Dobrovolný bezdomovec: Ludvík, muž z popela

Dobrovolný bezdomovec Ludvík Doležal trpí psychickou poruchou. Spálí, na co přijde, a pro zahřátí se válí v horkém popelu. Devětapadesátiletý muž přežívá v polorozpadlém statku u Skřivan na Novobydžovsku, jak se dá. Černý dým, který stále stoupá z jeho oken, by málokdo snesl. A tak spálil třeba matrace, brusle, nejrůznější oblečení a boty, které mu tam lidé nosí, přišel už i o rádio nebo dvoje hodinky, které rovněž skončily v ohni. Přiznává, že čas od času chytne i on sám, když si lehne moc blízko ohně. „Lehám si do žhavého. Odhrabu si popel, a jak jsem oblečený, tak si lehnu. Nějak šikovně, jen se tak skulím a obalím se, aby mě to hřálo. Jak se tu vypálí pláště, kov, dříví, tak si lehnu. To všechno dává žhavý popel. Mám od toho propálené svetry.“

[wonderplugin_gridgallery id=17]