Komentář: Rasismus ve fotbale: nepřijatelné a nekonečně hloupé
Fotbalové prostředí se poslední dobou potýká s čím dál častějším výskytem projevů rasismu. Týká se to zahraničních soutěží stejně jako české ligy. Jak proti tomu bojovat? Hodně aktivní je v tomto směru třeba Angličan Raheem Sterling, často samotný terč podobného chování. Jeho aktivita nejen na sociálních sítích ale nestačí. Je potřeba, aby se k němu přidali i ti skutečně mocní – funkcionáři.
Začněme v Itálii. Juventus vyhrál ligové utkání v Cagliari 2:0, přičemž druhý gól dával Moise Kean. Sice se narodil v italském městě Vercelli, má však předky z Pobřeží Slonoviny. Kvůli barvě pleti na něj fanoušci Cagliari pokřikovali a uráželi ho. On pak vstřelení gólu slavil pod domácí tribunou tak, že se postavil a rozpřáhl ruce – možná lehce provokativní gesto. Podle něj to však byla jen odplata. Po zápase fotku daného okamžiku vyvěsil na instagram a opřel se tam do rasismu.
Jeho oslava a postoj, který zaujal proti urážkám, sklidila rozporuplné reakce. Kouč Juventusu Max Allegri a spoluhráč Leonardo Bonucci se shodli, že reakce mladého útočníka byla zbytečná, neprofesionální a provokativní. Proti tomu se ovšem ohradila početná skupina hráčů. Keana podpořili jak spoluhráči Blaise Matuidi a Giorgio Chiellini, kapitán Juventusu, tak i hráči, kteří působí mimo Itálii. Zastání přišlo třeba od Paula Pogby hrajícího za Manchester United nebo od anglického útočníka jamajského původu Raheema Sterlinga z Manchesteru City. Ten se prostřednictvím instagramu vysmál Bonucciho slovům o zbytečných provokacích.
Nebyl to první Sterlingův příspěvek v boji proti rasistickým projevům ve fotbalovém prostředí. V nedávném utkání kvalifikace o evropský šampionát vyhrála Anglie v Černé Hoře 5:1. V sestavě vítězného týmu byli kromě Sterlinga další dva hráči tmavé pleti, Callum Hudson-Odoi a Danny Rose, na jejichž adresu domácí fanoušci pokřikovali rasově motivované nadávky nebo opičí skřeky. Na to konto Sterling při oslavě svého gólu na konci utkání předvedl podobné gesto, jako teď zopakoval Moise Kean. Otočil se směrem k domácím fanouškům a rukama u uší jim naznačil, že je neslyší. I zde následoval instagramový příspěvek. Tato akce navíc získala okamžitou podporu jak od trenéra anglické reprezentace Garetha Southgatea, tak i od kapitána Angličanů Harryho Kanea. Ten se nechal slyšet, že pokud se něco podobného stane příště, anglický tým prostě odejde ze hřiště.
Už dříve Raheem Sterling vystoupil proti rasistickým výstupům fanoušků londýnské Chelsea během prosincového utkání. Také na svém instagramovém účtu zveřejnil zajímavý příspěvek, ve kterém z rozmáhajícího se rasismu ve fotbale viní média. Jako příklad vybral dva články o svých spoluhráčích z Manchesteru City. Jedním je obránce tmavé pleti Tosin Adarabioyo, druhým běloch Phil Foden. Oba mladíčci koupili pro své rodiny domy za několik milionů liber.
Zatímco v případě Fodena nesl článek prostý titulek „Foden koupil své mamince nový dům za dva miliony“, zpráva o Adarabioyově koupi byla pojata úplně jinak – „Dvacetiletý fotbalista Manchesteru City s platem 25 000 liber týdně vyhodil dva a čtvrt milionu liber za nový dům, přitom ještě vůbec nenastoupil v Premier League“.
Určitě se dá souhlasit s tím, co Sterling napsal. Mezi oběma zprávami je jasný rozdíl. Zatímco u Fodena se nikdo nehrabe v tom, kolik peněz bere, tak u jeho spoluhráče se to samozřejmě uvedlo. Zatímco u Fodena je suše konstatováno, co za kolik koupil, v případě Adarabioya je to podáno dost expresivně. V tomto případě média rozhodně nepomohla uklidnit situaci, spíše ji ještě rozbouřila.
Rasismus se bohužel nevyhýbá ani tuzemské fotbalové scéně. Slávistický kotel, přesněji řečeno někdo z něj, si v březnovém utkání proti Liberci utahoval z původu soupeřova brankáře vietnamského původu Filipa Nguyena a křičel na něj „objednávku“ jídla M45 bez koriandru, jako by snad ani nebyl na stadionu, ale někde v bistru. Takové jednání je samozřejmě nepřijatelné.
Navíc si uvědomme, že za Slavii hrají Michael Ngadeu, Simon Deli a Ibrahim Traoré, hráči černé pleti. Nemohly by je příště jiné rasistické pokřiky zasáhnout? V Cagliari hraje Brazilec tmavé pleti Joao Pedro, v Chelsea zase Antonio Rüdiger nebo N’Golo Kanté, Evropani s africkými kořeny. Mohou se jich dotknout rasistické pokřiky, byť pochází od jejich vlastních fanoušků?
Pravděpodobně ano… Rasistické jednání vůči fotbalistům je krátkozraké. Je jasné, že fanoušci jej směřují na soupeřovy hráče s cílem je rozhodit, už si ale neuvědomují, že to může zasáhnout i fotbalisty jejich týmu.
Jenže co s tím? Je potřeba učinit tvrdá opatření. Rasismus do fotbalu (a samozřejmě ani jinam) nepatří. Ti, kdo mohou, proti němu musí bojovat všemi dostupnými prostředky. Po bok aktivních fotbalistů, třeba zmiňovaného Sterlinga, se v tomto boji musí postavit výkonné orgány fotbalového světa. Pokud nezabírají pokuty, je na místě sáhnout k zákazům vstupu na stadion pro jednotlivce, kteří mají zapotřebí dělat na zápasech problémy, je potřeba pro výstrahu uzavírat stadiony nebo sáhnout k dalším trestům, například až k odpočtům bodů v soutěžích či v nejkrajnějších případech i přímo vyloučení z nich. To vše jen proto, abychom si při pomyšlení na fotbal zase vybavili jen tu krásnou hru a méně problémů.
Text vznikl v rámci předmětu Tvůrčí dílny – komentář pod vedením Mgr. Davida Klimeše, Ph.D.
Foto: Pixabay
