Na Kampě vystavují Kupkovu tvorbu pro první republiku

V sobotu 6. října odstartovala v pražském Museu Kampa nová expozice Františka Kupky, kterou tentokrát zaštiťuje titul Legionář a vlastenec. Jak je již z názvu patrné, výstava pokračuje v cyklu akcí ke 100. výročí založení Československa. Kupkova díla jsou na Kampě opravdu jako doma. Souvisí to především s osobou Medy Mládkové, zakladatelky muzea, která vlastní nejrozsáhlejší sbírku jeho děl na světě a celoživotně se snaží o propagaci fenoménu Kupka. Naposledy zde byl malíř k vidění v roce 2016, a to rovnou dvakrát (Modré v pohybu a navazující Tělesnost 1890-1921). Souběžně s Kampou pořádá retrospektivní výstavu F. K. 1871-1957 Národní galerie.

Oproti souhrnné expozici ve Valdštejnské jízdárně se výstava na Kampě z tematických důvodů (ale částečně také z důvodů ryze praktických – menší výstavní plocha) zaměřuje pouze na úsek malířovy tvorby z let 1914-1920. Toto období se dá charakterizovat jako období diskontinuálního vývoje v Kupkově tvorbě, což bylo zapříčiněno událostmi první světové války, jeho dobrovolným odchodem na frontu, zapojením se do legendární roty Nazdar a později snahou o nalezení nového vizuálního stylu mladé republiky.

Zatímco před válkou tvořil svá vrcholná abstraktní díla, během války a prvních let Československa přichází s návrhy uniforem legionářů, s realizací praporu svého pluku, realizací čestných řádů a vyznamenání nebo s návrhem státního symbolu ČSR. „Nemáme zde žádná velká olejová plátna. Ale co naše díla postrádají na velikosti, to bohatě předčí mírou citu a dojetí, které nám poskytují,” popisuje Eliška Havlová, autorka výstavy.

První ze čtyř místností je koncipována do podoby zákopů, ve kterých sám Kupka několik měsíců pobýval, dokud nebyl raněn. Její dominantou je barevná kresba tužkou na ručním papíře znázorňující bitvu u Arrasu (9. květen 1915), kde byla rozprášena velká část roty Nazdar. Ačkoliv Kupka již nebyl bojům přítomen, dokázal zachytit své spolubojovníky v osudný den s dechberoucí věrohodností. K porovnání jsou přiloženy dobové fotografie vojáků. Druhá místnost je pak zasvěcena praporu pro 21. střelecký pluk, který vznikl podle Kupkova návrhu. Prapor pluku v červnu 1918 slavnostně předal francouzský prezident Raymond Poincaré za přítomnosti Edvarda Beneše. Sloužil jako jeden z prvních symbolů státnosti budoucího Československa. Po stranách sálu visí návrhy na uniformy legionářů propracované do nejmenších detailů od čepic až po knoflíky.

Třetí a následně finální čtvrtá místnost jsou věnovány Kupkově činnosti pro ČSR po skončení války. Za zmínku stojí podíl na vzniku Památníku odboje nebo návrh nové státní vlajky. Ta měla podle Kupky mít místo modrého klínu, jak jsme zvyklí z vítězného návrhu Jaroslava Kursy, pouze úzký modrý pruh. Exponáty muzeu zapůjčili ze sbírky Vojenského historického ústavu v Praze, Vojenského historického archivu v Praze a dále nadšení soukromí sběratelé jak z Česka, tak z Francie. Výstava potrvá až do 27. ledna 2019.

Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba I pod vedením PhDr. Ludmily Trunečkové, Ph.D. a publikován byl v CAROLINĚ.

Foto: Museum Kampa