Dystopické evangelium Tomáše Etzlera

Zapomenuté Nebe uprostřed Číny. I tak by se dal popsat nově vyšlý film bývalého novináře České Televize Tomáše Etzlera, který byl ve čtvrtek 28. října promítán na festivalu Ji.hlava.  Snímek rozkrývá syrovost Číny, dopady politiky jednoho dítěte i krutost komunistického režimu a Strany.

Ve snímku může divák pozorovat dvě příběhové linie; příběh sirotčince a příběh samotného Tomáše Etzlera a proměny jeho vztahu k Číně. „Původně jsem chtěl, aby film byl pouze výpovědí ze sirotčince, ale nefungovalo to. Potřeboval jsem vytvořit kontrast, potřeboval jsem do snímku vložit kontext okolní Číny, protože jedině tak může vyniknout, jak je tamní situace šílená,“ uvádí sám režisér snímku.

Dojemný příběh sirotčince pro mentálně i fyzicky hendikepované, který nese až poetické jméno Nebe, nebylo však vůbec lehké natočit. „Ten film vznikal celkem osm let. Poprvé jsem byl v sirotčinci v roce 2013, museli jsme se tam ale se štábem vrátit i o čtyři roky později, protože jsme potřebovali dotočit nějaké záběry. V tu dobu už však řádové sestry nepovolily vstup nikomu jinému než Čínským členům našeho štábu. Bály se totiž o svoji bezpečnost, Strana už je tou dobou sledovala,“ řekl Etzler na po filmové debatě. Podle něj bylo složité vůbec sirotčinec, ve kterém je možné natáčet, sehnat. Do státních jim byl přístup okamžitě zakázán, i podle Etzlera jsou v dezolátním stavu. 

Sirotčinec, o kterém tento film vznikal byl Stranou uzavřen dva měsíce před premiérou filmu. „Už někdy v roce 2020 nám sestry zakázaly, abychom jim volaly ze zahraničí. Všichni jsme cítili ten tlak. Už předtím jsme dodržovali všechna možná bezpečnostní opatření, například jsme každý den měnili SIM karty a posílali zakódované e-maily,“ uvádí. Avšak o osudu obyvatel sirotčince bude nadále informovat. „Minulý měsíc jsem se spojil se sestrou Wang. Má doživotní zákaz práce s lidmi pod 18 let, a tak začne pracovat ve starobinci,“ dodává.

Práce v Číně ho prý bavila, považoval ji za velké privilegium, podle něj jsou novináři svědci historie, kteří ji jako první mohou zaznamenat. O to se podle jeho slov pokusil právě i ve snímku Nebe.

Foto: Šárka Vlasáková