Které bulvární prvky převládají v našich současných médiích: MF DNES

Mladá fronta Dnes patří dlouhodobě mezi nejprodávanější české celostátní deníky (v roce 2020 druhým nejprodávanějším deníkem se 453 tisíci čtenáři [1] a je tradičně řazena mezi seriózní tisk, i když názory jednotlivých mediálních teoretiků již nejsou zcela jednohlasné. Použití výrazu „seriózní tisk“ v poslední době nastoluje otázku, kde je rozdíl mezi seriózním a bulvárním tiskem a stále častěji se mluví o rozostření pomyslné hranice mezi nimi. V celé střední Evropě zažíváme trend, kdy se seriózní tisk přibližuje bulváru, a tak se stále častěji skloňuje pojem bulvarizace, a to nejen ve spojitosti s tištěnými médii, ale s médii obecně.

Bulvarizace je procesem, kdy seriózní média využívají způsoby jako bulvární média a jejich způsoby informování svého publika. „Seriózní listy v České republice nezměnily v uplynulých letech své pomyslné síto tak podstatně, že by se přiblížily bulvárním deníkům, ale došlo u nich k zjevné proměně priorit. Vedle velkých kauz (politických, ekonomických či společenských) se především na úkor zahraničního zpravodajství a publicistiky prosadila témata, která bychom mohli souhrnně zařadit do kategorie životní styl.“ [2]

Hlavní změnou v důsledku bulvarizace seriózních médií je postupná proměna stylistiky a používaného jazyka. Z novinových stránek začaly mizet některé žánry, jako je fejeton, reportáž nebo esej. V článcích se často vyskytují expresivní a citově zabarvené výrazy, zkracuje se obsah jednotlivých textů. Proměnou prochází i obrazová složka sdělení, kdy přibývá velké množství barevných fotografií a informační grafiky. Často dochází k redukci zahraničního zpravodajství.

Důvodů bulvarizace deníku Mladá fronta Dnes je hned několik. Jedním z nich je nástup nových médií, v jejichž důsledku začala tištěným deníkům klesat čtenost a prodej. Čtenáři najdou na internetu stejné zprávy jako v novinách, navíc v aktuálním čase. Z důvodu poklesu čtenosti se mohou snažit seriózní deníky využít bulvárních prvků, kvůli snaze zaujmout širší okruh čtenářů. Koneckonců nejčtenějším celostátním deníkem v České republice je deník Blesk se 700 tisíci čtenáři na vydání za rok 2020. [1]

V roce 2014 se vybranými bulvárními prvky v Mladé frontě Dnes v diplomové práci zabývala Jana Jakubková. Zkoumala a porovnávala titulní strany MF Dnes v letech 1997 a 2012 a zhodnotila jejich obsahovou a obrazovou proměnu. Z výzkumu vyplynulo, že bulvarizace v MF Dnes probíhá. Snížil se počet zpráv, zvýšil se počet soft news, pokleslo zahraniční zpravodajství. Stále větší plochu titulních stran zabírají inzertní sdělení a self-promotion. K nárůstu došlo i v počtu fotografií a začala dominovat ilustrační funkce nad informační. Grafici začali také zvýrazňovat části textů, především perexů, červenou barvou, aby zdůraznili podstatné informace. [3]

V roce 2019 ve své diplomové práci „Bulvarizace deníků Mladá fronta Dnes a Blesk v letech 2005-2017“ Veronika Jelínková popsala mimo jiné jednotlivé indikátory bulvarizace a věnovala se otázce bulvarizace a obsahovému přibližování dvou nejčtenějších českých tištěných deníků, tedy Mladé frontě Dnes a deníku Blesk v letech 2005 až 2017. Z jejího výzkumu lze vyčíst, že při porovnání prvního a posledního roku sledovaného období došlo v Mladé frontě Dnes k zvýšení podílu soft news, domácích zpráv, negativních zpráv, barevných titulů, obrazového materiálu a zmenšení prostoru věnovaného textu článků. „Na základě porovnání nárůstu definovaných indikátorů zde opravdu vidíme přibližování Mladé fronty Dnes k Blesku například v oblasti soft news, podílu vizuálních materiálů nebo domácích zpráv. Najdeme ale také oblasti, ve kterých dochází k opačnému trendu. A to jak u seriózní Mladé fronty Dnes, tak u bulvárního Blesku. Například v oblasti negativních zpráv nebo citací expertních zdrojů,“ [4]upřesňuje autorka diplomové práce.

Jistou formu bulvarizace lze dle mého názoru pozorovat i v informování Mladé fronty Dnes o významných událostech. Jako příklad uvádím demonstraci proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti dne 22. května 2019. Díky svému rozsahu se demonstrace v té době řadila mezi největší demonstrace na našem území od listopadových demonstrací v roce 1989. Tuto bezesporu důležitou událost však titulní strana Mladé fronty Dnes, ani Lidových novin, nereflektovala. A proč? Přestože premiér Andrej Babiš převedl svou firmu Agrofert, vlastníka skupiny Mafra a tím pádem i MF Dnes, do svěřenského fondu, již několikrát jsme byli svědky ovlivňování obsahu médií spadajících pod Agrofert.

Zdroj: https://twitter.com/LubosRosi/status/1131134122041204736

V horní části přiložené fotografie lze vidět, jak informovala Mladá fronta Dnes a Lidové noviny (taktéž spadající pro Mafru) o demonstracích proti vládě (v té době ODS, TOP09 a v březnu roku 2012, které se zúčastnily desítky tisíc lidí. Demonstrace dominovala na titulních stranách obou deníků. Jinak tomu však bylo v roce 2019 při výše zmíněné demonstraci proti jmenování ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Na titulní straně Mladé fronty Dnes se objevil článek s titulkem „Smrad přichází i ze Západu“, ve kterém lze identifikovat i expresivitu či pejorativitu.

Ne jinak tomu bylo i v březnu 2018, kdy proběhly celorepublikové demonstrace proti zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Na titulní straně Mladé fronty Dnes se druhý den věnovali nekvalitním autolékárničkám a o demonstracích se čtenář dozvěděl až na druhé straně v malém článku.

Zdroj: https://www.forum24.cz/jiz-tradicne-tisice-lidi-v-ulicich-nestaly-mf-dnes-za-prostor-na-titulni-strane/

Přestože problém vlastnictví médií Andreje Babiše je problém více komplexní, pokládám ho za důležitý zmínit v souvislosti s bulvarizací a prvky bulváru v Mladé frontě Dnes. Média totiž přispívají ke tvorbě veřejného mínění a názoru publika. Jedním z důsledků bulvarizace tak může být nedostatečné objektivní informování, které může ovlivňovat tvorbu názorů publika.

Zdroje

Foto: Wikipedia

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.