Hra, která je z tohoto světa

Oceňovaná inscenace Miroslava Bambuška ve Studiu hrdinů nahlíží do bezútěšné duše člověka zlomeného druhou světovou válkou a přináší mnoho aktualizačních momentů.

 ,,Domov je tam, kde hezký holky nemaj syfilis, kde těhotný ženský neskáčou pod vlak a matky neposílaj svoje syny do války,“ uvádí děj jedna z prvních replik. Jenže co když takové místo existuje už jen ve vzpomínkách a člověk hledající někdejší domov tak končí svoji cestu jako zlomený a ztracený muž v šedi nové reality? Takový osud vypráví hra Studia hrdinů s názvemMoje říše je z tohoto světa inspirovaná životem a dílem německého spisovatele Wolfganga Borcherta. 

 Autorská inscenace s premiérou v roce 2021 z pera Miroslava Bambuška umožňuje divákovi skrze nesmírně autentický a Thálií oceněný výkon Saši Rašilova nahlédnout do duše člověka raněného válkou. Příběh umístěný do prostředí psychiatrické léčebny sestává z chaotických vzpomínek na válečné pole a hledání ztraceného domova. Poutavě ilustruje, jak dokáže klíčící vina v lidském nitru pomalu udusit víru v nápravu poválečného rozbořeného světa, v život i sebe sama.

 Bambušek zachycuje nadčasovost lidského utrpení na příkladu v Česku nepříliš známého literáta Wolfganga Borcherta. I přes Borchertovo brzké úmrtí ve dvaceti šesti letech způsobené válečnými traumaty a mnohými nemocemi se díky dramatu Venku přede dveřmi s podtitulem Hra, kterou nechce žádné divadlo hrát a žádné publikum ji nechce vidět řadí k nejvýznamnějším protiválečným autorům západoněmecké literatury. Právě zmíněný podtitul by se s trochou nadsázky hodil i k Bambuškově počinu, protože kvůli mnoha momentům, které jsou dnešní situaci tolik blízké, nedává divákovi vydechnout a upřímným antimilitaristickým apelem nutí k zamyšlení nad současným politickým vývojem.

 Saša Rašilov získal v roce 2022 za roli Borcherta Cenu Thálie za hlavní mužský herecký výkon v kategorii činohra, k ní přidal Cenu Divadelních novin a v předešlém roce dále nominaci v anketě Cen divadelní kritiky. Jeho mimořádné ztvárnění ale přesvědčivě doplňují i výkony hereckých kolegů Natálie Drabiščákové, Jakuba Gottwalda a Miroslava Mejzlíka. Téměř holou scénu doprovází během představení jen projekce na zadní stěně, což i vzhledem ke strohé koncepci prostoru divadelního studia dodává na surovosti atmosféry a umožňuje hlubší vnímání textu. 

autor: Wolfgang Borchert / Miroslav Bambušek

režie: Miroslav Bambušek

dramaturgie: Jan Horák

scéna a kostýmy: Jana Preková

hudba: Tomáš Vtípil

světelný design a video: Pavel Havrda

pohybová spolupráce: Zuzana Sýkorová

asistentka režie: Anna Mášová

fotografie: Martin Špelda

hrají: Saša Rašilov, Natália Drabiščáková, Jakub Gottwald, Miloslav Mejzlík, Jakub Domorád

sbor: Petra Bartošová, Kateřina Burýšková, Taťána Havlová, Žofie Křížková, Magda Mrkvicová, Vendula Mrkvicová, Leontina Pasková, Markéta Polívková, Anna Pulkrabová, Nina Stojković, Alžběta Šimáčková, Alena Tovarová, Štěpánka Tůmová, Petr Čuba, Ondřej Hladký, Pavel Jánský, Kristián Kašpar, Martin H. Krupa, Sebastian Vopěnka

Autorka: Adéle Vymazalová

Text vznikl na semináři Poválečná literatura pod vedením PhDr. Jany Čeňkové, Ph.D.