Beseda s bývalou velvyslankyní v Iráku přinesla reálný pohled na uprchlickou krizi

Knihovna Václava Havla v Praze hostila v úterý 10. listopadu zajímavé osobnosti. Byli jimi bývalá velvyslankyně Evropské unie v Iráku a dnes v Namibii Jana Hybášková a ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička. Tématem besedy, kterou pořádal spolek Common Law Society z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, byla dnes velmi aktuální uprchlická krize.

Debatu zahájil moderátor Václav Madej otázkou, jaké jsou příčiny migrace na Blízkém východě. Podle Hybáškové je na území Iráku, Sýrie, Jordánska, Libanonu a východního Turecka v současné době přibližně 13 milionů lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy. Hlavními důvody migrace v Iráku jsou pak íránsko-irácká válka, sankce, ze kterých se země stále nedokáže vzpamatovat, politická nestabilita a nezvládnutá intervence amerických vojáků a jejich náhlý odchod, který zanechal zemi neschopnou postarat se o sebe.

Situaci v Sýrii přiblížil posluchačům Jan Mrkvička. Zde je jednou z příčin konflikt, který začal před čtyřmi lety, a režim prezidenta Bašára al-Asada, jenž doslova zlikvidoval veškerou demokratickou opozici v zemi. Korunu všemu nasadil vznik Islámského státu a chaos, který poté nastal. Různé části Sýrie ovládají různé strany.

Oba hosté se shodli, že největším problémem jsou v současné době neúnosné životní podmínky uprchlíků. Pouze deset procent z nich je ubytováno v táborech. Pro ostatní zkrátka není místo. Ale ani ta desetina vyvolených nemůže říct, že by se jim žilo lépe. „Na tisíc rodin máte jen jednu latrínu, pro muže a ženy společnou. Míra sexuálního násilí v těchto lokalitách je strašlivá. Nemluvě o hygienických podmínkách, které jsou šílené. Propuknutí cholery je jasná věc,“ popisuje situaci Hybášková.

Podle Mrkvičky je hlavní příčinou špatných podmínek nedostatek peněz. „V Iráku máme kapacity na to dělat velké věci, ale nejsou peníze. Naše pomoc má hodnotu zhruba 300 milionů korun, z Evropské unie máme 100 milionů, od Británie dostáváme dalších 100 milionů, od Švýcarska a Německa dalších 90 milionů. Od české vlády máme 2,5 milionu. Humanitární pomoc, kterou Česká republika dává, je ostudná,“ říká. Týden provozu jednoho uprchlického tábora přitom vychází asi na 3,5 milionu eur (zhruba 90 milionů korun).

Řešení vidí oba ve zlepšení podmínek v táborech a zachycení uprchlíků tam, kde jsou teď, tedy v Itálii, Řecku a Turecku. Zároveň by se však podle Hybáškové musel v Sýrii uskutečnit demokratický převrat, k čemuž se, jak sama tvrdí, žádný stát neuchýlí. Místo toho všichni hledají alternativní řešení, která bývají zpravidla složitější a dražší.