Historie bulváru ve světě – Velká Británie

Historie tisku ve Velké Británii byla v mnohém specifická. Dá se říci, že britské tituly ve své době ukázaly světu, kam se bude další vývoj médií ubírat. Důkazem budiž třeba Nordcliffovská revoluce, o které se podrobněji zmíním později.

Zajímat nás v kontextu bulvárních médií bude především rozvoj masového tisku. Toto označení se používá od třicátých let 19. století a rozumí se jím tituly s vysokým nákladem, pro masového čtenáře a s relativně nízkou prodejní cenou. Jak podotýká Jirák, v českých zemích se pro masový tisk vžil pojem bulvární. (Jirák, Köpplová, 2009, s. 84) Používal totiž mimo jiné výraznější grafickou podobu, od seriózních médií se odlišoval i způsob zpracování a výběru jednotlivých zpráv. To znamená častou přítomnost kriminálních příběhů nebo třeba celkově kratších textů s jednoduchým slovníkem a větnou skladbou.

Samotné ustavení novinářského povolání bylo v Evropě (a zejména pak ve Velké Británii) o něco rychlejší, než třeba v USA.  Vznik  masových médií je nicméně spjat spíše  se  Spojenými státy,  kde se etablovala od první třetiny 19. století, v Anglii to bylo až v druhé polovině 19. století. (Jirák, Köpplová, 2009, s. 82) Rozvoj masových médií v jednotlivých zemích totiž pochopitelně zpravidla kopíruje dané společenské podmínky. Velká Británie v té  době  žila  spíše  radikálními  dělnickými  tituly,  což  se  odvíjelo  od problémů, které tehdy britské ostrovy měly. Postupně se začalo ukazovat, že paralelně vedle sebe budou fungovat seriózní a masová média. Noviny tak začnou oslovovat vzdělané čtenáře z vyšších vrstev, ale i střední třídu.

Rozvoj masových médií byl spjat zejména s technologickým rozvojem, který je k těmto typům titulů přívětivější.  A  nemusí  jít  jen  o  nové  možnosti  v oblasti  grafického  zpracování  novin.  V 19. století se objevuje zrychlení přenosu zpráv – přichází např. telegraf. Zlepšuje se distribuční síť díky rozvoji železniční dopravy.  Zkrátka všechno  přispívá tomu, aby šlo tiskem  oslovit masy  a velkou čtenářskou obec. Poptávka po levném zdroji informací také byla. Köpplová a Köppl poznamenávají, že díky zvyšující se gramotnosti obyvatelstva noviny začaly mít vlastně nevyčerpatelné zdroje nových čtenářů. Situaci nejlépe ilustrují čísla – v roce 1835 získalo ve Velké Británii nějakou formu základního vzdělání 83 % dětí, což znamenalo, že celková gramotnost Britů stoupla na 60 %. (Köpplová, Köppl, 1989, s. 221)

Zásadním milníkem v rozvoji britského (a jak se později ukázalo i světového) masového tisku byla již zmiňovaná Northcliffovská revoluce, která zcela změnila pohled na to, jak vydávat noviny. Jak shrnuje Reifová, znamenala ekonomickou i obsahovou reorganizaci, jejímž důsledkem bylo další posílení komerčního charakteru masových médií. (Reifová, 2004, s. 215) Zcela novým a podstatným zdrojem příjmů pro vydavatele se na přelomu 19. a 20. století stala inzerce. Poprvé těchto nových možností financování svých novin využil lord Northcliff, vlastním jménem Alfred Harmsworth. Ten v roce 1896 založil list Daily Mail, který se stal prvním deníkem v historii, jehož náklad překročil milionovou hranici. (Jirák, Köpplová, 2009, s. 85)

Jirák shrnuje, že list čtenářům nabízel krátké materiály, dobrodružné a dojemné příběhy a četné dopisy čtenářů. (Jirák, Köpplová, 2009, s. 85) „V listu Daily Mail se  Northcliffe soustředil  především na zprávy o  zločinech    a přinášel čtenářům rozhovory nejen s policisty, ale i se známými zločinci (jeho mottem se stalo ‚Dejte mi jednu vraždu denně‘). Ohlas listu (posílený úspěchem dalšího Northcliffova titulu Evening News) vedl k tomu, že se ho řada dalších vydavatelů snažila napodobit.“ (Jirák, Köpplová, 2009, s. 86)

Mnohé ze zmíněných rysů u dnešních bulvárních (a někdy i nejen bulvárních) médií považujeme téměř  za  samozřejmost,  byť  ani  tehdy  už  nešlo  o  nic  převratného.  Podstatnější  je  to, že Northcliffovskou revolucí započala komercionalizace médií. Ukázalo se totiž, že produkce novin může být i slušný byznys, ne jen nějaká součást vydavatelství, které se třeba dosud soustředilo primárně na knihy.

Potřeba najít nové formy financování byla nutná. Reifová uvádí, že založení Daily Mailu si vyžádalo investici (tehdy vysokých) 60 tisíc liber, i nové technologie byly drahé a poměrně propracovaná dělba práce  při  výrobě  novin rychle  zvyšovala  provozní  náklady. „Přesto se  vydávání  novin  s vysokými náklady vyplácelo a Northcliffe byl průkopníkem v zavádění nejrůznějších reklamních triků sloužících zvětšení čtenářské obce – od hledání pokladů, přes výhodné pojistné pro nové čtenáře po soutěže, jejichž vítězové měli po celý zbytek života dostávat rentu ve výši jedné libry týdně.“ (Reifová, 2004, s. 216) Northcliffe tedy byl velice kreativní v oblasti reklamy, ale také docílil určité změny proporce, kdy funkce novin není jen informativní – jde najednou i o zdroj zábavy. Tyto novinky  se ukázaly jako velice funkční, postupně se dostaly do celého světa a důsledky této revoluce spatřujeme dodnes.

List Daily Mail, za nímž stál Northcliffe už od konce 19. století, ve Velké Británii vychází stále a je jedním z nejvýraznějších bulvárních médií (tzv. tabloidů, jak se v Británii bulvární noviny označují; broadsheety jsou pak seriózní tituly). To zároveň ukazuje, jak dlouhou tradici  podobná média   na britských ostrovech mají.

Podle dat z ledna letošního roku je ve Velké Británii nejčtenějším bulvárním deníkem The Sun, který vychází od roku 1964. (Top 10 U.K. Newspapers by Circulation. Agility PR Solutions, 2021) Nemá tedy tak dlouhou tradici, jako zmiňovaný Daily Mail, ten je ale ve čtenosti hned druhý. Northcliffe má vazbu také na dnes třetí nejčtenější list Daily Mirror. Vybudoval totiž mediální impérium, jehož součástí se (kromě dalších titulů, jako třeba Observer či Times) staly také zprvu nepříliš úspěšné elegantní noviny pro dámy The Daily Illustrated Mirror, které dokázal Northcliffe přetavit v rentabilní list. (Jirák, Köpplová, 2009, s. 87) Pod jménem Daily Mirror vychází dodnes.

Zdroje

  • JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-466-3.
  • KÖPPLOVÁ, Barbara a Ladislav KÖPPL. Dějiny světové žurnalistiky: (celý svět je v novinách.). Praha: Novinář, 1989.
  • REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-926-7.
  • Top 10 U.K. Newspapers by Circulation. Agility PR Solutions [online]. 2021 [cit. 2021-5-9]. Dostupné z: https://www.agilitypr.com/resources/top-media-outlets/top-10-uk- newspapers-by-circulation/

Foto: Pixabay.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *