Čas vypršel? Experti varují před klimatickými změnami

Situace ohledně klimatických změn na naší planetě je vážná. Od preindustriální éry se zvýšila teplota o 1 °C, a pokud nenastanou radikální opatření, do konce století stoupne o další 2 °C. O těchto varovných zjištěních se mluvilo 4. prosince na besedě pořádané Společností pro udržitelný rozvoj (STUŽ). Cílem nebylo jen připomenout naléhavost situace, ale i prodiskutovat, proč lidé nevěnují této problematice dostatečnou pozornost. Pozvání přijali klimatolog Alexander Ač, ředitel centra OSN v Praze Michal Broža, ředitel CENIE Miroslav Havránek, ředitelka Centra pro dopravu a energetiku Anna Kárníková, ekopsycholog Jan Krajhanzl a zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK Bedřich Moldan. Besedu moderoval předseda STUŽ Jiří Dlouhý.

Debata odkazovala jak na klimatickou zprávu OSN z letošního října, tak na právě probíhající konferenci o klimatických změnách v Katowicích. Bedřich Moldan hned zkraje vyjádřil své obavy z údajů, které v posledních letech zaznamenáváme, a označil je za velmi deprimující. Uvedl, že přes všechny regulace stále stoupá míra emisí oxidu uhličitého a fosilní paliva se stále mohutně dotují. Pokud se nepodaří udržet do roku 2100 nárůst pod 1,5 °C, korálové útesy zaniknou, hladina oceánu se zvýší a miliony lidí zasáhnou vlny vedra. Odvrátit tuto situaci lze podle zprávy OSN, pokud do roku 2030 snížíme množství emisí CO2 o 45 %, a v roce 2050 dokonce dosáhneme nulových emisí. Někteří panelisté byli ohledně splnitelnosti této představy velmi skeptičtí.

Plynule tak přešla řeč hlavně k otázce, proč většina lidí tento problém vůbec nevnímá. Podle Anny Kárníkové jsou veškeré technologické prostředky na řešení problému k dispozici, a stěžejní je tedy dodat ty organizační a společenské. V ČR však podle ní nenastává dostatečný kulturní střet o klimatických změnách, společností místo toho hýbají otázky migrace či genderové vyváženosti. Čechům prý také chybí globální perspektiva. Jan Krajhanzl trefně popsal chování společnosti z psychologického hlediska. „Když přestaneme létat letadlem, žádný osobní profit nepocítíme a to je velmi demotivující. Vždyť nedodržujeme ani zdravé stravovací návyky, kde bychom osobní profit pocítili okamžitě, lidská vůle něco měnit je malá,“ uvedl na jednom z několika případů. Lidé hrozbu nevnímají, protože není mediálně nafouknutá, zprávy o ní si selektují a problém je na ně příliš komplexní a vzdálený. Jediný klimatolog v panelu Alexandr Ač připomněl, že většina bariér, které brání řešení globálního oteplování, je finančního rázu.

Moderátor Jiří Dlouhý si dal záležet, aby hosté řekli i nějakou optimistickou vizi, mluvilo se tedy o tom, jak může člověk pomoci jako jedinec. Z debaty vyplynulo, že jakkoliv je šlechetné přestat jezdit autem, létat letadlem a třídit odpad, skutečné změny docílíme, když mobilizujeme společnost a prosadíme téma klimatu na politické úrovni. V závěru dostalo prostor k dotazům i publikum veskrze složené ze starších lidí. Vášnivě se debatovalo o výhodách jaderné energie nebo hrozbě vulkanického ochlazování.

Informacemi nabitá akce přece jen zanechala velmi pesimistický dojem. Výroky diskutujících nastínily, že pokud se ostře nezmění kurz společenského konsenzu ohledně oteplování naší planety, čas na změnu opravdu definitivně vyprší.

Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba I pod vedením PhDr. Ludmily Trunečkové, Ph.D. a publikován byl v CAROLINĚ.

Foto: Pixabay.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *