Vědci z Expedice Neuron debatovali o svých cestách do Arktidy, Amazonie a Afriky

Polárnice Marie Šabacká, biolog a ilustrátor Jan Dungel a dvojice zoologů Arthur Sniegon a Tomáš Jůnek představili veřejnosti svou práci v zahraničních expedicích a zároveň upozornili na některé vážné ekologické hrozby. Veřejnou debatu pořádal v úterý 14. května v pražském CAMPu nadační fond pro vědu Neuron. Projekt Expedice Neuron vznikl v roce 2015 na popud slavného cestovatele Miroslava Zikmunda a za cíl si klade podpořit české vědce v terénním výzkumu po celém světě.

Jan Dungel, přírodovědec a malíř, má za sebou už víc než čtvrt století zkoumání rostlin a zvířat amazonského pralesa. Při svém pozorování náhodou narazil na primáta uakari neblinského. Tento zapomenutý druh opice uakari byl Evropany naposledy spatřen v 19. století. Dungel se s ním poprvé setkal, když mu ho domorodci nabídli k večeři. Poté, co zjistil, že jde o dávno ztracený druh, primáta popsal, vyfotografoval a namaloval.  Kromě spousty zajímavých příběhů z cest mluvil Dungel, jenž je jedním z největších znalců Amazonie u nás, o devastaci pralesa hlavně kvůli těžbě a pastvě pro dobytek. „Celé ty roky, co tam jezdím, neustále utíkám. Místa, která jsem měl rád, už dnes neexistují.“ Sám Dungel vidí osud pralesa pesimisticky. Přes protesty proti těžbě surovin a nelegálnímu vypalování lesů podle něj stále vyhrávají peníze a politický vliv.

Polárnice Marie Šabacká z Jihočeské univerzity se zabývá výzkumem a pozorováním ledovců. Svůj obor sama nazývá polární ekologie, jelikož spíš než ledem a sněhem se zabývá životem na ledovci. Součástí takového ekosystému jsou například kryokonity. Malé jamky v ledu vyplněné sedimentem, který díky tmavému zbarvení pohlcuje sluneční teplo, a rozpouští tak led kolem sebe. V takovýchto jamkách žijí organismy jako želvušky, vířníci, řasy, bakterie a viry, které Šabacká zkoumá. Mladá polárnice jezdí za ledovci po celém světě.  Během výzkumu v arktických Špicberkách se musela běžně vyhýbat ledním medvědům. Před sebou má výzkum vzácných tropických ledovců v Africe. Jejich vzorky chce porovnat s polárními příbuznými v globálním kontextu.

Úterní debaty se zúčastnil pouze jeden z dvojice zoologů, kteří si kladou za cíl zmapovat lidské aktivity ovlivňující populace zvířat v africké divočině na pomezí Republiky Kongo a Gabonu. Jejich výprava by měla začít v srpnu, a zatímco Tomáš Jůnek se stará o domácí přípravy a nákup materiálu, Arthur Sniegon již obhlíží terén přímo v Africe, proto se do debaty zapojil pouze přes videohovor. Africké vlády stále více zpřístupňují divočinu společnostem, které těžbou dřeva a nerostů nenávratně mění krajinu. Kromě toho zde operují sítě pytláků lovících ohrožené druhy goril, slonů a dalších velkých savců. Prales je esenciálním zdrojem potravy pro místní obyvatele, kteří často nemají jinou možnost obživy. Z těchto důvodů podle Jůnka čeká středoafrické pralesy do roku 2100 totální destrukce. K jejich záchraně by mohly přispět výsledky výzkumu početného týmu vedeného Sniegonem a Jůnkem.

Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba II pod vedením PhDr. Ludmily Trunečkové, Ph.D. a publikován byl v CAROLINĚ.

Foto: Pixabay