Počet pracujících cizinců v Česku stabilně roste, nejvíc je Slováků

Podíl zahraničních pracovníků na zaměstnanosti v Česku dosáhl v roce 2017 téměř 11 %, uvedl ve čtvrtek 10. ledna Český statistický úřad. Tradičně nejvíce je zde občanů Slovenska, druhé místo patří Ukrajincům, u nichž proti roku 2016 zaznamenaly úřady práce největší přírůstek, přes 20 tisíc. V pořadí zemí dále stojí Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Rusko a Vietnam.

Z celkového počtu 472 tisíc zahraničních zaměstnanců (dalších 87 tisíc je podnikatelů a živnostníků) připadalo necelých 42 % na občany Evropské unie. Nejvíce cizinců pracuje ve zpracovatelském průmyslu, dále také na administrativních a podpůrných pozicích. Podle národností se Poláci hojně uplatňují v těžebním průmyslu, Rumuni v informačních a komunikačních činnostech, Ukrajinci v zemědělství, obchodě a zdravotní a sociální péči.

„Lze říci, že každá z velkých cizineckých skupin zaměstnanců v Česku je něčím specifická. Například typický bulharský zaměstnanec je muž okolo 45 let, který pracuje prostřednictvím agentury práce jako obsluha stroje v průmyslovém podniku,“ uvedl na tiskové konferenci ředitel odboru statistiky trhu práce Dalibor Holý.

A s poukazem na rumunské či bulharské programátory dodal: „Ukazuje se, že z východní Evropy sem často chodí vysoce kvalifikovaní lidé. Vysokoškoláci. Dělají tu velmi kvalifikované profese za vysoké platy. Troufl bych si tvrdit, že je tu jistý odliv mozků z východní Evropy k nám, že je české firmy přetahují.“

Slováci mají neobvykle vysoké zastoupení lidí mezi 25 a 34 lety, podobně jako Rumuni. Důvodem je pravděpodobně to, že mnoho z nich přišlo do Česka v mládí za studiem. Zdaleka nejvyšší koncentrace zaměstnanců s cizím státním občanstvím je v hlavním městě. Naopak Poláci se spíše soustřeďují podél hranice se svojí vlastí, hlavně tedy v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

Rok 2017 nevybočuje z nastoleného trendu. Cizinců s trvalým pobytem v Česku každoročně přibývá, u cizinců s přechodným pobytem to platí s výjimkou období 2009 až 2015 v důsledku hospodářské krize.

Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba I pod vedením Mgr. Ondřeje Trunečky a publikován byl v CAROLINĚ.

Foto: Pixabay.com