Zástupci Prahy 1 a Senátu uctili památku Jana Zajíce

Češi si ve čtvrtek 25. února připomněli čin osmnáctiletého studenta Jana Zajíce. Ten se před 52 lety v tento den, na výročí komunistického převratu, upálil. Jeho čin byl protestem proti odevzdanosti, s jakou společnost přijala nastupující normalizaci po sovětské okupaci (srpen 1968), čímž navázal na oběť Jana Palacha. V současné koronavirové krizi se pietní akce Svíce za Jana Zajíce a Vzpomínkové setkání musely obejít bez shromáždění veřejnosti, pouze za přítomnosti radních Prahy 1 a senátorky z této městské části.

„Dnes je 25. února a po čtyřicet let jsme slýchali, že tento den znamenal vítězství pracujícího lidu, a přitom to byla porážka pracujícího lidu.  Dvacet let nám tvrdili, že oběť Jana Zajíce byla zbytečná. (…) Nyní můžeme v tomto fatálním činu nalézt vnitřní svobodu,“ těmito slovy zahájil první místostarosta Prahy 1 Petr Burgr (KDU-ČSL) vzpomínkové setkání u vchodu do domu č. 39 na Václavském náměstí, v jehož průjezdu Zajíc svůj čin uskutečnil.

Dále vystoupila senátorka Miroslava Němcová (ODS), která vzpomínala, jak ona prožívala smrt Jana Zajíce v roce 1969. Zmínila paralelu tehdejší politicky nemocné společnosti a té současné, nemocí zasažené. „Roušky nejsou symbolem toho, že máme mlčet, ale připomínají lidem, aby bojovali za to, co je důležité,“ apelovala Němcová.

Text vznikl v rámci kurzu Psaná žurnalistika pod vedením PhDr. Ludmily Trunečkové, PhD., a publikován byl v CAROLINĚ

Foto: Ema Polívková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.