Kouzelné filtry dokážou přetvarovat tělo, ale i pošramotit sebevědomí a ohrozit zdraví

Úzký pas, plné rty, malý nosík a hladká pleť. Pro pány třeba široká ramena a vyrýsované břišáky. Kdo by to nechtěl. Na sociálních sítích jako Instagram a Tik Tok vás od tohoto vzhledu dělí často jedno kliknutí – stačí jen vybrat ten správný filtr a málem se na fotkách nepoznáte. Filtry, které tvarují postavu a vyhlazují obličej, se objevují stále častěji. Ač to může znít jako zábava, je důležité brát v potaz i jejich potenciálně škodlivý účinek, jelikož vytváří nerealistické představy o tom, jak má lidské tělo vlastně vypadat. A obzvlášť u nejzranitelnější skupiny lidí můžou dokonce vyvolat poruchy příjmu potravy.

Mezi nejzranitelnější skupiny lidí patří převážně děti a mladiství. Jak si jistě vzpomenete, právě v tomhle věku o sobě člověk totiž nejvíc pochybuje a snaží se dohnat nějaké „ideály krásy“. Dříve jsme je přebíraly z časopisů a filmů, dnes je mladí vidí právě na sociálních sítí.

Britská BBC poukazuje na to, že v průběhu pandemie mezi mladistvými zásadně vzrostla četnost poruch příjmu potravy. Jako jeden z možných důvodů zmiňuje sociální platformy i morfující filtry, jak je sama nazývá. Časopis Forbes kupříkladu cituje průzkum Univerzity Wake Forest, podle kterého zde existuje korelace mezi časem stráveným na sociálních sítích a rizikem poruch příjmu potravy. Na druhou stranu uvádí, že nelze s jistotou říct, že tyto poruchy přímo způsobují.

Problému zcela jistě nepomáhá, že v průběhu pandemie trávíme na sociálních sítích ještě více času než kdy předtím. A nejde se tomu divit – běžný kontakt nahrazujeme tím „distančním“ a díky sítím máme aspoň trochu pocit, že jsme stále propojení s okolním světem. Sítě lze navíc používat jako formu úniku, třeba skrze sledování životů celebrit a influencerů. Ti nám ale náladu leckdy akorát zhorší, když si uvědomíme, že tak skvěle se nikdy mít nebudeme.

Že sociální sítě vytváří nerealistický svět plný iluzí, bylo popsáno nesčetněkrát. Lidé sdílejí hlavně to příjemné, krásně vyfocené a uhlazené líbivými filtry. Na to jsme si už tak nějak zvykli stejně jako na to, že „instagramovou“ či „tiktokovou“ realitu je třeba brát s rezervou. Stejně tak nelze zcela věřit tomu, jak lidé na svých příspěvcích vypadají.

Velkou zásluhu na uvádění věcí na pravou míru mají stále četnější profily, které ukazují proces „behind the scenes“, dalo by se říct „za oponou“. Porovnáváním fotek dokazují, jak strašně důležité je umět zaujmout dobrou pozici – to samé tělo pak vypadá zásadně jinak, a to jej ani není třeba prohánět photoshopem. Kromě toho ukazují i aspekty lidského těla, které nejsme zvyklí na sítích vídat a sami u sebe se je naopak snažíme skrývat, ať už to jsou strie nebo třeba celulitida. Konečně tak na sítích vídáme lidi, kteří vypadají jako my.

Proti snaze těchto profilů jdou zmíněné zkrášlovací filtry. Uživatel nemusí ani vynakládat žádnou snahu, jako by musel u photoshopu, a zcela změní svoje proporce a pleť. A když to pak vidíme, máme dojem, že takhle asi normálně vypadá a začneme se sami sebe ptát, proč tak teda nevypadáme taky. To je ale ten hlavní problém – my tak ani vypadat nemůžeme.

Kdybychom chtěli menší nos nebo větší pusu, museli bychom na plastiku. Hladší pleti se můžeme snažit docílit miliony různých kosmetických produktů, ale geny stejně nepřepereme a póry, překvapivě, stále budou existovat, stejně jako u všech ostatních lidí. Vidina vosího pasu nás donutí držet striktní diety a cvičit dvakrát denně a dost možná ho stejně nikdy nezískáme. Každý jsme zkrátka stavěný jinak a nemůžeme být všichni jako přes kopírák. A to je správně.

Kouzelné filtry dělají něco, na co jsme už řadu let zvyklí u módního průmyslu a showbyznysu. Nastavují standardy krásy. A přestože se tyto standardy za poslední roky proměňují, je smutné, že ještě nějaké existují. Debata ve veřejném prostoru na toto téma probíhá už dlouho a určité změny k lepšímu lze vidět, jako společnost jsme se ale zásadně neposunuli. I lidé, kteří nejsou nutně „zranitelnou skupinou“ a kteří si uvědomují, že to, co na svém Instagramu vídají, nemusí být realita, mohou mít při pohledu na všudypřítomné krásky a krasavce pocit méněcennosti.

Řešení se nabízí zdánlivě jednoduché. Prostě nesledujte lidi, kvůli kterým se cítíte špatně. Ne vždy to je ale na první pohled patrné, a ne vždy si to uvědomujeme. A u mladistvých a dětí to platí dvojnásob. Nebo nás třeba ten konkrétní uživatel baví svým obsahem, rádi koukáme na jeho příspěvky a nechceme se jeho sledování vzdát.

Ve Velké Británii na toto téma proběhla v průběhu minulého roku velká debata, parlament měl dokonce na stole návrh zákona, podle kterého by fotografie, které byly digitálně upraveny, uživatelé museli náležitě označit – zkrátka to k tomu připsat. Vyvolalo to velkou odezvu a především pochybnosti o tom, jak to lze vymáhat. A pak se ozvali samotní uživatelé s tím, že si přece můžou se svými fotkami a na svém profilu dělat co chtějí.

V tom mají pravdu. Na druhou stranu by si měli uvědomovat, že pokud vystupují vůči širokému publiku, mají také velkou zodpovědnost. Obzvlášť, pokud velkou část jejich fanoušků tvoří děti a mladiství. To platí i u aplikací, které umožňují modifikovat obličej a tělo, a právě proto by je měly smazat. Tato zodpovědnost sice není vymahatelná právně, minimálně morálně ale ano.

Foto: Pixabay.com