Světový den připomíná, že si lidé musí vody vážit. Upozornil i na denní spotřebu
Lidé v České republice spotřebují průměrně každý den při osobní hygieně, praní či úklidu na 90 litrů vody, v Praze dokonce ještě o 16 víc. Na výrobu jednoho páru džín se spotřebuje při pěstování bavlny, výrobě a barvení látky až osm tisíc litrů. Na jeden kilogram hovězího masa zase ve všech ohledech je zapotřebí až 15 tisíc litrů. Muzeum pražského vodárenství na Světový den vody na podobných příkladech ukázalo, že vody si musí lidé vážit.
Lidé si ve dnech 23. a 24. března mohli zadarmo prohlédnout vývoj od prvních soukromých vodovodů z 12. století přes vltavské renesanční období po současné zásobování hlavního města. Rozsáhlou expozici doplňují unikátní artefakty – návštěvníky zajímalo obrovské čerpadlo na pohon vodním kolem, které zapůjčila obec Pavlovice u Jestřebí, slovní zásobu si rozšířili třeba o pojem šoupátko, které slouží k uzavírání nebo propojování kanálů.
Den vody se však v muzeu nenesl jen v historickém duchu. Pražské vodovody a kanalizace připravily i řadu naučných aktivit a materiálů. Výstava tak zábavnou formou propaguje šetření vodou a zdůrazňuje také, jak důležité a zároveň nákladné je její čištění. Proto se rady pijte vodu z kohoutku, omezte plastové lahve nebo uvědomte si, kolik vody co stojí, ozývaly ze všech stran.
Návštěvníci se také poučili, co a proč do kanalizace nepatří, jako například léky, chemikálie, olej či zbytky potravin. Právě kvůli jídlu přežívají ve stokách potkani. „Vodu máme na planetě jen jednu a každou kapku spláchnutou do kanalizace musíme vyčistit tak, aby se dala vypustit do přírody. Ani dnes neumíme odstranit 100 % všech chemikálií a tento proces navíc stojí nemalé náklady. Nezatěžujte proto odpadní vody více, než je nutné,“ hlásá jeden z prospektů.
Muzeum pražského vodárenství se poprvé otevřelo roku 1952 v ústřední budově Pražských vodáren. V roce 1992 začala generální rekonstrukce staré filtrace vodárny v Podolí, kde následně vznikly prostory pro novou expozici muzea. Světový den vody se slaví od roku 1993. Důvodem je skutečnost, že na světě více než miliarda lidí trpí jejím nedostatkem.
Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba I pod vedením Mgr. Ondřeje Trunečky a publikován byl v CAROLINĚ.
Foto: Pixabay.com