A zase ti umělci

Ema Dvořáková –

Divadlo, každému se při tomto slově vybaví jiná myšlenka. Někomu se vybaví naše Národní divadlo, někomu školní divadlo a někomu se vybaví herci. Kdyby totiž nebylo skvělých herců, nebylo by skvělého divadla. A není lepší místo, kde se mezi budoucí naděje našeho divadelního světa infiltrovat, než DAMU. V mé práci se můžete pokochat studenty a jejich výukou v prvním ročníku na Katedře Alternativního a loutkového divadla DAMU.

1. Závěr týdenního workshopu, aneb „nyní jste všichni mraky“.
2. Je třeba uvědomit si, že pokud nejste hercem, je celý jejich svět pořád tak nějak za dveřmi.
3. A také herci mohou mít dveře zasvěcení stále zavřené, musí proto projít zkouškami.
4. Takové zkoušky prohloubí vztahy natolik, že se i těšíte za svými spolužáky!
5. Život studenta herectví vyžaduje um bojového umění a na to je třeba se rozcvičit.
6. Je však třeba cvičit také jazyky. „Hey guys, ja som si predstavovala, že urobite taký že cloud, rozumíte?“
7. Výuka na tzv. alterně je skrze variaci předmětů a workshopů hodně různorodá a náročná.
8. Náročná je také časově, studenti spolu tráví přibližně 10 hodin denně, i proto jsou si hodně blízcí.
9. Kolektiv netvoří vždy pouze herci, ale taky scénografové a dramaturgové nebo režiséři.
10. Z kolektivu je cítit skvělá souhra, je na první pohled vidět, že studenti mají k sobě blízko a není to banda random lidí. O osobnosti mezi studenty není nouze.
11. No a takové cígo po výuce na střeše DISKu a pár drinků v Kafe DAMU je klasikou.

Práce vznikla v rámci předmětu Tvůrčí dílny I – foto pod vedením Mgr. Františka Gély.