Historie bulváru v meziválečném období v Československu
Nejčtenějším deníkem v České republice je dlouhodobě bulvární titul Blesk. Kde se ovšem vzala popularita těchto neseriózních médií, které publikují často laciné informace? Sázka na senzační události a zábavu přinášela čtenost novinám i v historii československé žurnalistiky.
Mylná je představa, že bulvární tisk se u nás poprvé objevil se vznikem vydavatelství Tempo. První projevy, formy a principy bulvárního novinářského přístupu jsme už na našemúzemí mohli sledovat v 19. století v souvislosti s novinářem Karlem Havlíčkem Borovským. Ten při tvoření skladby tehdejších novin poukazoval na to, že by periodika měla přinášet kromě klasického zpravodajství také zábavu. Borovský tak mezi své politické příspěvky vkládal i zajímavosti, jež mohly být neobvyklé pro běžný všední život.
Přelom 19. a 20. století s sebou přinesl proměnu životního stylu a s tím byl spojen i zájem a očekávání čtenářů. To byl impulz k proměně tehdejší žurnalistiky a postupné bulvarizaci časopisů a některých deníků. Za první bulvární titul na našem území můžeme považovat Pražský ilustrovaný kurýr, který byl založen roku 1893 jako příloha deníku Hlas národa. (Bednařík, Jirák, Köpplová, 2011, s. 137)
V březnu roku 1923 vešel v platnost zákon na ochranu republiky a obsahoval ustanovení o nedovoleném zpravodajství. Takové označení textu usnadňovalo konfiskace obsahu periodika a ty byly podkladem pro dočasné zastavení postiženého titulu. Tento zákon měl vliv na velké množství novin, především těch bulvárních. Ty ovlivnil i zákon z roku 1924 o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisu ve věcech křivého obvinění, utrhání a urážek na cti. To umožnilo potrestat redaktory dočasným zákazem vykonávat svou funkci nebo dokonce až šestiměsíčním vězení. Tato cenzura se zaměřovala především na politická nebezpečí, která přinášel bulvární tisk. (Končelík, Večeřa, Orság, 2010, s. 33)
Charakteristické pro první republiku bylo takzvané tržní hospodářství. To ve své podstatě nabízelo možnost podnikání i v oblasti tisku. Během první republiky se začal vytvářet průmysl tištěných médií. Komercializace tisku se prosazovala zejména ve velkých tiskových podnicích. Vydávání novin se v meziválečné době stalo předmětem soukromého podnikání a ideální variantou byl pro vydavatele bulvární tisk. Ten měl především bavit, aby přitáhl pozornost čtenářů. Nástup bulváru byl spojen s podnikatelskými i politickými aktivitami Jiřího Stříbrného. (Končelík, Večeřa, Orság, 2010, s. 36)
Stříbrný byl jeden z pěti mužů 28. října a do roku 1926 patřil k hlavním představitelům socialistické strany. Dostal se ovšem do konfliktu s Edvardem Benešem a reakcí bylo Stříbrného vyloučení ze strany. Už ve svém osudovém roce 1926 založil Stříbrný spolu s bratrem Františkem tiskovou společnost Tempo, v níž vydával několik bulvárních novin. Prvním listem se stal Pondělní list, který vycházel od 20. prosince 1926 v rozsahu 12 stran. V roce 1927 se k němu přidal Večerní list. Pondělník se o dva roky později přejmenoval na Polední list. Později se k těmto dvěma titulům přidaly Nedělní list a Expres, který byl tištěnýkrátce po poledni na růžovém papíře a byl plný zločinů a neštěstí. (Bednařík, Jirák, Köpplová, 2011, s. 173)
V roce 1929 byl založen satirický časopis Šejdrem, který úředně zastavili o čtyři roky později na základě politicky motivovaného zásahu. Bulvární noviny se zabývaly skandály, dopodrobna rozebíranými kriminálními delikty včetně brutálních zločinů a vražd, loupežemi, neštěstími, osobními tragédiemi, milostnými aférami, životem celebrit a jejich skandály a v neposlední řadě politickými tématy včetně útoků proti některým vládním představitelům. I z tohoto důvodu byl bulvární či senzacechtivý tisk nejen cenzurován, ale také ve společnosti obecně kritizován jak seriózními žurnalistiky, tak vzdělanci. (Končelík, Večeřa, Orság, 2010, s. 53)
V době tzv. „stříbrňáckého“ tisku vznikl protest proti bulvarizaci novinařiny. V roce 1929 uspořádal list Prager Presse anketu o bulvárním tisku, v níž vystoupili přední novináři a vědci. Následně novináři první republiky vytvořili parodii na bulvární tisk ve stejném formátu a grafické podobě. Nazvali ho Příšerný večerník a vydával ho Vladimír Peroutka, který měl náklonnost k Národním socialistům. Princip tohoto titulu spočíval v tom, že umocňoval do maxima znaky bulváru v podání Stříbrného titulů a snažil se pro čtenáře vykreslit senzacechtivý tisk jako absurditu. Mezi tvůrce se řadili velice inteligentní literáti např. bratři Čapkové. (Beránková, Křivánková, Ruttkay, 1988, s. 175)
V meziválečném období byl tisk
rozdělen především podle stranických principů a příslušnosti. Veškerý tisk se
tak vzájemně ocital v konkurenci z hlediska politického vlivu, ale také
finančního zisku. Stříbrného tiskový podnik Tempo
se svými periodiky získal úspěch, a tak se tomuto stylu musely podřizovat i
seriózní tituly. Bulvární přístup se tedy pak objevil
např. i v Lidových novinách.
Často byl senzacechtivý obsah publikován ve večernících, pondělnících nebo
odpolednících. V hlavních denních listech se snažila seriózní média držet
korektní přístup. V tomto kontextu můžeme tedy hovořit o tom, že v době první
republiky probíhala zlatá éra československého bulvárního tisku.
Zdroje
- BEDNAŘÍK, Petr, Jan JIRÁK a Barbara KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií: od počátku do současnosti. Praha: Grada, 2011. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3028-8.
- BERÁNKOVÁ, Milena, Alena KŘIVÁNKOVÁ a Fraňo RUTTKAY. Dějiny československé žurnalistiky: Díl 3. Český a slovenský tisk v letech 1918-1944. Praha: Novinář, 1988.
- KONČELÍK, Jakub, Pavel VEČEŘA a Petr ORSÁG. Dějiny českých médií 20. století. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-698-8
Foto: Pixabay.com
