Komentář: Povolené pivo před jízdou nás na Západ neposune

Přibližme se západním zemím a dopřejme občanům svobodu, volají členové ODS, kteří nyní přišli s návrhem na zavedení tolerance 0,5 promile alkoholu v krvi řidičů. Strana se zaštiťuje tím, že v zemích, kde je určité množství alkoholu v krvi za volantem povoleno, mají podle statistik dokonce nižší nehodovost než u nás, kde je tolerance alkoholu u řidičů nulová. Může ale zmírnění zákonu o provozu na pozemních komunikacích přinést jen samé pozitivní výsledky, aniž bychom riskovali bezpečnost na silnicích? 

Občanští demokraté se inspirovali nedávnou novelou zákona o vnitrozemské plavbě, kterou na začátku letošního března schválila Poslanecká sněmovna. Novela povoluje na velké části řek vůdcům malých nemotorových vozidel půl promile v krvi, u ostatních členů posádky se dokonce jejich střízlivost vůbec neřeší. Vodáci se tak už nemusejí obávat přísné pokuty ve výši až 100 tisíc korun za plavbu pod vlivem alkoholu.

Něco podobného se nyní snaží zavést i členové ODS, avšak na silnicích. „Patříme k několika málo zemím v Evropě, kde tolerance na alkohol je nulová. Ve většině zemích včetně sousedního Německa, Rakouska a řady dalších států taková tolerance dlouhodobě funguje. Proto navrhujeme, aby takovou toleranci měli řidiči i u nás,“ představil návrh novely předseda strany Petr Fiala. „Jedná se o země západní Evropy, není žádný důvod pro to, abychom v České republice měli něco jiného. Jsme přesvědčeni, že naši občané jsou stejně zodpovědní a stejně zvládnou takovou toleranci jako občané jiných zemí v Evropě.“

Na tiskovou konferenci, kde svůj návrh představili, si lídři ODS přinesli dokonce i mapu Evropy s barevně odlišenými státy podle tolerované hodnoty promile u řidičů. Předseda poslaneckého klubu strany Zbyněk Stanjura vypíchl, že deset zemí s nejnižší dopravní nehodovostí má za volantem povolenou určitou hranici alkoholu. Navíc by prý s případnou tolerancí alkoholu přišly i přísnější tresty za překročení povolené hranice. Kromě České republiky má nulovou toleranci alkoholu ještě například Slovensko či v Maďarsko.

Patříme jen k několika zemím v Evropě s nulovou tolerancí alkoholu za volantem. Proto navrhujeme toleranci 0,5 promile. Jsem přesvědčen, že si tuto míru svobody zasloužíme a jsem přesvědčen, že umíme být stejně zodpovědní, jako většina Evropanů. pic.twitter.com/dj5VJ0CbW9

— Petr Fiala (@P_Fiala) 4. dubna 2019

Petr Fiala uvedl, že „není žádný důvod pro to, aby člověk, který si dá po obědě malé pivo, nemohl pak usednout za volant.“ Opravdu ne? Půl promile představuje přibližně dvě desetistupňová piva či dvě deci vína. Na každého člověka působí alkohol jinak, a i jedna sklenička piva nebo vína už může ovlivnit vnímání člověka. Navíc ne každý dokáže odhadnout správnou míru. Velmi také záleží, v jakém stavu se zrovna poživatel alkoholu nachází – ať už po stránce fyzické nebo psychické. Alkohol na nás působí jinak, když jsme plni síly a odpočatí, nebo když nás naopak trápí zdravotní problémy a jsme unavení. Nelze se proto vyhnout zásadní otázce: bude každý občan dostatečně zodpovědný a uvědomělý, aby si se soudností řekl, že dnes si to pivo k obědu nedá, jelikož se necítí úplně fit, přestože má tu možnost?

ODS s návrhem přichází v době, kdy Česká republika zaznamenala v loňském roce nejvyšší počet dopravních nehod způsobených řidiči, kteří byli pod vlivem alkoholu, za posledních sedm let. Vinou alkoholu loni na českých silnicích zahynulo 62 lidí, 208 jich utrpělo těžká zranění a 2061 osob vyvázlo s lehkým poraněním. Celkem šlo o 4626 dopravních nehod zapříčiněných alkoholem. Z toho 505 nehod zavinili právě řidiči, kteří by se vešli do navrhované tolerance půl promile.

Je na místě připomenout si hlavní důvod, proč alkohol za volant nepatří. Negativně ovlivňuje schopnost řidiče posoudit reálnou rychlost a vzdálenost, zmenšuje zorné pole, zhoršuje vnímání barev a oslabuje rozpoznávání pohybujících se světel. Ačkoli při malém množství, které by při schválení novely bylo povoleno, není pravděpodobnost negativních následků příliš vysoká, proč riskovat?

Vysvětlení je celkem jednoduché. ODS potřebovala přijít s něčím, čím by si naklonila voliče, a tak si zřejmě řekla, že když spojí dohromady pojmy jako pivo, svoboda a Západ, bude mít vyhráno. Reakce na návrh občanských demokratů jsou však rozporuplné a zdá se, že ODS se tak úplně netrefila. Kritiku schytala nejen od občanů na sociálních sítích, ale například i od ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). „Už jsme prolomili nulovou toleranci u vodáků a slepě jdeme dál! Jaký to má přínos pro občany? ČR je v konzumaci alkoholu 2. na světě. Chceme být první? Jsem zásadně proti. Návrh hazarduje se zdravím občanů a snižuje bezpečnost na silnicích,“ vyjádřil se ministr na Twitteru.

Se zrušením nulové tolerance alkoholu u řidičů nesouhlasí ani Besip ministerstva dopravy. Podle něj je potvrzeno, že v zemích, které povolují určité množství alkoholu, většina řidičů neví, jaký je přesně limit a co znamená. Většinové povědomí pouze obecně říká, že mohou něco vypít. ODS se nyní snaží najít podporu u klubů všech ostatních politických stran. Zda ostatní strany návrh podpoří, je zatím nejasné, nicméně už teď se ale ví, že občanští demokraté nemohou kromě zmiňovaného ministra zdravotnictví počítat například ani s podporou Miroslava Kalouska z TOP 09. Ten na svůj twitterový účet napsal, že návrh na toleranci půl promile u řidičů nepodpoří.

Pro 0,5 promile pro vodáky jsem hlasoval. Na kánoi nikdo nejede 130 km/hod. Pro silniční provoz to ale nepodpořím. Jezdím autem v Německu i v Rakousku a názor na stejnou odpovědnost našich řidičů nesdílím. https://t.co/L3Tjtk4tT4

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 4. dubna 2019

Myšlenka ODS přiblížit Českou republiku o kousek blíže Západu a nechat „slušného českého občana dát si malé pivo a poté usednout za volant,“ jak se nechal slyšet Petr Fiala, sice zní možná jako krok vpřed, nemělo by se však zapomínat na staré známé rčení, že alkohol je metlou lidstva a kvůli nahnání hlasů voličů by se tak zde zbytečně zavádělo něco, co může naše slušné občany akorát tak pokoušet.

Text vznikl v rámci předmětu Tvůrčí dílny – komentář pod vedením Mgr. Davida Klimeše, Ph.D.

Foto: Pixabay