Škrty v ČT v souvislosti s koncesionářskými poplatky

Televizní koncesionářský poplatek se naposledy zvyšoval v roce 2008. Od té doby jeho reálná výše klesá, nyní kvůli vysoké inflaci rychlým tempem. Bez navýšení poplatku jsou škrty v České televizi nevyhnutelné.

O příjmech České televize rozhoduje Poslanecká sněmovna. Koncesionářské poplatky tvoří více než 90 % ročních příjmů České televize a jejich výši určuje právě sněmovna. Legislativci rozhodují i o reklamě, která v ČT prakticky neexistuje. Ve vysílání nesmí vyhrazený čas pro reklamu přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času, a to jen na programech ČT2 a ČT24. Komerční příjmy jako je reklama nebo sponzoring jsou doplňujícími příjmy k poplatkům.

Plánované úspory

V květnu 2022 Česká televize představila Strategii udržitelnosti veřejné služby pro rok 2023 a 2024. Reaguje tím na klesající hodnotu svých příjmů. Hlavním příjmem pro rozpočet ČT jsou koncesionářské poplatky, jejichž výše se od roku 2008 nezměnila a reálná hodnota tak klesla o 36 % k roku 2022 a o 58 % k roku 2023. Průměrná mzda během té doby stoupla o 67 % a v České televizi konkrétně o 40 %. Podle generálního ředitele Petra Dvořáka je reálná hodnota koncesionářského poplatku 86 korun. Pokud by se od roku 2008 každoročně navyšovalo o míru inflace, valorizovaná výše poplatku by letos vyšla na 184 korun. Celková úspora má během následujících dvou let činit 910 milionů korun. Snižování nákladů se bude týkat všech oblastí. V rámci vnitřního fungování instituce dojde ke snížení výdajů o 300 milionů, v tvorbě o 320 milionů, v oblasti vysílání o 120 milionů, ve sportu o 80 milionů a v oblasti filmové koprodukce o 90 milionů korun (ČT 2022).

Tlak na ČT je velký a míra inflace se zvyšuje. Aby si ČT udržela klíčové zaměstnance, bude muset zvyšovat mzdy, a tím pádem snižovat pracovní místa, což souvisí i s redukcí výrobních pořadů. Zvyšování mzdových nákladů se bude odvíjet od dopadu valorizace mezd z dubna 2022 a plánovaného navýšení mezd a odměn pro rok 2023. První vlna propouštění byla plánována na druhou polovinu roku 2022 a měla se týkat 50 pracovních míst. Další vlna postihne v roce 2023 a 2024 až 200 zaměstnanců ČT. Dále dojde ke snižování investičního programu. ČT tak bude investovat pouze do krajně neodkladných technologií. Důsledkem toho dojde k většímu útlumu výroby pořadů v televizním studiu Ostrava, kde již technologický stav neumožňuje výrobu nových pořadů bez větších investičních nákladů. Výroba se tak z větší části přesune do televizního studia v Brně. Výstavba nového studia v Ostravě je tak v nedohlednu. Ze zprávy o nové strategii ČT také vyplývá, že společnost v následujících dvou letech přehodnotí svou obchodní strategii a bude zvyšovat podíl obchodního sdělení ve vysílání na maximální hranici, kterou jí zákony umožňují. Tento krok tak bude mít za cíl maximalizovat příjem z obchodních činností na všech kanálech. Doteď jsme tak mohli vidět komerční sdělení u pořadů typu Peče celá země nebo StarDance. V současné chvíli se už jedná i o variantě, že komerční sdělení bude i na dětském kanále ČT:D (Aust 2022).

V reakci na pandemii koronaviru vytvořila ČT speciální kanál ČT3, který v současnosti ke konci roku 2022 zruší. Pokud se situace instituce nebude zlepšovat, tak k dalším změnám ve složení nebo počtu kanálu dojde po roce 2024. Hlavním podílem na vysílání ČT3 představují provozní náklady jako jsou odměny autorům a výkonným umělcům za znovuuvedení díla (tzv. reprízné). Kromě toho provoz zahrnuje i výrobu skrytých titulků, audiopodpisy, dramaturgii programu nebo provoz odbavovacího pracoviště. ČT své archivy sice přesune na jiné kanály, ale v daleko menší míře. Díky zastavení tohoto kanálu tak televize ušetří 56 milionů korun (Břinčil 2022)

Co se týče sportovního kanálu, tak v prohlášení stojí, že ČT musí rázně omezit výrobu sportovních pořadů a omezí vlastnictví vysílacích práv. Podle Dvořáka totiž sportovní vysílací práva výrazně zdražila. U lokálních sportovních soutěží bude Česká televize požadovat finanční účast na projektu. U mezinárodního trhu bude televize nabízet sublicence (ČT 2022).

