„Nemohu plavat, ale žiju normálně.“ IKEM už patnáct let nahrazuje srdce pumpami

Je to už patnáct let, co lékaři v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze nahradili srdce umělou pumpou. Poprvé náročnou operaci provedli přesně 3. dubna 2003 a od té doby pomohli stovkám pacientů. Mezi ně patří i Karel Soukup.

„Když mi odborníci z IKEM řekli, že jedinou možností, jak mi zachránit život, je, že mi moje srdce vymění za umělé, tak jsem tomu nemohl ani uvěřit,“ vzpomíná Soukup, jeden z čerstvých nositelů biokompatibilního umělého srdce Carmat. „Chtěl jsem žít a vidět růst vnučku, které tehdy bylo šest měsíců. Její fotku jsem měl i na sále.“

Zmíněný systém mechanické podpory vyvinula stejnojmenná firma ve Francii a IKEM jako jedno z mála center na světě dostalo povolení zkoumat jeho použití. „Byl to velký zlom pro vývoj srdečních podpor v České republice,“ poznamenává Aleš Herman, ředitel institutu, byť kvůli dohodě o mlčenlivosti princip nepřiblížil.

„Zlepšení bylo veliké. Předtím jsem nemohl ani pořádně dýchat. Nedá se to srovnat,“ vrací se Soukup k operaci, která trvala sedm a půl hodiny. „Teď si jen nemůžu jít zaplavat kvůli vývodu kabelů ani pracovat s napětím. Jinak ale vedu normální život důchodce,“ usmívá se s taškou řídící jednotky v podpaží.

Tyto náhrady řeší dočasně i dlouhodobě srdeční selhání, kterým trpí dvě až tři procenta dospělé populace. Lékař Vojtěch Melenovský odhaduje, že každý pátý člověk starší čtyřiceti let v budoucnu onemocní či dokonce zemře v důsledku srdečního selhání. Dále zdůrazňuje, že pacienti s nádorem se dočkávají lepších prognóz než ti s kardiovaskulárními problémy.

Přednosta kardiocentra Jan Pirk uvedl, že v roce 2017 v IKEM provedli 44 transplantací. Dříve se operace nedožila téměř třetina lidí na čekací listině, dnes díky vývoji a užití mechanických srdečních podpor, jako tzv. přemostění k transplantaci, klesla úmrtnost pod deset procent. Od roku 2003 podstoupilo implantaci mechanické podpory 343 lidí.

 

Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba I pod vedením Mgr. Ondřeje Trunečky a publikován byl v CAROLINĚ.

 

Foto: Pixabay.com/sasint

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.