Volba času jako politická a ekonomická otázka

Každý z nás je dvakrát do roka nucen v rámci časového posunu změnit své denní rytmy, posunout hodinovou ručičku a přeorientovat se na jiný čas. Na konci března se nám noc o hodinu krátí, na podzim si pro změnu přispíme. V obou případech se však jedná o proces, který má v různé míře dopad na každého z nás a nejedná se o věc nikterak příjemnou. Proč to tedy postupujeme? Dosud byla hlavním argumentem pro změnu času zejména úspora energie. Platí tento argument i dnes?

Téma střídání letního a zimního času po celém světě provází po mnoho let řada vášnivých diskusí. Některé země (Rusko, Velká Británie) od něj na čas dokonce upustily, v důsledku neblahých vlivů (viz níže), se ale rozhodly ke střídání času opět vrátit. Nyní tuto otázku znovu otevřela Evropská komise, která přišla s návrhem zrušit střídání času a spíše zachovat čas zimní, tedy středoevropský.

Proč Evropská komise mění své dosavadní přesvědčení a jak tato změna může promítnout do fungování EU? Proč je toto téma stále tak kontroverzní a nedaří se najít správné řešení? Nad jakými otázkami bychom se v souvislosti s tímto tématem měli zamyslet? Existuje vůbec nějaké plošné řešení a je možné v rámci EU dojít ke konsenzu?

V eseji na téma: Volba času jako politická a ekonomická otázka, se nad problematikou střídání času pokusím zamyslet zevrubněji. Na základě teorie a dostupných informací k tématu, se budu zabývat historií této problematiky, přístupem jednotlivých evropských zemí či politickými a ekonomickými faktory. V závěru práce zvážím možná PRO A PROTI a pokusím se vyhodnotit, která z variant je pro EU, potažmo ČR, rozumnějším řešením a proč.

Opírat se budu mimo jiné také o názory neuroložky Soni Nevšímalové, fyzioložky Heleny Illnerové, europoslanece Pavla Svobody (KDU-ČSL), politologa Michala Víta nebo historika Stanislava Bárty, kteří se otázkou změny času dlouhodobě zabývají.

Problematika střídání času

Proč je otázka času důležitá, a co je důvodem kontroverzí ve veřejných debatách o jeho změně? „V moderních společnostech silně ovlivňuje zónování našich činností hodinový čas. Bez hodin a přesného načasování aktivit, což umožňuje jejich koordinaci v prostoru, by průmyslové společnosti nemohly existovat.

Čas je standardizovaná veličina, podle níž je koordinována činnost jednotlivců, organizací, firem, států, rovněž i fungování mezinárodního dopravního a komunikačního systému po celé světě. Nastavení času má prokazatelný vliv na lidské zdraví, nehodovost, dopravu nebo hospodářská zvířata. Změny času se ale mohou promítnout také do fungování trhu nebo ovlivnit průmysl či spotřebu elektrické energie. Objevily se dokonce spekulace o možném využití debat o změnách času k ovlivňování politické moci a voleb do parlamentu.

Každoroční změny času tedy zasahují do mnoha oblastí, nejvýrazněji se však s touto problematikou setkáme v ekonomickém, politickém a zdravotnickém diskurzu (viz dále). Mluvíme tedy o otázce politické nebo jsou neustálé debaty a znovuotevírání tématu zrušení nebo změny času pouhým nástrojem k ovlivňování politiky? Jsou v dnešní době úvahy o úsporách energie přežitkem, nebo je otázka střídání času stále ekonomických tématem? A na závěr, nejde v otázce střídání času především o naše zdraví? O tom, jaké faktory by v rozhodování o změně či zrušení střídání času měly být rozhodující a jaký vliv by mohlo mít nesourodé nastavení v jednotlivých zemích EU, se budu zamýšlet v následujících podkapitolách. Nejdříve ale pár slov o historii tohoto fenoménu.

Staré časy. Stručná historie časových posunů

Střídání času dnes většina z nás považuje za běžnou součást života. Manipulace s jeho změnami však nastaly až s rozvojem společnosti a průmyslu. Do té doby nebylo možné překonávat dlouhé vzdálenosti a komunikovat v krátkém čase (Doručení pošty do té doby trvalo i několik týdnů či měsíců). Společnosti si tedy musely vystačit s časem místním. Teprve s rozvojem železniční dopravy v 19. století a v závěru průmyslové revoluce, nastala potřeba čas standardizovat na mezinárodní úrovni.

Jedním z hlavních důvodů standardizace byla právě železniční doprava napříč Spojenými státy, kde až do roku 1873 existovalo 73 různých železničních časů. Vlaky musely stát, což vedlo k vysokým nákladům a nízkým výnosům drážních společností.

Změna nastala až v roce 1884, kdy byl poprvé zaveden světový koordinovaný čas. Toto rozhodnutí bylo výsledkem mezinárodní konference ve Washingtonu. Zeměkoule byla rozdělena na 24 časových pásem s rozdílem jedné hodiny a byl také stanoven začátek tzv. univerzálního dne. Zavedení časových pásem nově umožnilo komunikaci a přesun zboží na dlouhé vzdálenosti bez časových prodlev a finančních ztrát. Motivem ke změně času byl tedy v 19. století zejména ekonomický, racionální a technologický důvod.

Již o století dříve však Benjamin Franklin a později entomolog George Hudson přišli s radikálnějším zásahem do denních rytmů, tedy myšlenkou letního času, jejímž cílem mělo být zejména lepší využití denního světla. Své uplatnění však tento koncept nalezl až v průběhu první světové války, kdy za účelem úspory většího objemu paliv pro válečné účely, zavedlo letní čas Německo. Následovaly další státy, včetně Rakouska-Uherska. (Určité změny času údajně prováděli i Římané.

V Česku bylo střídání času na určitou dobou zavedeno během obou světových válek. Každoroční změna pak byla uzákoněna v roce 1979. V roce 1996 pak Česko prodloužilo letní čas o jeden měsíc, aby se sjednotilo s dalšími členskými státy EU. Od té doby pravidelně posouváme ručičky na letní čas. Ten podle zvláštní směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady trvá od konce března do konce října. Důvody k zavedení změny času byly především ekonomické a energetické. Jak se s časem měnil čas a spolu s ním i důvody pro jeho změnu? A jaká je situace v dnešním globalizovaném světě?

Aktuální dění a stanoviska jednotlivých zemí Evropské unie 

Dnes, více než kdykoliv dřív, fungují jednotlivé státy stále více jako celek a potřeba komunikace na delší vzdálenosti, je tedy o to větší. „Proces globalizace se často vykresluje jako výhradně ekonomický jev. Velký podíl na tom má role nadnárodních korporací, jejichž masivní operace nyní přesahují hranice států, ovlivňují globální výrobní procesy a mezinárodní dělbu práce. Poukazuje se i na elektronickou integraci globálních finančních trhů a na obrovský objem globálních toků kapitálu. Zdůrazňuje se rovněž bezprecedentní rozsah světového obchodu, zahrnující širší škálu zboží a služeb než kdykoliv dříve.“ Přináší však změny času stále nějaké výhody?

Časové posuny se již řadu let potýkají s kritikou z řad odborné i laické veřejnosti. Někteří zdůrazňují negativní dopady střídání času na lidský organismus, jiní argumentují tím, že úspory energie nejsou tak výrazné, aby se kvůli nim vyplatilo posouvat hodinové ručičky o hodinu zpět. Přijmeme-li všechny tyto argumenty, proč je tedy toto téma stále natolik kontroverzní?

Otázka, zda zrušit či nezrušit časové posuny, je totiž již po staletí také součástí politické agendy. Politici jsou koneckonců ti, kteří o těchto změnách rozhodují. Česká republika, ale i další evropské země časové posuny v minulosti několikrát zrušily, po čase se k nim ale znovu vrátily.

,,Příkladem je Litva, která používala východoevropský čas, od roku 1940 přešla na čas moskevský, ale pak se vzhledem ke svým politickým a ekonomickým vazbám v roce 1998 opět vrátila k původnímu časovému pásmu.“ Jde tedy také o to, kam se chce země orientovat politicky. Jako další příklad můžeme uvést Turecko, které se odklonem od středoevropského času v roce 2016 odchýlilo od Evropské unie. Krok přinesl zemi přinesl zemi potíže v obchodování s Evropou, ale přiblížil ji naopak Blízkému východu.

Této nestabilitě se alespoň v rámci EU rozhodla učinit za dost Evropská komise, která tuto otázku před nedávnem znovu otevřela. Navrhuje úplné zrušení střídání času a zachování času středoevropského. Tentokrát by se však nemělo jednat o změny v jednotlivých státech, ale standardizaci času v celé EU. Tento návrh podpořil průzkum, kterého se zúčastnilo 4,5 milionu lidí ze všech členských. Zda bude návrh schválen a k jakému času se jednotlivé země přikloní, je zatím velkou neznámou.

Je možné, že snad evropská komise využívá tuto agendu k ukázce svého vlivu a schopností před volbami do evropského parlamentu? Jedná se o předvolební tah, nebo je návrh komise podložen pádnými argumenty pro znovuotevření debaty? Ještě v roce 2016 trvala Evropská na setrvání v časových posunech z důvodu podpory volnočasových aktivit lidí během léta a zachování harmonizace kalendáře pro řádné fungování vnitřního trhu. Jedním ze zásadních zlomů, kdy se diskuze o střídání času posunula v rámci středoevropských struktur dál, byl rok 2014, kdy pracovní skupina 80 europoslanců v evropském parlamentu iniciovala znovuotevření této debaty. Jedním z jejích strůjců byl mimo jiné europoslanec za KDU-ČSL Pavel Svoboda.

Aktuálně se řeší to, jaký z časů používat, jestli letní nebo standardní zimní čas, tedy středoevropský. Oproti předchozím pokusům, vyvolala nyní debata velký zájem ze strany laické i odborné veřejnosti. Vyjádřila se například Evropská i Světová společnost pro studium biologických rytmů a Evropská společnost pro spánek, které doporučují zůstat u standardního času.

Názory všech vlád zatím známy nejsou. Ke standardnímu, zimnímu času se přiklonily otevřeně zatím jen Česko a Slovensko, které preferují čas zimní. Další středoevropské země ještě jasno nemají. Na severu Evropy má vetší podporu čas letní, středoevropské státy by rády zůstaly u pravidelného střídání.

Návrhy na změny času v Evropě

Standardní (zimní) čas – Česko a Slovensko

Letní čas – Estonsko, Litva, Finsko

Bez stanoviska – Francie, Dánsko, Kypr, Nizozemsko

Pro střídání – Portugalsko, Řecko, UK odklad na rok 2021: Rakousko

Dopady změn času na společnost

Každoroční změny času zasahují do mnoha oblastí, ovlivňují životní a hospodářský cyklus, nejvýrazněji se ale s touto problematikou setkáme v ekonomickém, zdravotnickém a politickém diskurzu. Jeden čas pro celou EU? Podle jakých faktorů bychom se měli rozhodovat? Nebylo by lepší rozdělit Evropu podle jednotlivých časových pásem?

Jak už jsme zmínili, změna času může sloužit také jako želízko v ohni ve volební kampani nebo politickém směřování jednotlivých zemí. Jak je to ale s dalšími faktory? Jsou energetické úspory stále natolik výrazné, aby se kvůli nim vyplatilo posouvat ručičky hodin o hodinu zpět?

Podle studie skupiny autorů okolo českého ekonoma Tomáše Havránka závisí úspora energie zejména na poloze země na zeměkouli. Největší úspora energie je v mírném pásmu, tedy například v Česku. Letní čas zde ale platí pouze od konce března do listopadu. Podle studie Univerzity Karlovy z roku 2016 se jedná průměrně o úsporu 0.34% ve dnech, kdy je čas posunut. ,,Úspora za jeden kalendářní rok tedy činí 0,1 % * (210/365), tedy přibližně 6 setin procenta“. Celkově se díky letnímu času ušetří řádově necelá jedna tisícina procenta českého HDP, což je zanedbatelná částka, kterou by bylo možné ušetřit méně invazivním způsobem, než je každoroční střídání času. ,,Posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle!

A jaký vliv mají změny času na naše zdraví? O tom, jak důležitý je spánek, dnes hovoří řada studií. To, jak dobře se vyspíme, ovlivňuje nejen náš imunitní systém, psychický stav, ale i fyzickou kondici a výkonnost v práci. Očividným důkazem významnosti spánku je mimo jiné zrušení siesty, od které museli upustit Řekové v důsledku ekonomické krize. Zvýšil se počet infarktů, ale i úmrtnost mužů.

Podle výsledků studií a doporučení odborníků lidskému organismu stejně dobře neprospívají změny času, zejména přechod na letí čas, kdy jsme o jednu hodinu ochuzeni. Přechod na letní čas je spojený s rizikem cévních mozkových příhod, infarktů, sebevražd. Podle některých odborníků změna času mimo únavy či ospalosti rozbíjí vnitřní biorytmy a může zvyšovat riziko rakoviny, obezity nebo deprese.

Proto je podle odborné veřejnosti a mezinárodních organizací zabývajících se výzkumem biorytmů vhodné od střídání času ustoupit a zavést jeden ustálený čas. V dopisu zaslaném vládním institucím EU doporučují zavedení středoevropského zimního času, který je podle nich ,,nejlepší volbou pro veřejné zdraví“.

Alena Sumová: „Ponechání celoročně zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času,“ dodává. „Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší.

Argumenty pro a proti zrušení střídání času

ARGUMENTY PRO LETNÍ ČAS:

ARGUMENTY PRO ZIMNÍ ČAS:

Podpora volnočasové aktivity lidí během léta.

Člověk by měl vstávat do světla.

Zachování harmonizace kalendáře pro řádné fungování vnitřního trhu.

Lépe vnímáme přechod na zimní čas, kdy si můžeme hodinu přispat.

Nižší nehodovost díky vyšší viditelnosti ve večerních hodinách.

V zimním čase je prokázána nižší spotřeba alkoholu a tabáku. Je prokázán nižší výskyt nádorových onemocnění.

V rozvojových zemích se uvádí příznivý dopad v podobě snížené pouliční kriminality.

Fyzioložka Helena Illnerová: ,,Všichni odborníci doporučují zrušit letní čas.“

Fyzioložka Helena Illnerová: „Světlo urychluje účinek antidepresiv. 

Světelný rytmus ovládá náladu a imunitní systém.

Evropská i Světová společnost pro studium biologických rytmů a Evropská společnost pro spánek doporučují zůstat u standardního času.

Zimní čas je zdraví prospěšnější. Zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce, má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost.

V zimním čase je prokázán nižší výskyt nádorových onemocnění.

Prokazatelně negativní vliv letního času na zdraví lidí, nehodovost, dopravu i hospodářská zvířata (horší dojivost).

Prvotní ekonomické důvody ke změnám času se ukázaly jako zcela mylné. V letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv.

Sova, nebo ptáče aneb k jakému času se přiklonit?

Debaty o možném zrušení času se po mnoho let vedou zejména kvůli úsporám energie. Ty jsou nyní, jak jsme si ukázali výše, spíše přežitkem, jelikož střídání času v tomto směru ztratilo smysl. Posunování hodin rovněž pravidelně narušuje organizaci práce v mnoha odvětvích po celé Evropě. Nyní se jedná již o 486. veřejnou konzultaci. Zúčastnilo se jí 28 zemí EU a téměř 5 milionu respondentů z nichž 80 z nich, hlasovalo pro jednotný čas. Poptávka ze strany veřejnosti tedy existuje, za zavedením jednotného času stojí rovněž významné zdravotnické organizace, jež upozorňují na zdravotní rizika střídání času. Dvanáct procent populace je změnou času údajně dotčeno velmi citlivě. Jedná se tedy zejména o politické rozhodnutí.

Navrhovaný termín ukončení střídání času je podle návrhu Evropské unie již v roce 2019. Otázkou ale zůstává, jaký čas zvolit? Podle Evropské komise budou mít členské státy možnost volby, u kterého času setrvají. Bude však různé nastavení času v rámci EU fungovat? Jelikož posunování hodin rovněž pravidelně narušuje organizaci práce v mnoha odvětvích po celé Evropě, přikláněla bych se k zavedení jednotného času ve všech členských zemích. Na základě výše uvedených argumentů jsem pro zavedení zimního, středoevropského času.

Není však toto rozhodnutí, navzdory požadavku na ukončení střídání času od většiny členských států, ukvapené? Stihneme překonfigurovat zařízení, které se změnou času počítací? Nenastane problém v dopravním odvětví, které plánuje cesty s velkým předstihem? Podaří se vyhovět zdravotním požadavkům, a přesto kvůli ekonomické návaznosti sjednotit čas alespoň se sousedními státy?

Je nepochybně velkým úspěchem, že Evropská komise v krátkém čase vyslyšela hlas veřejnosti a ustupuje od zkostnatělých a nefunkčních principů. Čekalo se na to roky. Zda toto rozhodnutí není ukvapené a nepovede spíše k ekonomickým ztrátám, je zatím otázka času.


Práce vznikla v rámci předmětu Ekonomika v médiích pod vedením Mgr. Davida Klimeše, Ph.D.

Foto: Pixabay.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *