Dožínky, masopust a plná česká škola a školka. České menšině v Chorvatsku se i po 100 letech daří

Daniela Kopřivová –⁠ 

Daruvar, město ležící asi 130 kilometrů od hlavního města Chorvatska, by vám zprvu mohlo připadat nenápadné. Když byste ním však prošli, mohli byste narazit nejen na obyvatele mluvící česky, ale třeba i na českou školu nebo školku. Žije zde totiž jedna z největších českých menšin v zahraničí.

První Češi na tomto území byli už v 11.-12. století, nejvíc Čechů sem ale dorazilo až během 19. století. A jak se menšina rozrůstala, vznikala stále větší potřeba na založení školy, vydavatelství a různých besed, do kterých lidé z této komunity mohli patřit a své kulturní dědictví předávat dál.

V České škole a školce se učí zhruba 360 dětí

Česká škola v Daruvaru loni oslavila 100 let a každým rokem se díky společné pomoci České republiky a Chorvatska rozrůstá. “Daří se nám, ale nešlo by to, kdybychom neměli pomoc. Je zde velká spolupráce s lokální samosprávou a máme velikou pomoc České republiky,” řekla k současnému působení ředitelka Marija Valek. Prosperitu školy ocenil i ministr zahraničních věcí ČR.

“Je vidět, že škola žije, že sem chodí stovky žáků a že to místo pracuje na tom, aby se české komunitě dařilo a udržovali český jazyk a kulturu,” řekl Jan Lipavský.

Svůj rodný jazyk a kulturu i zvyky chtěli čeští občané v Chorvatsku předávat svým dětem už od útlého věku, a tak v roce 1927 založila Česká beseda i školku. Nyní mají sedm tříd, do kterých chodí průměrně 160 a 28 zaměstnanců. Ti všichni musí mluvit česky, takže například i v jídelně nenarazíte na někoho, kdo by jazyk neuměl a mimo to, vaří třeba i čeká domácí jídla. Školku a školu však nenavštěvují jen děti z českých rodin, ale i ty ze smíšených nebo čistě chorvatských. Děti se díky tomu naučí jazyk, mohou potom pokračovat i v české škole, kde pokračují nejen ve výuce českého jazyka, ale zapojují se díky kroužkům i do dalších částí české komunity, například přes folklórní tance. Právě děti jsou podle místních ti hlavní, přes které se česká kultura vrací do rodin. Děti se něco naučí ve škole, potom přijdou domu, kde o tom vypráví a tím se veškeré dědictví přenáší.

Dechová hudba, tanečníci a společné oslavy české kultury

Svaz Čechů v Chorvatsku sdružuje desítky besed, které díky svým členům drží český folklór živým. Celkem 33 krajanských spolků má svoje akce, během kterých se věnují převážně rozšiřování dechové hudby, českých tanců i literární činnosti, na ty největší akce se ale spojí. Například dožínky jsou už celochorvatský pojem. Právě ty jsou největší krajanskou akcí, na kterou se sjedou všechny besedy. “Je to žně kulturní činnosti celoročně, máme průvod, na kterém jsou alegorické vozy, večerní slavnosti a více než 1000 účinkujících,” uvedla předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Anna-Marie Štrumlová-Tučková.

Mezi další činnosti patří například akce “Naše jaro”, kterého je součástí literární, výtvarná, folklorní i divadelní část a vystupuje na něm 400 dětí. “Hodně se věnujeme českému divadlu, máme až 15 divadelních skupin, organizujeme divadelní přehlídky a jsme i členové chorvatského sněmu kultury, takže naše divadlo soutěží i s chorvatskými divadelními soubory a téměř každý rok si přinášíme různá ocenění,” uvedla předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Anna-Marie Štrumlová-Tučková.

Dvacet krajanských spolků pořádá i Dny české kultury ve svých městech, na kterých jsou přednášky, výstavy, české jídlo i kulturní program, na kterém vystupují místní dechovky i další hudební kapely. Na různých místech pořádají začátkem podzimu také Krajanské zpěvánky, během kterých 30 souborů zpívá, každý víkend na jiném místě.

Svaz Čechů klade i velký důraz na samotný jazyk, a tak v roce 1946 založili vydavatelství Jednota, pod kterým vychází týdeník v českém jazyce, i dětský časopis a další publikace, které krajané připraví. Jazyk pak oslavují během Sympozia o českém jazyce, na kterém spolupracují s českými univerzitami a odborníci tak krajanům přednášejí. “Snažíme se zachovat češtinu v nejlepší podobě v jaké můžeme,” vysvětlila akci předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Anna-Marie Štrumlová-Tučková. Po čase stráveném s krajany i ministr Jan Lipavský zhodnotil, že právě uchování českého jazyka se daří.

Společně si v Chorvatsku česká menšina připomíná a oslavuje i české lidové svátky. Například 28. září, kdy oslavují tradice svatého Václava, vzájemného respektu a zároveň celý svátek propojili s tím, jakým způsobem žijí Chorvaté.

České menšině se daří, i díky pomoci České republiky

V Chorvatsku nyní žije už sedmá, osmá generace Čechů, kteří dále chtějí své kulturní dědictví uchovávat. “Česká menšina v Chorvatsku se má velice dobře a doufám, že to tak bude pokračovat i dalších sto let. Chceme udržovat to, co nám čeští předci přenechali,” uvedla předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Anna-Marie Štrumlová-Tučková.

Nic z toho by ale nebylo možné bez pomoci České republiky a spolupráce s místní samosprávou i chorvatskými úřady. “Moc si vážím toho, že se česká vláda o své krajany v Chorvatsku stará. Berete nás jako přátele, jako partnery, co víc bychom si mohli přát,” uvedla k podpoře krajanů velvyslankyně Chorvatska v České republice Ljiljana Pancirov.

Pomoc pro českou komunitu v Chorvatsku je nejen finanční, kterou chorvatská strana ocenila především po zemětřesení, které bylo před dvěma lety, ale například i materiální nebo personální. Při poslední návštěvě například přivezl Jan Lipavský počítač s programem na výuku českého jazyka pro českou školu, aby pro děti byla výuka, co nejefektivnější. České školce pravidelně Česká republika poskytuje veškerou materiální pomoc, kterou potřebuje, a i například samotné lektory, kteří pomáhají s výukou českého jazyka.

Mezi spolupráci patří i návštěva krajanů v České republice. Především pro děti, je podle zástupců Svazu Čechů v Chorvatsku velmi důležité být v kontaktu i se svými českými vrstevníky, kteří mají stejný jazyk i kulturu. Pořádají se proto tábory v České republice, kde se nejen například učí českému jazyku, ale právě i navazují vztahy se svými vrstevníky z České republiky.

A i přes to, že vláda nyní konsoliduje finance, by krajané o svou pomoc přijít neměli. “Nebudeme omezovat podporu krajanských aktivit. Naopak bych byl rád, kdybychom v dalších letech dokázali najít další finanční prostředky. Je to jakýsi národní poklad, který máme všude po světě a byla by velká chyba, kdybychom šetřili na tom, co je naší národní identitou,” uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

Foto: Daniela Kopřivová

Text vznikl pod vedením Mgr. Ing. Davida Klimeše, Ph.D.