Blátivý boj o zlato

Všude bahno a zima, takhle královnu sportu asi neznáte. Krosová sezóna je za námi a my známe ty nejrychlejší české vytrvalce. Na konci podzimu se utkaly o titul mistra a mistryně České republiky stovky běžců v dostihové Chuchli, trať však byla mnohem klikatější, než je pro Chuchli zvykem. 

Pro většinu fanoušků skončila atletická sezóna po letošních olympijských hrách. Dráhová atletika se uzavřela pro mnoho špičkových atletů, ale běžci středních a dlouhých tratí pokračovali dále. Letošní mistrovství České republiky se uskutečnilo v dostihové prostředí, kde se ti nejlepší čeští běžci utkali o titul a vstupenku na mistrovství Evropy v turecké Antalyi. 

 Trať v Chuchli byla náročná neopisovala klasický okruh, nýbrž jej protínala prudkými zatáčkami a vedla po okraji s nejedním stoupáním. Kombinovala dva okruhy o délce 1 km a 1,5 km. Seniorské závody se běžely kombinovaně na okruzích různé délky, celkově od 4 km pro mílaře po 10 km pro muže vytrvalce.

Vytrvalkyně a bezkonkurenční zlato Málkové

O prvním ze seniorských titulů a zároveň první letence do Turecka se rozhodlo v hlavní kategorii vytrvalkyň. Na startovní čáru se postavilo hned několik špicových běžkyň, jako Anna Málková, několikanásobná mistryně ČR na dlouhých tratí a medailistka z loňského přespolního běhu, Karolína Sasynová, stříbrná z roku 2022 a nebo Barbora Lampová, specialistka na silniční závody. Na startu chyběly obě maratonkyně z olympijských her v Paříži, které se se chystaly na maratonské závody. 

První polovina 8kilometrového závodu byla vyrovnaná. Hned osm závodnic se drželo v čele. Těsné před půlkou však ze závodu odstoupila jedna z favoritek, Karolína Sasynová a Anna Málková začala diktovat svižnější tempo a s ní se udržely jen Gieslová a Lampová. V druhé půlce Málková však svůj náskok zvyšovala a doběhla si tak s úsměvem pro svůj první titul v této kategorii z přespolního běhu. „Byl to těžký závod, i když to asi vypadalo uvolněně. Tohle zlato pro mě znamená opravdu hodně. Ale nejdůležitější pro mě stejnak je, že jsem běžela tak, jak jsme si s trenérem domluvili,“ hodnotila Málková. Ta jednak získala titul, jednak také ukázala, že je ve skvělé formě na nadcházející evropský šampionát

Mílaři, přeceněné síly a bolestivý konec

Po skvělém výkonu vytrvalkyň přišel na řadu závod mílařů, který přinesl napínavou podívanou až do posledních metrů. O mistra ČR na 4 km se ucházelo mnoho talentovaných běžců. Patřil  mezi ně René Sasyn, bratr výše zmíněné Karolíny, Daniel Kotyza, Vladimír Marčík nebo třeba Jakub Davidík, který překonal hned několik mládežnických českých rekordů, na svůj větší seniorský úspěch však stále čeká. Poslední dva zmínění se postarali o nejnapínavější závod celého šampionátu.

Do poloviny závodu byla většina závodního pole pospolu. Od druhé půlky se pak trhla trojice Davidík, Marčík a Kotyza, která si postupně upevňovala náskok, až do posledního kolečka, kde se Davidík s Marčíkem rozhodli udat větší tempo a nechali Kotyzu za sebou. Ten postupně tuhnul a nakonec doběhl až na 11 místě. 

Davidík i Marčík celou dobu ovládali čelo závodu a to až do posledních metrů. V cílové rovince se jako první rozhodl finišovat Jakub Davidík, který ale začal sprintovat do cíle moc brzy a několik málo desítek metrů před koncem začal tuhnout. Toho využil Vladimír Marčík, který ho z lehkostí přeběhl. Po doběhu Jakub Davidík ještě dlouho ležel na  blátivé zemi a bylo vidět, jak moc mu poslední metry nechutnaly. „Kubovi to prostě neyšlo, celý závod jsem odtáhl a  věděl jsem, že mě bude chtít vzít a taky to zkusil, ale bylo vidět, že mu došlo. Já jsem klasický tempař, většinou to odtahám ale nemám dobrý finiši, teď se mi to konečně povedlo,“ hodnotil čerstvý mílařský mistr ČR.

