Do práce po rodičovské: Mužům chybí částečné úvazky, ženy čelí diskriminaci
Karolína Blažková —
V Česku podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2022 pobírá rodičovský příspěvek přibližně 278 tisíc žen. Mužů pouze kolem 5000. Tuzemská rodičovská dovolená, kterou ale z více než 90 procent čerpají ženy, navíc patří k těm nejdelším na světě. Ačkoliv by velká část rodičů ráda během rodičovské alespoň chvíli pracovala, s dítětem doma bez jakéhokoliv úvazku zůstává přes 55 procent žen. Po několikaleté kariérní pauze tak čelí problémům s návratem zpět do práce.
Nedávný průzkum společností Deloitte a Mumdoo zjistil, že být plně na rodičovské dovolené si přejí pouhá tři procenta dotázaných matek. U zaměstnavatelů ale narážejí na malou flexibilitu úvazků.„Při odchodu na rodičovskou jim firma vezme počítač, zablokuje jim e-mail. Já sám bych rád u nás na úřadě vycházel víc vstříc, nemáme ale dostatek prostředků a situaci nám komplikuje služební zákon,“ říká generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.
Video upoutávka k článku generovaná službou Lumen5: https://lumen5.com/user/64044886/untitled-video-0jd4c/
Rodiče tak doma s dětmi mohou čelit vytržení z pracovního kolektivu a následné izolaci, málokteří zaměstnavatelé s nimi totiž udržují kontakt i během toho, co se doma starají o děti a do práce pravidelně nedocházejí. Dlouhá doba mimo pracovní trh tak může vést u žen k tomu, že ztratí kontakt nejen s kolegy, ale také s aktuálními trendy a technologiemi ve svém oboru. Jejich kariéra stagnuje a v budoucnu mohou mít nižší šanci na povýšení nebo vstup do nových zajímavých projektů po návratu do práce.
„Je důležité, aby rodiče zůstávali ve spojení s firmou a dalšími kolegy. Nezdá se to, ale rodičovská dovolená je velmi dlouhá doba, během které jsou rodiče mimo spojení se svou prací a běžným životem,“ říká Lucie Osvaldová z Raiffeisen Investiční společnosti. Její příběh matky se vymyká těm obvyklým, na rodičovské dovolené totiž v jejich domácnosti zůstal její partner. „Když se poté chtěl vrátit do práce, narážel na dva hlavní problémy. Zaprvé stále chyběly flexibilní nebo zkrácené úvazky, a za druhé pokud již nějaké takové existovaly, pak šlo spíše o asistentské nebo juniorní pozice. A tam můžete narazit na stereotyp, že „starší“ muži se na takové pozice nehodí,“ vysvětluje Osvaldová.
Muži se na rodičovskou stále bojí
Právě sociokulturní tlak na představu o mužské identitě jako o živiteli rodiny může část mužů od péče o děti odrazovat. Podle průzkumu agentury Ipsos z roku 2021, který zahrnoval 27 zemí, se až 65 procent respondentů domnívá, že genderové stereotypy stále ovlivňují role mužů a žen. Více než polovina respondentů navíc věří, že tyto stereotypy limitují muže v jejich možnostech zapojit se do péče o děti a domácnosti. Průzkumy dále ukazují, že by o rodičovskou dovolenou mělo zájem stále větší množství mužů. Museli by k tomu ale mít příležitost. Například podle studie OECD z roku 2019 by více než 70 procent mužů v zemích jako Švédsko a Norsko využilo rodičovskou dovolenou, pokud by měli adekvátní finanční podporu.
| Jak dlouho trvá rodičovská? Dávku rodičovského příspěvku dostává rodič na účet během čerpání rodičovské dovolené, a to maximálně do čtyř let věku dítěte. V praxi většina rodičů volí kratší délku jeho pobírání, aby zvýšili rodinný měsíční příjem. |
V Česku se muži rodičovské bojí o trochu více, jejich zájem o ni ale roste. Podle průzkumu Česko v datech z roku 2021 se většina mužů domnívá, že by plat jejich partnerky spolu s rodičovským příspěvkem nepostačoval na pokrytí výdajů domácnosti. „Zůstal bych s dítětem doma moc rád. Jenže partnerka si vydělá méně a nemohli bychom si to dovolit,“ říká čerstvý otec Jiří, který si nepřeje být v textu dál jmenován. Kdyby se rodičovská podpora zvýšila ze současných 300 tisíc korun na 600 tisíc korun, více než třetina mužů by svůj postoj přehodnotila. Čtvrtina z nich však tvrdí, že by na rodičovskou nebo mateřskou dovolenou nešla ani tak. Druhým nejčastějším důvodem, proč otcové zůstávají v práci, je přesvědčení, že péče o dítě předškolního věku je tradičně úkolem ženy, což si myslí více než 20 procent mužů.
Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí tvořili v roce 2020 otcové v Česku jen zlomek příjemců rodičovského příspěvku. A to i přesto, že zájem tuzemských mužů stejně jako v dalších evropských státech o rodičovskou dovolenou roste. Podle průzkumu Česko v datech má s rodičovskou dovolenou zkušenost pouze 3,5 procenta mužů, s otcovskou je to 13,6 procent. „Vzhledem k tomu, že příjem muže bývá obvykle vyšší než příjem ženy, lidé uvažují pragmaticky. Jak ukazují zkušenosti ze zemí, kde otcové pečují o své dítě celodenně, pokud výše náhrady za mzdu v podobě rodičovského příspěvku není nastavena jako univerzální dávka, nýbrž jako dávka, která má vztah k předchozímu příjmu jedince, pak se zvyšuje ochota otců odcházet na rodičovskou,“ komentovala výsledky šetření pro Česko v datech socioložka Hana Maříková ze Sociologického ústavu AV ČR.
I v případě partnerů, kteří byli před příchodem potomka na profesně srovnatelné výchozí pozici, během rodičovské obvykle kariéra toho z nich, který zůstane doma, začíná stagnovat. „Díky podpoře mého partnera a tomu, že já z práce nevypadla na tak dlouhou dobu, jsem mohla postupnými krůčky kariérně růst. On neměl možnost vrátit se do stejného bodu, ze kterého tehdy odcházel, protože nechtěl pracovat na plný úvazek, a tak vlastně začínal druhou kariéru,“ popisuje Osvaldová.
Za péči o dítě mzdový trest
Ženy nebo muži na rodičovské dovolené se navíc mohou po návratu do práce setkat s takzvanou platovou penalizací. Ukázala to studie OECD z roku 2018. Snížení platového ohodnocení může být způsobeno ztrátou pracovních zkušeností nebo negativními postoji zaměstnavatelů. Ti totiž rodiče s malými dětmi často považují za méně spolehlivé zaměstnance, a to proto, že mohou vyžadovat větší flexibilitu, například kvůli nemoci dítěte.
Ženy s dětmi se ale nezažívají horší chování ze strany zaměstnavatelů jen ve finanční rovině, těhotenství nebo mateřství může být záminkou pro další druhy diskriminace. S tou se podle průzkumu společnosti Randstad z roku 2019 setkala více než polovina žen v Česku. Ženy uváděly, že po návratu z rodičovské dovolené často čelily horším pracovním podmínkám nebo byly přesunuty na méně kvalifikované pozice. To potvrzují také data MPSV z roku 2020, podle kterých se s diskriminací setkalo přibližně 45 procent žen.
Necitlivé chování může přijít již v momentě, kdy je jasné, že pracovní kolektiv těhotné zaměstnankyně brzy opustí. „Některé se v naší firmě setkaly s tím, že je kolegové vyřazovali z nových projektů. A nešlo o to, že by se jich účastnit nesměly. Spíš někde zaslechly, že je zbytečné, aby na schůzky chodily, protože v době realizace projektu už budou na mateřské,“ říká CSO plynárenské společnosti GasNet Erika Vorlová.
Zaměstnankyně s dětmi se podle ní pro změnu setkaly s poznámkami, že nemá smysl jim nabízet práci, protože na to nebudou mít čas. „Nechme tohle rozhodnutí na ženách, ony moc dobře vědí, jakou mají kapacitu. A i před odchodem na mateřskou přispívají svými nápady, chtějí být aktivní,“ dodává Vorlová.
