechnu sílu, aby byl příští zápas zase lepší,“ řekl Jaroslav Brož před odjezdem.

Zklamaní hráči, realizační tým i fanoušci si tak zabalili své věci a připravili se na odjezd zpátky do Prahy. Podpora fanoušků však neskončila v hledišti zimního stadionu, ale přišli se s hráči rozloučit ještě k jejich autobusu. „V Litoměřicích se nám podařilo pro naše hráče vytvořit takřka domácí atmosféru, jen nás mrzí, že to nepomohlo a odjíždíme bez bodu,“ svěřil se věrný fanda Lukáš Vančura.

Týmový autobus se v 19:50 vydal na cestu k domácímu zimáku, kde po návratu už hráče a realizační tým čekalo jen vybalování věcí zpět na svá místa. Ani tentokrát to tak Slavii proti Litoměřicím nevyšlo.

Text vznikl na semináři Specifika sportovní žurnalistiky pod vedením doc. PhDr. Alice Němcové Tejkalové, Ph.D.

Úvodní fotografie: Kateřina Štolcová, fotografie v textu: Eliška Ratiborská