Breivik aneb práva zrůd
Rodiče obětí nepřímo zaplatí odškodné za nehumánní zacházení vrahovi svých dětí. I tak by se dal interpretovat rozsudek norského soudu, který uznal, že stát porušil lidská práva masového vraha Anderse Breivika. Muže, který před pěti lety zabil 77 lidí. Stát proto musí uhradit soudní náklady, které se vyšplhaly na necelý milion korun. Rozsudek znovu otevírá bolestivé téma a vznáší morální dilema – mají i zrůdy práva? Breivik nepochybně zrůdou je. Ale jakkoli trýznivě to může znít, i on má právo na humánní zacházení. V současné situaci dokonce bez jakékoli debaty.
Norská bestie
Jméno tohoto muže je nesmazatelně zapsané v paměti většiny Evropanů a v Norsku byste pravděpodobně nenarazili na nikoho, kdo by ho neznal. Evropan, který přímo zabil nejvíce lidí a předstihl i sovětského kanibala Andreie Chikatila. V červenci 2011 odpálil bombu ve vládní čtvrti v Oslu a poté zamířil s automatickou puškou na ostrov Utøya, kde se se konal letní tábor. Počínal si obzvlášť brutálně – střely speciálně upravil tak, aby se po kontaktu roztříštily, obětem mířil na nohy, aby nemohly utéct, a poté systematicky vraždil střelami do hlavy. Z celkových 77 mrtvých jsou necelá polovina děti. Pokud toto člověk ví, vzteky by si vyřval hlasivky při zjištění, kterak si předloni tento muž stěžoval na to, že chce větší kapesné a Playstation 3 namísto Playstationu 2.
Co nemůžeme Breivikovi upřít je parazitování na humánnosti moderní demokratické společnosti. Spáchat podobný čin o sto let dříve či o tisíce kilometrů jinde, stihl by ho jen jediný možný osud. Toho si byl ale samozřejmě před masakrem vědom. V norském vězení, ve kterém mu soudce vyměřil maximální možný trest 21 let (byť s možností prodloužení), může hrát počítačové hry, dálkově studovat a luxusu má tolik, že podal stížnost kvůli nepohodlné kancelářské židli, místo které by rád křeslo. Jako vrchol upření svých práv považuje izolaci na samotce a zákaz procházek, na které má podle své interpretace evropských paragrafů právo. Zkuste se vžít do role rodiče, jehož dítě Breivik vědomě zavraždil, a představte si, jak se asi při čtení těchto zpráv cítí. Nebo samotní přeživší hrůzného masakru. Považovali byste to za největší možnou nespravedlnost, že?
Zpátky do středověku
Ne všichni to tak ale vnímají. Na co bychom neměli v podobných případech zapomenout je právě kritizovaná humánnost. Nesmíme se za žádných okolností řídit pudy a klesnout na úroveň odsouzených, nehledě na bouřlivé emoce a bolestné vzpomínky. Důkazem je i vyjádření jednoho z přeživších, Bjørna Ihlera. Tehdy devatenáctiletý mladík v reakci na rozsudek na svém twitterovém účtu napsal: „To, že soud rozhodl v Breivikův prospěch, je známkou toho, že máme fungující soudní systém, který respektuje lidská práva dokonce i za extrémních podmínek.“ Ztělesňuje tak myšlenkový ideál, který bychom si měli vštípit všichni po celém světě. Uchovat si chladnou hlavu a nejednat pod vlivem nejnižších pudů je především v dnešní době jednou z největších ctností.
Kterou bychom alespoň v našich končinách jen těžko hledali – alespoň tak se situace jeví po prohlédnutí internetových diskuzí. Je všeobecně známo, že především na nejmenovaných serverech se zde schází společenský kanál s mindráky až na půdu – přesto něco naznačuje. Pokud by drtivá většina Čechů byla v roli soudce, stížnost by rezolutně zamítla. A z těch mála, kteří by ji uznali, by mnoho učinilo kvůli tomu, že Breivik vraždil, aby poukázal na islamizaci Evropy.
„Oko za oko, zub za zub!“ „Dejte mi s ním půlhodinku v jedné místnosti!“ „Provaz!“ Podobnými větami se jen hemží diskuze pod články o Breivikovi. Kromě středověkých názorů na nich ale něco je. Nedáváme akty, jako je rozsudek norského soudu, potenciálním teroristům a vrahům zprávu: klidně si zabíjejte, čeká vás teplá cela s Playstationem a křesílkem? Nepochybně ano. Ale na vahách, kde proti sobě stojí právě podobné precedenty proti ignoraci justičního práva pod vlivem emocí, nesmíme dopustit převážení na nesprávnou stranu. Znovuzavedení trestu smrti je na jinou debatu. Ale při současném evropském právním systému nemohl soud rozhodnout jinak. A proto ano, i zrůdy mají svá práva. Alespoň nyní. Přeživší Ihler to shrnul stručným, silným vyjádřením: „To, co Breivik udělal, je nelidské. Proto s ním musíme zacházet humánně.“
