Historie bulváru ve světě: USA

Historie bulváru je úzce spjata s nástupem masového tisku v zámoří, ke kterému došlo v první třetině 19. století. Masový tisk ve Spojených státech amerických nesl označení „penny press“ podle nízké ceny, za kterou se prodával. Po obsahové stránce kladl důraz na „místní zpravodajství, informace o každodenních společenských a politických událostech, ale informoval také o kriminálních činech a přinášel zprávy o senzacích a zajímavostech apod.“ (Bednařík, Jirák, Köpplová, 2019, s. 178) „Typickým rysem tohoto tisku bylo jeho emocionální zabarvení, zkratkovité vyjadřování a snaha bavit.“ (Večeřa, 2015, s. 139) Jeho primárním cílem byl komerční úspěch, nikoliv politické vyjádření, jako tomu bylo doposud v elitním a stranickém tisku.

Takové noviny tedy vykazovaly řadu stejných rysů jako současná bulvární média. Jejich nízká cena pramenila z vysokých nákladů a stoupajících příjmů z inzerce, která se ukázala být dobrým zdrojem financí pro vydavatele. Náklad tedy stoupal, cena klesala a periodika se mohla dostávat ke stále širšímu publiku.

Masový tisk se začal zásadně rozvíjet ve městech na východním pobřeží USA. Průkopníkem těchto levných periodik byl Benjamin Day, jenž začal v roce 1833 (Večeřa, 2015, s. 140) vydávat The New York Sun. Tyto noviny se prodávaly za pouhý jeden cent a nízkou cenu si mohly dovolit díky bohaté inzerci, která mnohdy dělala reklamu i na pochybné produkty. Pokud se podíváme na konkurenci, vycházely ve městě v té době pouze čtyři deníky, jejichž prodejní cena byla šest pencí. Určeny navíc byly hlavně vyšším vrstvám. To nový list se zaměřoval na zločiny, zamilované příběhy a také na příběhy naprosto smyšlené, které měly často původ v dobových románech. Day ve svém listu rovněž rozšířil soudní zpravodajství a informoval i o zcela tuctových případech. Nabízel tak za velmi lacino zajímavé a atraktivní zpravodajství pro široké vrstvy obyčejného obyvatelstva. „The New York Sun během několika málo let dosáhl nákladu v desítkách tisíc výtisků.“ (Köpplová, Köppl, 1989, s. 281)

Konkurovat Dayově listu se rozhodl o dva roky později James Gordon Bennett, který založil periodikum The New York Herald. Bennett přejal metody svého mediálního soupeře a v praktikách ještě přitvrdil. Začal tedy psát o vážnějších zločinech jako například o znásilněních nebo vraždách. Protože necílil na nejnižší vrstvy společnosti, ale spíš na střední třídu, prodával svoje noviny za dva centy a psal také o byznysu. (Köpplová, Köppl, 1989, s. 281) Nově se začal zajímat také o taková témata jako o sport, školství a divadlo. (Köpplová, Köppl, 1989, s. 287) Snažil se vyhýbat vymyšleným informacím, ale i tak otiskl několik kachen. Jeho zájem o seriózní informace však dokládá fakt, že New York Herald byl prvním americkým listem, který měl dopisovatele v Evropě a také jako první začal používat telegrafní kabel přes Atlantik. (Köpplová, Köppl, 1989, s. 289)

Třetím významným vydavatelem amerického penny pressu byl Horace Greeley, jehož noviny nesly název New York Tribune. Na rozdíl od konkurence se tolik nezaměřoval na senzace, ale na lákavá a triviální témata. Vedle tradičního zpravodajství otiskoval rovněž politické úvahy i texty zaměřující se na sociální problémy tehdejšího obyvatelstva. Významně se například angažoval v hnutí za zrušení otroctví, věnoval se ale také přistěhovalcům a problému s alkoholismem.

Tyto tři velké listy určily počáteční vývoj bulvární žurnalistiky ve Spojených státech amerických. Další významnou kapitolu jejího rozvoje pak napsali první tiskoví magnáti v USA – Joseph Pulitzer a William Randolph Hearst. Právě oni posílili komercionalizaci žurnalistiky a v jejich období se bulváru začalo přezdívat „yellow journalism“ neboli žlutá žurnalistika.

Tato etapa odstartovala v roce 1883, kdy maďarský přistěhovalec Joseph Pulitzer koupil list The New York World. Pulitzer nejenže vsadil na senzace, dal novinám ale také novou podobu s výraznými palcovými titulky, které měly upoutat pozornost čtenářů. Zavedl také investigativní žurnalistiku, díky které získával exkluzivní obsahy. Jeho novináři se tak věnovali kupříkladu podmínkám v městských nemocnicích, o kterých se dosud nepsalo. Pro zatraktivnění listu začal využívat barevných ilustrací a

jako první přinesl na stránky novin komiks. Kreslíř Richard Outcault pro něj vytvořil postavu Yellow Kid, od které pochází název, jenž se pro tento typ tištěných médií vžil. (Večeřa, 2015, s. 142)

Velikým konkurentem byl Pulitzerovi William Randolph Hearst se svým listem New York Journal, který přejal Pulitzerovy metody, a ještě je zdokonalil. Byl dokoncenatolik agresivní, že svému sokovi přetáhl několik redaktorů, a nakonec i přeplatil kreslíře Outcaulta, který posléze kreslil Yellow Kida pro New York Journal. Na konci 19. století začal Hearst budovat tiskové impérium, když začal skupovat noviny po celých Spojených státech. Během americko-španělské války dosáhly náklady obou listů až na úroveň 1,5 milionu výtisků. (Večeřa, 2015, s. 139) Svým důrazem na senzace, zábavu a ilustrace se staly jasnou předlohou pro moderní bulvár.

V současnosti ve Spojených státech amerických převládají, co se bulvární žurnalistiky týče, takzvané „supermarket tabloids“. Jedná se o týdeníky, které se zaměřují na senzace a na život celebrit. Mezi taková média patří Globe, Star nebo National Examiner.

Foto: Pixabay.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.