Perly z Kreativního myšlení

Povinný předmět Kreativní myšlení vyučovaný Hanou Moravcovou z Katedry marketingové komunikace a PR se letos nesl v duchu experimentu. Zajímalo nás, jestli naše kreativita bude reagovat na finanční pobídky. Jak jsme na to šli?

Design experimentu si vyladili sami studenti, včetně toho, jak vysoké pobídky by mohly fungovat.

Ukázali jsme si, co je náhodný výběr a k čemu je v experimentování dobrý, a s jeho pomocí jsme se rozdělili na dvě homogenní skupiny.

Jedna skupina se mohla ucházet o peněžní odměnu za umístění v soutěži a druhá nikoli. V čem se soutěžilo? Úkolem bylo kreativně zpracovat kapitolu z odborné literatury anebo akademický článek o kreativitě, a to do jakékoli podoby, avšak vše se muselo vměstnat do dvou minut. Každý měl svůj vlastní text a to, kdo je v soutěžní skupině, bylo samozřejmě tajemství. 

Studenti se navzájem hodnotili, a to podle tří kritérií, která si sami nadefinovali: schopnost zaujmout, originalita a srozumitelnost. Prezentoval každý a hodnocení úrovně jeho kreativity vzešlo z průměru desítek hodnocení spolužáků.

A jak to dopadlo?

Ukázalo se, že míra kreativity, tak jak jsme si ji nadefinovali a jak ji vnímáme, se mezi skupinami neliší. Průměr úrovně kreativity těch, co soutěžili, a těch, co nesoutěžili, nebyl úplně to samé číslo – studenti motivovaní vidinou potenciální výhry na tom byli lépe o 0,15 bodu (na stupnici 1 až 10). Ale statistika je neúprosná, a nadějně vypadající rozdíl není statisticky významný. Tvořilo se tedy z čiré radosti? Výsledků a interpretací se sešlo víc, ale hlavním výstupem zůstala kreativní díla studentů, která se nesmazatelně vepsala do naší paměti.

Na prvním místě se umístil Filip Koubek, který nám pomocí hudebního díla zprostředkoval kapitolu z knihy Amy Whitaker s názvem Kreativní myšlení: vybojujte si tvůrčí prostor ve světě rozvrhů, rozpočtů a šéfů z roku 2017, abychom se dozvěděli více o tom, jak jde kreativní činnost dohromady s ekonomickou viabilitou.

Na druhém místě se umístil Jan Sušil a jeho nezapomenutelné vysvětlení diverzity Belbinových týmových rolí podle výkladu knihy Emilie Frankové s titulem Kreativita a inovace v organizaci z roku 2011.

A na třetí pozici se umístil Vojtěch Jirkovský, který filmově ztvárnil další z kapitol knihy Amy Whitaker a přiblížil nám ji coby existenciální drama o hledání kreativity v životě.

Z audiovizuálnách děl, o které je snadné se digitálně podělit, bylo vysoce hodnocené i vystoupení Karla Tvrdíka (zpracoval myšlenky Jakea Knappa z knihy Sprint : jak vyřešit velké problémy a otestovat nové myšlenky v pouhých pěti dnech),

Markéty Čurdové (poradila si knihou Jana Slavíka a kol. K teorii tvorby jako způsobu poznávání),

a Marie Žiačikové (zpracovala legendární titul Donalda A. Normana Design pro každý den).