Mílařky a jediná olympionička na startu

Dále se rozhodovalo v kategorii mílařek. Na start se postavilo hned několik zvučných jmen jako Barbora Stýblová, loňská mistryně ČR, nebo třeba Diana Mezulianiková, olympionička a semifinalistka z her v Tokiu 2021. Poslední zmíněná už od začátku nastolila velmi rychlé tempo a roztrhala závodní pole. Jediná Barbora Stýblová s ní dokázala držet krok až do posledního kolečka, kde už si Mezulianiková postupně budoval značný náskok a pojistila si titul. „Pro mě byl tenhle závod skvělý, rozebíhal se pomalu, to mi vyhovuje. Hlavně jsem ráda, že jsem se do toho dostala, že můj návrat po mateřské dovolené není vůbec špatný.“  

Napínavý zápas se odehrával na třetí pozici, když se Pavla Štoudková ze začátku snažila držet tempa prvních dvou, avšak v posledním kolečku značně strádala a bojovala s Novotnou o bronzovou příčku. Nakonec však Štoudkové zbylo více sil a třetí místo patřilo právě ji. 

Vytrvalci, souboj titánů

Poslední seniorskou disciplínou byl závod vytrvalců. Mezi hlavní favority patřil zkušený Jáchym Kovář, trojnásobný mistr ČR v této disciplíně. Ten se mimo jiné utkal s mladým Patrikem Vebrem, republikovým šampiónem na trati 5000 metrů a Jiřím Homoláčem, zkušenému českému maratonci, který v minulosti čtyřikrát vyhrál na tomto mistrovství.

Mužská vytrvalostní disciplína přinesla napínavý souboj zkušeností a mladého talentu. Závod dlouhý 10 km se rozbíhal velmi rychle už od prvních metrů, při prvním stoupaní se odtrhla dvojce Vebr a Kovář, kteří udávali tempo celého závodu. Homoláč zůstal ve druhé skupině, ze které se snažil odtrhnout, nicméně ostatní běžci se ho drželi. V polovině závodu však začal ztrácet síly a i třetí místo se mu začalo vzdalovat.

Na čele závodu se ustáleně střídala dvojce Vebr/Kovář až do posledního kolečka, v němž se Kovář trhl a vytvořil si náskok, který už Vebr nedokázal doběhnout. Jáchym Kovář jakožto steeplař překážkově přeběhl cílovou čáru, a tak si doslova doskočil pro čtvrtý titul mistra ČR a nominaci na mistrovství Evropy v Turecku. „Myslel jsem si, že celou dobu poběžím s Patrikem, letos se i podílel na tempu, za což mu moc děkuju. Do toho posledního kolečka mi ale zbylo více sil, postupně jsem to vystupňoval a náskok jsem vydržel až do cíle,“ s úsměvem dodával Kovář. „Doufám že v Turecku na Mistrovství Evropy nebude takový ten americký kros, který  je hodně rovný a tvrdý, podobný silničnímu závodu, ale takový kopcovitý a blátivý jako ten dnešní.“ 

Veronika Čižinská

Kde přespolní běhy vznikly? Při pohledu do historie zjistíme, že kolébkou přespolních běhů je Anglie. Právě z této země pochází termín „cross-country run“. Jejich oblíbenost spočívala v jednoduchosti, k závodům totiž nebylo třeba žádné speciální vybavení ani stadión. Postupem času si tak přespolní běh vybudoval pevnou pozici. Tyto závody jsou jedinečné v tom, že jsou oblíbené jak u elitních atletů, tak i u amatérů. Elitní atleti, kteří se přes rok zaměřovali na běhy na dráze, často zařazovali krosové závody jako prostředek pro zpestření tréninku a zlepšení kondice. Pro špičkové vytrvalce však znamenají přespolní běhy nejen prodloužení soutěžní sezóny, ale také šanci nominovat se na významné mezinárodní závody, jako je mistrovství Evropy. V seniorských kategoriích proto běžci soutěží na dvou různých distancích, na kratší mílařské a delší vytrvalostní trati. Zatímco mílaři zařazují přespolní běhy hlavně do přípravné sezóny, vytrvalci se soustředí na hlavní disciplínu, jejíž vítězové postupují na mezinárodní akce.