ČT chce být cool, ale zatím se jí to nedaří

„Proč by Česká televize měla z našich poplatků vytvářet něco tak zbytečného, jako je StarDance,“ ozývá se tradičně každý podzim, když tato show běží. Na tyto poznámky se dá ale velmi snadno odpovědět, stačí si nastudovat, které hodnoty by měla média veřejné služby ve všech zemích dodržovat. Patří sem mimo jiné diverzita a univerzalita, kdy by tato média měla zajišťovat velkou škálu pořadů z hlediska jejich formátu, obsahu, původu a hlavně žánru. Česká televize si tyto hodnoty nechává ostatně každý rok odborníky měřit a posuzovat, vždy jim ale z toho vyvstane jeden hlavní problém – nedaří se jim oslovit mladou diváckou generaci ve věku 15–24 let.

Mladí na televizi nekoukají

Televizní vysílání v České republice každý den sleduje téměř sedm milionů lidí, většina z nich ale spadá do střední či starší generace. Počet mladých diváků dlouhodobě klesá a spíše, než aby si pustili televizi, radši využívají různých audiovizuálních služeb na vyžádání. Česká televize samozřejmě není jediná, kdo má problém v tradičním televizním vysílání tuto skupinu oslovit.  

Další z hodnot, které by média veřejné služby měla plnit, je inovace. A je vidět, že Česká televize se opravdu snaží. Už v roce 2005 spustila svou VOD platformu iVysílání a v prosinci minulého roku v souladu s aktuálními trendy představila její novou verzi. Také hojně využívá komunikace na sociálních sítích, což je také prostředí, kde mladou skupinu oslovit. To jsou vše jen kanály ke komunikaci s touto skupinou, je ale potřeba mít i obsah, který by ji mohl oslovit.

TBH

A právě obsah určený speciálně pro teenagery odstartovalo v letos v únoru uvedení prvního původního hraného webseriálu ČT s názvem TBH, který vyhrál mezinárodní soutěž českého festivalu Seriál Killer a promítal se i letos na Berlinale. Je to další český počin seriálu určeného pouze pro web po #martyisdead MALL.TV nebo Semestru od Streamu, který má řešit nejen problém ČT oslovit mladé, ale i vyplnit díru na trhu s českou tvorbou určenou pouze pro mládež.

TBH z anglického „to be honest“ je krátký desetidílný seriál režisérky Lucie Kajánkové, který napsala společně se studenty prvního ročníku scénaristiky na FAMU a pojednává o brněnských středoškolácích a jejich problémech. Průvodkyní po střední škole v Brně-Líšni je Maja, youtuberka bojující za sociální spravedlnost a v rámci středoškolské hieararchie spíše outsiderka. Hned v prvním díle jsme svědky střelby ve škole, z čehož se nakonec vyklube vtip šikanovaného jedince. Nakonec dochází jen k jednomu zranění, ale postupně zjišťujeme, že nějaké šrámy má v sobě většina žáků této střední školy.

WTF

Jakkoliv je snaha ČT oslovit i mladší generaci důležitá, celý seriál bohužel podle mě cílí spíš na starší, kteří by mladším hrozně chtěli porozumět, ale moc se jim to nedaří. Mladí tento seriál musí vnímat jako svou vlastní parodii. Působí to totiž přesně tak, jako kdyby scénář psal někdo ze starší generace, kdo se jen domnívá, jak to teď na střední asi chodí, jak asi mezi sebou lidé mluví, co asi řeší. A navíc si udělal si důkladnou rešerši v americké seriálové produkci určené pro teenagery. Lucii Kajánkové je 35 a přestože scénáristé z FAMU mají k teenagerům blíže, také už v tom věku dávno nejsou (s přihlédnutím k tomu, že studenti na FAMU jsou obecně starší).

V tom seriálu je totiž naprosto všechno. Vztahové problémy, nejistoty, hledání sama sebe, vlastní identity, sexuální orientace, potýkání se s nepochopením, hierarchie v rámci střední školy, kdy na vrcholu jsou samozřejmě kluci sportovci a několik „královen škol“, vloggerka, bojovnice za sociální spravedlnost, důležitost reputace, šikana. I co se týče mluvy, používají všemožná sprostá slova, „woke“ výrazy, anglické názvy (např. social justice warriorka) a zkratky. Však samotný název seriálu je teenagery často využívaná zkratka. A jako by to nestačilo, vše ještě zakončuje střelba na střední škole.

Jakkoliv je důležité, aby (nejen) Česká televize věnovala více pozornosti mladé generaci, tohle asi nebude ta nejlepší cesta. Lucia a její tým se podle mě snažili tak úpěnlivě moc, až to negativně ovlivnilo výsledek. Však si dokonce i dělali všemožné dotazníky mezi mladou generací, aby jí opravdu porozuměli. Možná lepší cesta bude mít v týmu někoho, kdo do této generace opravdu spadá – a to i co se týče herců. Hlavní představitelce je také téměř 25 let. Z rozhovorů tvůrců je patrné, že se hodně snažili, aby to bylo opravdu autentické vyobrazení mladé generace, ale zkrátka když do krátké série nacpete úplně všechno, „co by asi tak mladí mohli řešit a říkat“ a ještě se okatě inspirujete v Americe, vypadá to všelijak, jen ne autenticky a přesvědčivě. Prostě to nefunguje.