Jak na to reaguje vláda?

Podle Dvořáka jsou plánované škrty reakcí na to, že vláda je k projednávání zvýšení koncesionářských poplatků pasivní. Soubor změn, které by měli legislativci projednávat, se nazývá tzv. velká novela, která bude určovat jak peníze, s kterýma budou média veřejné služby hospodařit, tak i technické parametry spojené s vysíláním. Mediální zákony jsou v České republice zkostnatělé. Vznikly v devadesátých letech a žádná vláda na nich nebyla schopná provést razantnější změny. Technologický vývoj pokulhává a reálná hodnota peněz je tristní. V dnešní době už nemá televizi každý, veřejnoprávní stanice tak můžete sledovat na svém mobilu, tabletu nebo počítači, ale tam koncesionářské poplatky platit nemusíte. Už jen proto je potřeba jednat o nových pravidlech, které budou odpovídat dnešní době. O zvyšování poplatků se nechce bavit ani ministr kultury Martin Baxa a v rámci sněmovny to až na výjimky nikdo nevidí jako aktuální téma k projednávání. Někteří poslanci se snažili prosadit zvýšení poplatku o 15 korun, ale neprošlo ani to. Pokud by se hodnota zvedla o 15 korun, znamená to, že bychom za televizi platili 150 korun. V reálné hodnotě odpovídající inflaci by však částka měla být ve výši 184 korun (v roce 2022), tedy o 49 korun vyšší. Jaké jsou tedy verze? V současné chvíli vláda plánuje do konce roku 2023 připravit velkou novelu zákona o veřejnoprávních médiích a v ní řešit financování ČT. Kromě zavedení poplatků i pro lidi s chytrým zařízením je ve hře i automatická valorizace televizních poplatků tak, aby se v budoucnu nemuselo složitě vyjednávat o dalších zvýšeních. Další variantou je zvýšení objemu povolení reklamy.

Mediální expert Petr Pleva (dřívější poslanec ODS) uvádí, že koncept koncesionářského poplatku je zastaralá metoda. Její kořeny totiž sahají do počátků 20. století, kdy nebylo možné bez koncese koupit rádiový přijímač. Praxe poté přešla i na televizní přijímače. Sám říká, že kdysi navrhoval poplatek za veřejnou službu, který by byl nižší, ale platil by ho každý dospělý člověk, a nešel by přes státní rozpočet, ale přímo do České televize. Tím by se tak mohla vyřešit problematika uživatelů veřejných služeb přes chytrá zařízení, která jsou od koncesionářských poplatků osvobozeny (Stuchlíková, Machová 2022).

Pokud bychom si převedli návrh Petra Plevy do praxe a počítali bychom například s tím, že každý dospělý člověk bude platit těch 135 korun měsíčně za veřejnou televizní službu, jako tomu je doteď, tak bychom dostali číslo zhruba 10,3 mld korun. Tento výpočet vychází ze sčítání obyvatel z roku 2021 a zahrnutý vzorek počítal s osobami od 18-64 let (ČZSO 2021). V současné chvíli se pro rok 2023 počítá s tím, že na koncesionářských poplatcích se vybere zhruba 5,6 mld korun. Nicméně, je nutné podotknout, že tato teorie by se nedala úplně vztáhnout na rozhlasové vysílání. Český rozhlas umísťuje svoje pořady na placenou platformu Spotify. A zde je logický argument, když si někdo platí Spotify, proč by měl platit další poplatek za ČRo. Troufám si tvrdit, že tato interpretace je lichá i ve směru k povinnému placení za televizi. Řada lidí se s ČT nijak nesetkává, protože v posledních letech zde panuje trend upuštění od televizního přijímače v domácnosti. V tomto případě pak opravdu nedává smysl, proč by tito lidé měli poplatek platit. Na výzvu ČT v roce 2021 k přihlášení k placení poplatku celkem 25 % oslovených lidí odpovědělo, že nevlastní televizní přijímač. Nicméně zde je otázkou, zda se tito lidé k veřejnoprávní službě dostávají skrz mobily nebo počítače, nebo službu nevyužívají vůbec. Na takovou kontrolu zde neexistují žádné mechanismy (Břinčil 2022).

Rozpočet 2023

Rozpočet České televize na rok 2023 činí 7,386 miliard korun, což je o 3 % více než letos. Základním parametrem pro sestavení rozpočtu na rok 2023 je fixní koncesionářský poplatek z roku 2008. Při zohlednění inflace bude reálná hodnota příjmu z výběru koncesionářských poplatků v roce 2023 o 3,42 mld. korun menší, než v roce 2008. Reálná výše poplatku bude k začátku roku 2023 činit 56 korun. Pokud by byl poplatek navázán na současnou míru inflace, čímž by si uchoval svou kupní sílu, byla by jeho výše v roce 2023 214 korun.

Rozpočet též zohledňuje plán úsporných opatření z května 2022. Tento rozpočet umožní České televizi: 

• vysílání 6 televizních stanic,
• zvýšení mezd zaměstnancům a stabilitu příjmů včetně dalšího rozvoje zaměstnanců,
• pozemní šíření signálu všech programů ČT v novém formátu DVB-T2,
• tvorbu původního zahraničního a regionálního zpravodajství, což zahrnuje (3 televizní studia, 4 krajská studia, 7 krajských redakcí a 11 zahraničních zpravodajů),
• provoz a rozvoj nové video platformy „iVysílání“,
• výrobu vlastní televizní tvorby,
• revize techniky,
• digitalizace a archivace fondů ČT a ČST,
• provozování hybridní televize (HbbTV), teletextu, zpravodajský, sportovní a dětský kanál, internetové stránky,
• podporu českých projektů a dalších společenských projektů (Břinčil 2022).

Příjem z televizních poplatků se zvedne o pět milionů na 5,695 miliard korun. Dojde k omezení dramatické tvorby o 13 % oproti letošnímu roku. Dokumentární tvorba bude snížena o 34 % a výroba sportovních pořadů o 27 %. Zpravodajství naroste o 2 %. Výroba v oblasti zábavy se zvýší o 35 % kvůli další plánované řadě StarDance a pořadu Peče celá země. U ostatních zábavních pořadů dojde ke snížení výroby o 27 % (ČTK 2022).

Jak to je s koncesionářskými poplatky v dalších zemích?

V Evropě existují různé modely financování veřejnoprávních médií, které jsou velmi detailně zpracované ve srovnávací studii Parlamentního institutu Poslanecké sněmovny ČR. Studie popisuje, že financování může být samostatné, kdy jsou média financována jenom z veřejných prostředků. Další variantou je financování dvojité neboli smíšené, kdy jsou veřejnoprávní média financována i jinou formou, například reklamou. Každý stát si systém svého financování i formu prostředků volí sám. Poplatek je tedy hrazený skrz státní rozpočet nebo přímým poplatkem od obyvatel.

V evropských zemích jsou veřejnoprávní média nejčastěji financována ze státního rozpočtu nebo prostřednictvím daní. Tato varianta se tak odklání od české varianty, kde obyvatelé platí přímý koncesionářský poplatek. V mnoha státech jsou příjmy doplňované komerčními aktivitami jako v ČR (Jankovská 2021).

Francie letos koncesionářské poplatky zrušila úplně, jež občané do té doby hradili prostřednictvím daní. Od letošního roku budou veřejnoprávní média ve Francii hrazena z výnosů z DPH, přičemž částka zůstane zhruba stejná. Před zavedením nového zákona byl poplatek povinný pro všechny vlastníky přijímačů. Novinkou ale je, že od letošní novelizace musí poplatek platit i domácnosti, které přijímač nevlastní. Jak uvádí server Lupa.cz, financování prostřednictvím výnosů z DPH je konstrukce nezávislá na schvalování státního rozpočtu. Ministr veřejných financí Gabriel Attal označil koncesionářské poplatky za přežitek, který nemá smysl naplňovat v době tabletů a chytrých telefonů, což koresponduje i s myšlenkou ČT, že se musí zohlednit i uživatelé chytrých zařízení. Zrušení poplatků ve Francii kritizovali hlavně levicoví poslanci, podle nichž je tento systém rizikový pro nezávislost médií veřejné služby. Ministryně kultury však argumentovala, že nezávislost médií je podmíněna tím, kdo vybírá ředitele veřejnoprávních médií, nikoli poplatky. O těch rozhoduje mediální rada Arcom, která je nezávislým orgánem (Rožánek 2022a). Senátoři zákon podpořili, ale tento model financování omezili do konce roku 2024. Do té doby musí vláda najít nový model, jak nezávisle financovat veřejná média. Od ledna 2025 totiž vejdou v platnost pravidla pro využívání výnosů z DPH, která takovýto model financování nedovolují. (Rožánek 2022b).

Podobnému problému v současnosti čelí Slovensko. Těsně před Vánocemi slovenští poslanci schválili zrušení koncesionářských poplatků. Od července 2023 budou tak média veřejné služby hrazené ze státního rozpočtu. Podle slovenského Denníku N budí tento krok obavy k tomu, že do obsahu a nezávislosti televize a rozhlasu budou zasahovat politici.

Koncesionářské poplatky zrušila i Velká Británie, která v lednu 2022 uvedla, že se v následujících dvou letech nebudou vybírat. Britové platí ročně 159 liber za domácnost. Poplatek je vázán na inflaci a je rozdělen podle typu obsahu, který vlastník přijímače konzumuje. Na rozdíl od České republiky jsou mezi zpoplatněnými zařízeními i chytrá zařízení (BBC 2022).

Nejvyšší poplatek za veřejnoprávní média platí Švýcaři. Od ledna 2021 je poplatek stanoven na 335 franků (cca 8 tisíc korun) ročně. Poplatek musí uhradit každá domácnost, nehledě na to, zda televizní přijímač vlastní nebo ne. Podobný systém funguje i v Německu, kde jsou koncesionářské poplatky povinné pro každou domácnost a Němci tak musí platit 18 eur měsíčně. Veřejným médiím to tak zajistí přes 8 miliard eur ročně.

Rakousko má velmi specifické poplatky. Jejich výše se totiž liší podle jednotlivých regionů. Každý region totiž odvádí spolkové zemi jinou částku. Peníze se pak rozdělují mezi rakouskou ORF a zbytek plyne do rozpočtu spolkových zemí. Zajímavé řešení ukazuje Itálie. Koncesionářský poplatek se platí jednou ročně společně s účtem za elektřinu a plyn, což je obdobný případ jako v Řecku a Portugalsku. V roce 2018 Itálie snížila výši poplatku, čímž došlo k navýšení počtu poplatníku, což vedlo k celkovému zvýšení příjmů veřejným médiím.

Severní státy jako je Island, Norsko, Švédsko a Finsko hradí poplatky formou přímé daně dle příjmů fyzických a právnických osob. Island a Norsko mají dokonce zakázaný jakýkoli komerční obsah (NFNZ 2022)

Závěr

Pokud bychom uvažovali o zrušení koncesionářských poplatků, musel by se najít adekvátní zdroj financování. Jelikož poplatky pokrývají více než 90 % nákladů České televize, tak je podle mého soudu nereálné, aby to šlo ze státního rozpočtu. Sice by někteří poslanci SPD byli štěstím bez sebe, ale Česká televize by tak definitivně ztratila svoji nezávislost.

Otázkou je, zda by se zde mělo zavést povinné placení koncesionářských poplatků na všechny domácnosti. Podle mého názoru by nejvíce přijatelnou variantou byla automatická valorizace poplatků, aby to bylo jasně nastavené, a nemusely se dokola opakovat nicneřešící debaty. Ovšem s ohledem na to, že by se do plateb zahrnuli i konzumenti veřejnoprávního obsahu přes internet. Jak je zmíněno výše, na rozpoznávání osob využívající veřejnou mediální službu přes internet neexistuje žádný nástroj. Argumentem může být, že se zvyšují všechny poplatky a společnost nyní nemá kapacitu na další peníze pro Českou televizi. Nicméně je to stejný princip jako s minimální mzdou, když se zvedne, ta se zvyšuje sociální a zdravotní pro živnostníky. Rozhodně jsem více pro to, aby aktivní uživatelé platili valorizovanou částku o inflaci, než aby poplatek platili i ti, co veřejná média nijak nevyužívají.

Zajímavou variantou je zvýšení komerčního obsahu. Česká televize sice vyčlenila obrovské peníze na produkci zábavného pořadu StarDance, ale přesně to má vysokou sledovanost a je to ten prostor, kde se reklamy dokážou uplatnit. Nedává tedy smysl, aby se natáčení této show zrušilo. Nicméně co se mi zdá opravdu nevhodné, je dávat komerční obsah na dětský kanál. Pokud by takovýto krok Česká televize musela uskutečnit, pohybovala by se na hraně morálních zásad.

Zdroje

Aust, O. (2022, May 30). Česká televize vyhlásila velké škrty. Plánuje propustit 250 lidí, zavřít ČT3, omezit sport. Médiář. https://www.mediar.cz/ceska-televize-vyhlasila-velke-skrty-planuje-propustit-250-lidi-i-zavrit-ct3/

BBC News. (2022, January 17). BBC licence fee to be frozen at £159 for two years, government confirms. https://www.bbc.com/news/entertainment-arts-60027436

Břinčil, D. (2022, December 2). Rozpočet České televize na rok 2023 [Press release]. Česká televize. https://img.ceskatelevize.cz/boss/document/1957.pdf?_ga=2.26099448.417805532.1670857826-407848163.1658420514

Rodinný stav | Sčítání 2021. (n.d.). Český statistický úřad | ČSÚ. https://www.czso.cz/csu/scitani2021/rodinny-stav

Česká televize plánuje do roku 2024 škrty ve výši 910 milionů korun. (2022, December 31). Česká televize. https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/press/tiskove-zpravy/?id=9709

ČTK. (2022, December 7). ČT se v boji za poplatky ohání propouštěním, StarDance a Peče celá země budou – iDNES.cz. iDNES.cz. https://www.idnes.cz/zpravy/mediahub/ceska-televize-program-2024-vysilani-propousteni-poplatek.A221207_163125_mediahub_remy

iDNES.cz & ČTK. (2022, December 23). Slovensko ruší koncesionářské poplatky, televizi bude financovat z rozpočtu. iDNES.cz. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/slovensko-parlament-koncesionarske-poplatky-ruseni.A221223_064218_zahranicni_bur

Financování veřejnoprávních médií v jednotlivých evropských zemích – Nadační fond nezávislé žurnalistiky. (2022). Nadační fond nezávislé žurnalistiky. https://www.nfnz.cz/financovani-verejnopravnich-medii-v-jednotlivych-evropskych-zemi/

Jankovská, K. (2021). Způsoby financování veřejnoprávních médií (č. 5.411). Poslanecká sněmovna České republiky. https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=199386

Rožánek, F. (2022a, July 27). Francouzští poslanci schválili nahrazení televizních poplatků podílem z DPH – Lupa.cz. Lupa.cz. https://www.lupa.cz/aktuality/francouzsti-poslanci-schvalili-nahrazeni-televiznich-poplatku-podilem-z-dph/?fbclid=IwAR1SuiSLTiGlhQpStKWEgZOjvpvWEWLrUwIe1V5nmLCMhISCCzt0bCsaZFE

Rožánek, F. (2022b, August 6). Francie skutečně zruší televizní poplatky, financování z DPH bude dočasné. Lupa.cz. https://www.lupa.cz/aktuality/francie-skutecne-zrusi-televizni-poplatky-financovani-z-dph-bude-docasne/

Stuchlíková, Machová, L. M. (2022, June 6). Rafinovaná hra šéfa České televize. Rodí se tichá dohoda, která může sáhnout do peněženek – Seznam Zprávy. Seznam Zprávy. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-rafinovana-hra-sefa-ceske-televize-rodi-se-ticha-dohoda-o-vyssich-poplatcich-204681

Text je částí seminární práce z předmětu Ekonomika v médiích.