Podle Vorlové je nutné vracejícím se rodičům valorizovat mzdy. „Za dobu jejich absence, což může být i několik let, se totiž pravděpodobně odměny ve firmě zvednou. A ti rodiče, kteří se vracejí zpět, dostanou původní mzdu, která může být v porovnání s ostatními mnohem nižší,“ vysvětluje. V plynárenské společnosti GasNet ji zavedli před rokem. „Původní mzdu přepočítáme na takzvaný pravděpodobný výdělek, který zahrnuje veškerá průměrná navýšení mzdy za dobu rodičovské dovolené,“ říká.
| Co je skleněný výtah? „V odvětvích, kde je vysoké zastoupení žen, přispívá k rozdílu ve výdělcích žen a mužů fenomén tzv. skleněného výtahu,“ dočteme se na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Skleněný výtah představuje situaci, kdy muži často zaznamenávají rychlejší kariérní růst i zvyšování platů. |
Delší mateřská, větší mzdové rozdíly?
Délka mateřské a následně rodičovské dovolené přitom může dopadat i na rozdíly ve mzdách žen a mužů. Podle Davida Marshe z Katedry fyziky na britské King’s College by změna jejich délky ve Spojeném království mohla vyrovnat rozdělení neplacených pečovatelských povinností a navíc přispět právě ke snižování takzvaného gender pay gap. Mateřská dovolená ve Velké Británii trvá 52 týdnů, z toho šest z nich dostává matka 90 procent platu a dalších 33 týdnů něco málo přes 170 liber, což je v přepočtu necelých 5000 korun týdně. Rozdíl mezi mzdami mužů a žen byl v roce 2023 ve Spojeném království 14,3 procenta.
V Česku ženy podle dat Eurostatu vydělávají o 17,9 procent méně než muži a jde tak o třetí největší rozdíl v EU. Podle průzkumů je největší nerovnost v počtu obsazených pozic i ve výši mezd u řídících pracovníků a zákonodárců. Aby si ženy ročně přišly na stejnou odměnu, musely by pracovat o přibližně 65 dnů víc. Mediánový příjem v těchto pozicích je podle organizace Rovná odměna o více než 16 tisíc korun měsíčně vyšší ve prospěch mužů.
Ženy naopak obvykle dominují pomáhajícím profesím, jako je například školství nebo lékařství. I zde ale dostávají průměrně nižší odměny, a to o téměř 12 tisíc korun. Ačkoliv právě díky navýšení odměn v těchto sektorech během pandemie Covid-19 spojených se zvyšováním tarifních pásem došlo před třemi lety ke snížení gender pay gap v Česku na 15 procent, o rok později opět rozdíl vzrostl o téměř tři procenta.
„Například studie McKinsey Win-win z roku 2021 doložila, že ženy jsou opravdu stejně ambiciózní jako muži, ale na nejvyšší manažerské pozice se v CEE regionu propracuje jen 20 procent z nich,” říká prezidentka Business & Professional Women CR Lenka Šťastná. Důvodů je podle ní několik, mezi hlavní dva řadí nižší sebedůvěru žen v pracovních otázkách a neplacené práce jako je péče o rodinu a domácnost. „Ta v našem regionu ze 70 procent leží na bedrech žen,“ dodává.
„Rovnost mezd funguje ve dvou rovinách. První je rovná mzda za stejnou práci, tam jsme jako jedna z prvních mezinárodně operujících firem získali globální certifikaci. A to si myslím, že je něco, co by mělo být automatické pro všechny společnosti,“ říká viceprezidentka pro styk s veřejností Philip Morris International Nevena Crljenko. K gender pay gap v případě tohoto výrobce tabákových výrobců značně přispívají ženské zaměstnankyně ze zemí jako je Indonésie. „V Indonésii máme prakticky jednu třetinu veškeré pracovní síly na ruční rolování tabáku, což jsou většinou ženy, které tak živí rodinu. Mzda je u nich odvozena od výkonu,“ vysvětluje.
Souhlasí s tím, že se jejich odměna na rozdílu v platech mužů a žen ve Philip Morris odráží, současně však upozorňuje, že v kontextu místní komunity je ohodnocení jejich práce nadprůměrné. „Tyto ženy jsou ve své komunitě velice oceňované za to, co pro ni a pro své rodiny dělají. Vydělají si nadprůměr. Otázka rovnosti a mezd je v tomto tedy složitá,“ říká Crljenko.
Příspěvek vznikl pod vedením Mgr. Ing. Davida Klimeše, Ph.D. v předmětu Projekt – Digitální žurnalistika.
