Tchýně ve vaně jako výpověď o problémech lidské komunikace. Přišla v noci není jen hororová komedie
Tereza Fingerhutová –
Vtrhne vám do života a vy se jen děsíte, odkud zase vyskočí – taková je matka, která z ničeho nic přišla v noci do pokojného soužití svého syna a jeho přítelkyně. Hororová komedie Tomáše Pavlíčka a Jana Vejnara s příznačným názvem Přišla v noci přináší nejhorší představy párů v podobě nechtěného soužití s matkou jednoho z nich. Z příběhu postaveného na přesně vystižených rodinných vztazích se ale postupem stává drama s přesahem do problémů mezilidské komunikace.
Anetě a Jiřímu je přes třicet, žijí v Praze v prostorném zrekonstruovaném bytě, občas se potkají s přáteli na skleničku, o dětech zatím vážně neuvažují. Jednoho večera u nich nečekaně zazvoní Jiřího matka Valérie. Na svůj věk – téměř 70 let – překypuje energií a životem. A to i ve chvíli, kdy popisuje v jak tíživé situaci se ocitla. Předčasně odjela z dovolené, kde se pohádala s přítelem, a teď nemá, kde zůstat. Proto ji u sebe pár ubytuje. Doufá, že ne na dlouho, Valérie je ale vyvádí z omylu a začíná jim překopávat život.
Valérie syna oslovuje Jiříčku a on jí na každou větu znechuceně odsekává a dává najevo, že u nich není vítána – jednoduše tak, jako syn, jemuž se do bytu nastěhovala matka. Později protagonisté otevírají i traumata z dětství, kterými vysvětlují Jiřího postoj k matce. Po pár dnech i Anetě, která svého partnera kárala, že by na Valérii mohl být milejší, dochází trpělivost. Tchýně ve vaně, víkendový budíček vysavačem, pohoršení nad objednáváním jídla, nevhodné dotazy – z poklidného života dvojice se stává horor.
Jeden z režisérů Tomáš Pavlíček do snímku přenesl autentické dialogy a pečlivě vykreslené rodinné vztahy podobně jako do své komedie z roku 2018 Chata na prodej. Přišla v noci v první polovině baví přesně mířenými gagy a neuvěřitelnými až absurdními rozhovory. Divák fandí páru, aby se tchýně už konečně zbavili. Je ale Valérie skutečně jen čarodějnice, která chce lidem okolo sebe ničit život? Nechce jenom trochu pozornosti a dvojice s o generaci starší ženou, která jim do života vnáší nevítané vzrušení, jen nedokáže komunikovat?
Problém komunikace ukazuje film i v jiném prostředí. Kromě trojice protagonistů uvězněných v bytě sledujeme i Anetiny cesty do práce a z práce. Jednou na ni pokřikuje své životní postoje podivín v parku, podruhé ji v poloprázdném metru držitel ZTP žádá o uvolnění místa. Všichni něco říkají, ale nikdo je nedokáže pochopit.
Snímek tak ze zběsilého tempa první půlky přechází do pomalejšího, společensko-psychologického tónu ve druhé části snímku. Nesnesitelná tchýně Valérie perfektně ztvárněná Simonou Pekovou se najednou jeví jako osamělá dáma, která touží zapadnout. Postavy se ke konci ocitají v pasti mezilidské komunikace, a podobně je na tom i divák, který si najednou uvědomuje, z jak reálného základu snímek vychází.
Text vznikl pod vedením PhDr. Jany Čeňkové, Ph.D.
Plakát: Artcam
