Strach z pátého G

„Začíná to dávat smysl, proč tak ohromné země, jako je Rusko a Indie, nemají žádná velká čísla nakažených a mrtvých. Nemají totiž aktivní vysílače 5G. Když se podíváš na země s největším pokrytím 5G vysílačů, zjistíš, že to strašidelně sedí s nejhorším průběhem koronaviru.“

Takto začínal 18. března jeden z facebookových příspěvků varujících před tzv. 5G sítěmi. Varování, že tyto technologie slouží k šíření koronaviru, autor zakončil tvrzením, že Česko nemá žádné mrtvé (tehdy ještě skutečně nemělo) právě díky tomu, že dosud nemáme aktivní 5G sítě.

Přestože tento argument smutným způsobem vyvrátil samotný postup nemoci, nejednalo se zdaleka o ojedinělý případ. Šíření koronaviru se tak zařadilo mezi mnoho falešných či přinejmenším velmi problematicky dokazatelných tvrzení, které o 5G sítích internetem kolují.

Co je 5G?

Než se na ně podíváme blíže, pojďme si shrnout, co to 5G vlastně je. Samotný název naznačuje, že se jedná o pátou generaci bezdrátových systémů a nastupující nový standard telekomunikační sítě. Stejně jako dříve její předchůdce, 4G síť, měla by i tato představovat značný krok kupředu. Oproti svým předchůdcům bude totiž využívat mnohem vyšší frekvence, což umožní např. výrazně rychlejší mobilní internet (nejčastěji se hovoří o desetinásobku současných možností) nebo zásadně nižší odezvu (z 0,045 milisekund se dostaneme na 0,001 milisekund, což je doba stokrát kratší než mrknutí oka). Ačkoliv na mysl ihned vyskočí rychlejší stahování filmů, velký dopad by nová generace měla mít především v oblasti tzv. internetu věcí – tedy chytrého propojování běžných spotřebičů v domácnosti, přístrojů ve zdravotnictví nebo třeba robotů v továrnách. Ukázkovým příkladem jsou samořídící automobily, které vyžadují neustálý proud dat a nízká doba odezvy je pro ně klíčová. Očekává se ale, že 5G sítí urychlí také používání virtuální a rozšířené reality nebo třeba holografických projekcí – tedy všech oblastí, které vyžadují rychlý přenos velkého množství informací.

Sedm morových ran

Tak alespoň vypadají nadšené a optimistické předpovědi. Technologie má ale i své odpůrce. Kromě věcných připomínek a rozumných varování se ale někteří neváhají uchýlit ani k šíření dezinformací, lží a výmyslů. Názornou ukázku poskytuje případová studie Romana Mácy z listopadu 2019.  Podle dezinformačního webu AC24 tak 5G sítě způsobují mimo jiné sníženou plodnost, naprogramovanou smrt buněk či rakovinu. Dále smrt včel, ptáků a stromů, krvácení z nosu, bolení hlavy, žaludeční nevolnost nebo třeba zvracení. 5G zkrátka „existuje v protikladu k samotnému životu“ a byla vytvořena „jako konečné řešení proti svobodnému lidstvu.“ V tomto podání se jedná o nástroj politických špiček či Západu, který má sloužit k naprosté kontrole obyvatelstva.

Na celém internetu pak bují petice, které podobné dezinformace šíří a snaží se rozšíření 5G zamezit. Můžeme jen zavrtět hlavou nad ironií, že mnohé z těchto iniciativ či médií, jež často upozorňují na nebezpečí všech, nejen 5G, internetových sítí, existují jen v elektronické, tedy internetové podobě.

Skutečné hrozby

Tyto apely přitom odvádí pozornost od oblastí, ve kterých 5G sítě skutečně mohou představovat rizika a které vyžadují věcnou a nezaujatou debatu ze strany politiků i odborníků. Jedním z nich jsou např. vysoké pořizovací náklady, které by mohly zcela změnit strukturu mobilního trhu. Přestože se předpokládá, že plně vybudovaná 5G síť by v roce 2035 mohla generovat zisky v hodnotě 3,5 bilionu dolarů postavit ji bude velmi drahé. Je tomu tak i proto, že frekvence, jež síť využívá, se hůře šíří přes pevné překážky, jako jsou třeba zdi, nebo na delší vzdálenosti. Z toho důvodu bude třeba vytvořit mnohem hustší síť vysílačů. Tyto frekvence jsou navíc z velké části nevyužívané (přinejmenším veřejností), a proto se při stavbě sítě bude muset začít úplně od základů. Objevil se dokonce i odhad, že vybudování sítě bude tak nákladné, že se do něj zapojí všichni operátoři a o síť se následně budou dělit.

Jiná hrozba je bezpečnostního charakteru. Mnozí odborníci upozorňují, že nová síť by nemusela být dostatečně chráněná a mohlo by tak docházet k úniku informací. Tyto obavy ještě zesiluje skutečnost, že největším poskytovatelem 5G technologií je v současnosti čínská firma Huawei, kterou mnohé státy již nyní považují za bezpečnostní hrozbu. Společnost byla v minulosti obviněna, že svá zařízení využívá k tajnému získávání informací, ke kterým má následně přístup i čínská vláda. Přestože Huawei něco takového popírá, řada evropských či amerických států přestala zařízení firmy, jež patří k současné technologické špičce, využívat přinejmenším v rámci kritické infrastruktury. Spojené státy pak Huawei rovnou zařadily na černou listinu a apelují na své evropské spojence, aby jeho služby při budování 5G sítí nevyužívaly. Zatím marně, jak ukazuje příklad Velké Británie, která se rozhodla s čínským gigantem spolupracovat. Takový krok, pokud by k němu přistoupily i další státy, by mohl bez ohledu na pravdu ohledně špionáže narušit evropskou i americkou bezpečnost, jelikož USA v takovém případě odmítají sdílet důležité informace.

V neposlední řade je zde riziko spojené se samotnou technologií. 5G síť umožní přenášet ohromné množství dat – které ovšem bude třeba někde ukládat. Hardware už k tomu zřejmě nebude stačit, a tak se očekává současný velký rozvoj cloudu, tedy ukládání dat do online úložišť, jež využívají velké množství rozptýlených serverů – a ke kterým se bez funkčního připojení zkrátka nedostanete. Tím ještě vzroste naše závislost na internetu a zároveň s tím také nebezpečí, že naše data budou ukradena či zneužita.

Paradoxně jednou z věcí, které se jako hrozba dosud navzdory výzkumům nepotvrdily, jsou zdravotní dopady 5G sítě. Jistě, samotný internet věcí zásadním způsobem už teď mění způsob, jakým žijeme, a dost často se tyto změny nepříznivě projevují právě na našem zdraví. Když si nedáváme pozor, tloustneme, lenivíme a přinejmenším určitým způsobem hloupneme (německý neurolog Manfred Spitzer hovoří o tzv. digitální demenci). To vše ale závisí na způsobu, jakým sítě používáme, není to tedy chyba technologie samotné. A pokud si můžeme být něčím jistí, pak rozhodně tím, že „páté G“ rozhodně nešíří koronavirus.

Foto: Pixabay.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *