KOMENTÁŘ: Slovenské prezidentské dilema

Maroš Ševčovič, Robert Mistrík, Štefan Harabin a Zuzana Čaputová. Podle průzkumů před březnovými slovenskými prezidentskými volbami největší favorité na novou hlavu státu. Současný prezident Andrej Kiska svůj mandát již neobhajuje. Pro jeho příznivce, byť nemají špatný výběr, může ale jít o obtížnou volbu. V prvním kole si ještě jistě vyberou, ale ve druhém to za jistých okolností může být daleko obtížnější.

Populární slovenský prezident Andrej Kiska by post hlavy státu zřejmě dokázal obhájit, necelý rok před volbami se ale rozhodl, že se o znovuzvolení ucházet nebude. Vysvětlil to společenskou situací po vraždě novináře Jána Kuciaka a také osobními důvody. Jeho žena se totiž za ním do Bratislavy nepřestěhovala a celou dobu jeho mandátu žije v Popradu, prezidentskému páru se navíc loni narodilo dítě. Byť se Kiska nemá v plánu z veřejného života zcela stáhnout, do letošních prezidentských voleb nepromluví.

Čtveřice favoritů

Na základě průzkumů voličských preferencí se v posledních týdnech vytvořila čtveřice nejvážnějších kandidátů, kteří se o prezidentský post poperou. Nejvyšší preference okolo necelých 20 % si drží kandidát nejsilnější slovenské strany SMER – sociální demokracie (SMER-SD) a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Jeho prozatím nejbližším konkurentem je s preferencemi okolo 17 % vědec a podnikatel Robert Mistrík, jehož kandidaturu podporuje nejsilnější opoziční strana Sloboda a solidarita (SaS).

Se zhruba dvouprocentním odstupem následuje právnička a občanská aktivistka Zuzana Čaputová, za kterou stojí různá občanská sdružení a nová strana Progresivní Slovensko, jejíž je místopředsedkyní. Jediná žena mezi favority je známá svým bojem za environmentální témata či podporou práv homosexuálů. Čtvrtým v pořadí je aktuálně s asi 12 % Štefan Harabin – soudce nejvyššího soudu (v letech 1998-2003 a 2009-2014 jeho předseda) a bývalý ministr spravedlnosti v první vládě Roberta Fica. Harabin cílí jako obdivovatel Vladimira Putina či slovenského expremiéra Vladimíra Mečiara spíše na protestní hlasy.

Černý scénář

V jednom případě vážně hrozí, že se do druhého kola probojuje kandidát Smeru Šefčovič a s ním nacionalista a rusofil Harabin. V tomto pro demokracii tragickém scénáři by s největší pravděpodobností většina lidí zvolila menší zlo a prezidentem by se stal Maroš Šefčovič. Jeho stranický šéf Robert Fico by tak měl zásadní vliv jak na něj jako prezidenta, tak na premiéra, kterým je aktuálně Ficův věrný Peter Pellegrini.

Tím by se mu otevřela cesta ke snadnému zvolení ústavním soudcem, po čemž aktuálně expremiér touží, případně by se mohl dokonce stát předsedou slovenského ústavního soudu. To vše jen rok poté, co byl ve svém vlastním domě zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak se svou snoubenkou a na největších protivládních demonstracích od roku 1989 po celé zemi protestovaly desetitisíce lidí. Fico sice v důsledku toho na post premiéra rezignoval, vláda však vydržela.

Vyšší dobro či zbytnělé ego?

Tomuto scénáři se slovenská pravicová opozice logicky snažila vyhnout. Společným kandidátem měl být Robert Mistrík, kterého do prezidentského klání vyslala jeho bývalá strana SaS a nová partaj Spolu. Jako vhodného kandidáta demokratické opozice jej vidí i předseda strany OĽANO-NOVA Igor Matovič a přijatelný je i pro Kresťanskodemokratické hnutie (KDH).

Tento jednoduchý plán ale poměrně nečekaně nabourala Zuzana Čaputová, která sbírá podporovatele především mezi mladými lidmi. Je populární na sociálních sítích a z průzkumů se zdá, že svou ztrátu na Mistríka postupně maže.

V lednu se sice oba domluvili, že pokud bude hrozit ve druhém kole souboj kandidáta Smeru a Harabina, tak se jeden ve prospěch toho druhého své kandidatury vzdá – rozhodnout by se mělo podle předvolebních průzkumů. S tím, jak se v nich Čaputová na Mistríka dotahuje, se ale začínají množit obavy, že nakonec ani jeden z nich neodstoupí.

Pro voliče, který by si přál pokračování stylu, který do Prezidentského paláce přinesl Andrej Kiska, jde snad o tu nejhorší variantu ze všech. Jak Mistrík, tak Čaputová by totiž v základních bodech drželi Kiskovu linii – byli by proevropští, nebyli by přehnaně vstřícní k vládě a nejmenovali by Roberta Fica ústavním soudcem, byť by to parlament odhlasoval. V případě, kdy oba uvěří, že mají šanci až do poslední chvíle bojovat o postup do druhého kola, a navíc jim natolik zbytní ego, že prostě odstoupit ve prospěch druhého odmítnou, nastává problém.

Faktor Kotleba

Celé klání může významně ovlivnit další faktor – odstoupení lídra neofašistické Ľudovej strany Naše Slovensko (ĽSNS) Mariána Kotleby v Harabinův prospěch. Kotlebovy preference se pohybují okolo 8 %. Za předpokladu, že by jeho podporovatelé opravdu volili názorově velmi podobně vyhraněného Harabina, by se bývalý předseda nejvyššího soudu stal horkým favoritem na postup do prezidentského finále – s Marošem Šefčovičem.

Aby tomu Mistrík s Čaputovou zamezili, ve jménu většího dobra se prostě musí dohodnout a dříve či později jeden kandidaturu stáhnout. Sami dva – stejně jako jejich podporovatelé – se sice v lecčems neshodnou (Mistrík je konzervativnější, Čaputová liberálnější), avšak vyšší cíle mají stejné. Navázat na Kisku, nedovolit nárůst extrémistů a zasadit se o definitivní konec Roberta Fica ve veřejných funkcích.

Nedávné krajské či komunální volby na Slovensku ukázaly, že spojování demokratické opozice proti Smeru a extrémistům funguje, tak proč to nezopakovat i ve volbách prezidentských.

Text vznikl v rámci předmětu Tvůrčí dílny – komentář pod vedením Mgr. Davida Klimeše, Ph.D.

Foto: Pixabay.com