Jak se vyvíjel český grafický design. Výstava Identita odkrývá jeho příběh

Grafický design je všude kolem nás. Jen cestou do práce nebo do školy se s ním setkáme hned několikrát – na pláncích metra, značeních ulic, billboardech, nebo třeba v novinách, jejichž čtením si krátíme cestu. Je grafický design umění, nebo služba? Má své ikony a legendy? A jaký je příběh za vznikem loga Občanského fóra? Nejen na tyto otázky odpovídá multižánrový projekt s názvem Identita, který vypráví příběh českého grafického designu.

Muzeum Kampa uvedlo v říjnu loňského roku stejnojmennou expozici. Výstava se dělí na tři části, první patro odkrývá téma v kontextu veřejného prostoru. Návštěvníci si mohou prohlédnout exponáty, které doprovází tabule s textem dodávající širší kulturní i historický kontext, nebo medailonky významných osobností promítané na malých obrazovkách se sluchátky. Grafiku v tématech státnosti a propagandy odhalují plakáty z doby komunismu i doby revoluční visící na zdech, ve vitrínách nacházíme například originální návrhy české vlajky.

Expozice se věnuje i vývoji typografie a téma české státnosti neminou bankovky, jež jsou vystavené ve svých originálních podobách z archivu České národní banky. Návštěvníci se například dozvídají, že písmo Jana Solpery, který pomáhal se zpracováním první české dvousetkoruny, se stalo snad nejpoužívanějším v Čechách. Výstava ukazuje vývoj grafiky metra včetně původních objektů, značení turistických cest či grafiku značek a institucí jako jsou Baťa, Footshop nebo Akademie výtvarných umění. Další stěna je potisknuta grafickými identitami českých měst.

Druhé patro zobrazuje kolektivní zážitky. Například plakáty Pražského jara, které dává každoročně prostor různým designerům, dokazují, že na stejnou akci se dá upoutat mnoha různými způsoby. Část s názvem Digitální média přináší návštěvníkům oddech od čtení formou promítání, ke kterému se mohou usadit a sledovat ukázky prací digitálních designerů z celého světa.

Poslední patro se zabývá soukromým světem. Vystavuje historické obálky novin i knih, například legendární úpravu časopisu ReD pod taktovkou Karla Teigeho. Pohádka máje od Viléma Mrštíka z roku 1897 mě zaujala původní hnědou obálku se zlatými ornamenty. Expozice dokazuje, že dokonce i v samizdatu se někteří autoři snažili o co nejlepší grafické provedení. Poslední místnost je jednou z nejzajímavějších – nese název Za hranice grafického designu. Málokoho by napadlo, že skateboardy, flašky alkoholu či lepicí páska mohou být uměleckým dílem. 

Identita zahrnuje kromě výstavy také televizní cyklus, celovečerní film aktuálně promítaný v kinech a knihu. Za produkcí projektu stojí Michal Gregorini a kurátory výstavy jsou Filip Blažek a Linda Kudrnovská. Expozice je k vidění do 2. února a já ji doporučuji každému, kdo rád svět rozebírá na jednotlivé části. Návštěva ve mně zanechala větší úctu k umělcům a grafikům, jejichž práce je sofistikovaná, promyšlená a kreativní. Vzbudila můj obdiv k jejich originálním nápadům i pochopení pro plakátovou tvorbu, která ovlivnila naši historii a svět kolem nás.

Autorka: Sára Kultová

Text vznikl pod vedením PhDr. Jany Čeňkové, Ph.D. v předmětu Poválečná literatura a kulturní publicistika.