Recenze knihy Děti nade vše

Gabriela Michálková –

Oceňovaná francouzská spisovatelka Delphine de Vigan ve své poslední knize Děti nade vše (2021) zpracovala téma populární literaturou dosud z větší části opomíjené. Čtivou (a čtenáři oblíbenou) formou krimi thrilleru se zaměřila na jeden z fenoménů dnešní doby – dětské influencery a youtoubery.

Hlavními hrdinkami jsou dvě ženy. Mélanie je od dětství fascinována televizí a touží se stát hvězdou na popularitě nabývajících reality show, ovšem neúspěšně. Šanci naplnit své sny dostává až díky sociálním sítím, kterým rázem podlehne. Sdílí fotografie své perfektní rodiny a její roztomilé děti Kimmy a Sammy se brzy stávají hitem internetu. Videa na youtubovém kanálu Happy Recré, v nichž Kimmy a Sammy rozbalují dárky, hrají si s hračkami od sponzorů a ochutnávají různé sladkosti, má pět milionů věrných fanoušků, jejichž „lajky“ a komentáře plné lásky a podpory Melánii naplňují štěstím. Jejím protipólem je pak Clara, puntičkářská proceduristka u kriminálky vychovaná aktivistickými rodiči k averzi vůči veškerým technologiím. Jejich setkání tak znamená střet dvou zcela odlišných světů.

Dokonalý život „super mámy“ Mélanie se hroutí ve chvíli, kdy se jí ztratí její čtyřletá dcerka Kimmy. Součástí vyšetřovacího týmu je i Clara, pro kterou je prostředí sociálních sítí zcela cizí. Během svého pátrání odhaluje poměrně drsnou realitu dětských youtoubových hvězd. Děti musí prakticky denně natáčet videa, vždy musí být šťastné a perfektně upravené. Topí se v hračkách a dárcích od sponzorů, jsou ale zcela odstřiženy od běžného života a tráví své dětství před kamerou a v izolaci pouze se svojí matkou a miliony sledujících. Clara hledá v tisících videí stopy, jež by mohli vést k nalezení malé Kimmy. Záhy zjišťuje, že Happy Recré nemá jen spoustu fanoušků, ale také odpůrců. Seznam podezřelých se stále rozšiřuje a vyšetřování se tak pomalu stává nekonečným.

Přestože samotná detektivní zápletka končí šťastně, autorka v závěrečné části knihy nastiňuje možné dopady dlouhodobého vystavení kamerám a internetovému publiku. Píše se rok 2031 – Kimmy i Sammy jsou již dospělí. Oba se však dosud nevymanili ze své minulosti dětských influencerů. Zatímco Kimmy, sebevědomá mladá žena, se jí snaží vzdorovat žalobou na své rodiče, Sammy podléhá psychické poruše (v knize označované jako syndrom Truman Show), která se projevuje zejména paranoiou, že je člověk neustále bez svého vědomí natáčen a sledován cizími lidmi. Mélanie, s manželem nyní již zcela izolována v luxusní rezidenci na jihu Francie, ani po děsivé zkušenosti s dočasnou ztrátou dítěte neopustila svůj sen. Je hvězdou své vlastní reality show. Kamery a mikrofony rozmístěné po celém domě ji umožňují sdílet každý detail svého života s rozsáhlou komunitou fanoušků – nepřestává dokonce ani poté, co ji opustí manžel.

De Vigan se v románu pustila do málo probádaných vod moderního světa a technologií. Napříč knihou se dotýká například i nedostatečného právního ošetření digital labour a s ní spojeného vykořisťování nezletilých při tvorbě digitálních obsahů. Příběhem nepřímo prostupuje i kritika konzumerismu, a to jak na straně influencerů, tak na straně jejich sledujících.

Jako poněkud problematické či možná až příliš radikální se může zdát černobílé pojetí hlavních postav. Zatímco Mélanie je svou posedlostí popularitou, sociálními sítěmi a projektováním vlastních nedosažených snů na své děti v knize vykreslena v podstatě jako záporná postava, Clara (ta dobrá a normální) zosobňuje zase opačný extrém. Patří ke skupině „těch odpojených“, těch, „kteří už nepatří k žádné komunitě a raději otevírají knihy a noviny než stránky Googlu“. Tento přístup se až pateticky přiklání ke klišé zatvrzelých technoskeptiků, kteří vše moderní vnímají jako špatné.

Autorce se v Dětech nade vše podařilo poukázat na ne zcela jednoduchý problém současnosti. Vybrala si k tomu formu thrilleru s dystopickými prvky psanou čtivým jednoduchým jazykem obohaceným o internetový slang. Spekulovat by se dalo o cílové skupině knihy – přísná kritika technologií zastoupena Clarou jistě osloví některé jedince starších generací, kteří svět sociálních médií vnímají povětšinou zvnějšku, zato velmi kriticky. Ostatním se bude toto pojetí zdát příliš jednostranné, protože opomíjí možnosti „zdravého užívání“ výdobytků moderní doby. Jelikož se však jedná o jedno z prvních zpracování podobného tématu, je autorčina radikálnost, razantnost a zjednodušení hlavní myšlenky vcelku pochopitelné.

Zdroj obrázku: databazeknih.cz, část obálky knihy

Recenzovaná kniha: VIGAN, Delphine de. Děti nade vše. První vydání. Přeložila Alexandra PFLIMPFLOVÁ. Praha: Odeon, 2021. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-207-2057-3.

Text vznikl na semináři Literární a knižní kritika pod vedením PhDr. Jany Čeňkové, Ph.D.