Recenze: Pepíkovo magické dobrodružství

I když nemá literární či výtvarné vzdělání, jsou jeho díla kvalitní a vizuálně krásná. Pavel Čech se vyučil strojním zámečníkem, řadu let pracoval jako hasič, ale teprve od roku 2004 se živí jako výtvarník. Svoje knihy si totiž sám ilustruje a nejedná se o pár skromných obrázků na začátku kapitol, ale přímo o komiksy. Maluje také obrazy, měl řadu výstav a je též autorem přebalů několika knih, mezi které patří např. Prázdné ulice (2004) a Druhé město (2005) Michala Ajvaze, novela Muž, který sázel stromy(2006) francouzského spisovatele Jeana Giona, Uspávanka s plavčíkem a velrybou (2011) Jana Skácela nebo sbírka Listonoš vítr (2011) Radka Malého. 

Vytváří také různé originální objekty, kdy kombinuje materiály jako dřevo a papír s nejrůznějšími starými předměty. Tato „zátiší“ působí velice tajemným a nostalgickým dojmem. Jeho díly prostupuje určitá magická atmosféra staré doby, zapomenutých dní, ale někdy i strachů duše.  Jeho slova to nepřímo potvrzují: „Mám rád zarostlé zahrady, pohled na hvězdné nebe, motýly a brouky, lidi s dobrým srdcem, vůni lesních jablek a borového lesa, toulání, oprýskané zdi, indiány, Rychlé šípy, písničku Andělská, pouštění draka, zrezavělé klíče, stará kina, čistou vodu, tajemství,“ píše autor na svém webu.

Za svá díla získal několik prestižních cen, mezi které patří např. Magnesia litera za knihu pro děti a mládež v roce 2013 právě pro Velké dobrodružství Pepíka Střechy nebo Zlatou stuhu v kategorii komiks pro děti a mládež v roce 2014 za Dobrodružství rychlé veverky.

Neprve olej, potom komiks

Jeho grafické romány nejsou stále stejnými „malůvkami“, které se téměř neproměňují a tvůrci je kreslí téměř automaticky, jako tomu je například u populárního Čtyřlístku. Čechův komiks Velké dobrodružství Pepíka Střechy vznikal jako soubor olejů na plátně, na kterých pracoval mnoho měsíců. Dílo je tak cenné pro své výtvarné kvality, ale nabízí také potěchu z četby skrze tajemný příběh o koktavém chlapci z osmé třídy. Kniha je dokonalou ukázkou toho, že komiks je médium, kterým lze oslovit všechny věkové kategorie.

Děti s Pepíkem zažívají strasti ve škole a dobrodružství s tajemnou Elvírou, pro starší čtenáře je komiks reminiscencí na dětství, kdy zvědavě zkoumali zapadlá místa u babičky na chalupě, prolézali půdu u sousedů nebo opuštěné stavení u lesa. Pepík rád prochází romantickými uličkami svého města a se zklamáním se zastavuje u dveří, které zůstávají zamčeny. Tajemný příslib dobrodružství je leitmotivem díla. Opuštěný starý mlýn obě děti láká k opakované návštěvě. Prochází přes zamrzlou řeku a zkoumají vchod do tunelu, který je vábí zvláštním hučením a šuměním. I když se pod chlapcem prolomí led a následuje dramatická záchrana, děti na dobrodružství nezanevřou a vydají se osušit do opuštěného domu.

Magickou atmosféru dokonale navozují Čechovy kresby v modrých a šedých tónech. Text v bublinách je netypicky vyplněn dětským psacím písmem. Popis míst je doplněn bez bublin – přímo větami na dané straně. Ilustrace dominují textu, nalezneme tak v knize i celé dvoustrany bez textu. Čech své dílo oživuje kolážemi, kdy např. Pepíkův diktát tvoří reálně popsaný papír, který autor pravděpodobně naskenoval. Jindy nalezneme úryvky z knihy, kterou zrovna chlapec čte. Nejedná se však o citace nějakého existujícího díla, ale o autorem vymyšlený příběh včetně knižní ilustrace a názvu podkapitoly. Autor to dokazuje svou nezměrnou fantazii, ale také nesmírnou pečlivost a talent pro detail.

Riskova a čelit niterním děsům

Čech pracuje se známými motivy a archetypy jako „tajemný stařec“, „opuštěný dům“ nebo „chlapec-outsider“, které v Pepíkovi ožívají skrze krásné ilustrace, které rozhodně neubírají čtenářům možnost zapojit svou vlastní imaginaci. Tento téměř dvoukilový a co do rozměrů velký komiks má 200 stran lze ho přečíst za několik desítek minut. Pro lepší zážitek je však dobré zasednout na klidné místo osvícené třeba jen jednou svíčkou a ponořit se do dobrodružství chlapce, který je ve škole neprůrazný, avšak při záchraně své kamarádky, jež je zde metaforou pro jeho bojácnou duši, neváhá riskovat život a čelit svým niterním děsům a obavám, což doplňují neméně strašidelné ilustrace a v textové rovině tajemná nedořečenost.

ČECH, Pavel. Velké dobrodružství Pepíka Střechy. Praha: Petrkov, 2012.