To, že mluví rusky, neznamená, že podporují Putina

„Všichni Rusáci, jděte i s Putinem do prdele… a jestli jsem si myslel, že jste někteří kamarádi, tak už si to nemyslím. S kretény nechci mít nic společnýho!“ „Být Ruska tak do smrti nevylezu ze země. Taková hanba… To se bude rusaky držet celé 21. Století to co udělali.“ „Rusáci už budou navždy jen teroristi a barbaři. Tuto nálepku zločinců jim už nikdy nikdo neodpárá.“ „Ať s láskou táhnou za Ural, když je to takový ráj na zemi, který je potřeba neustále rozšiřovat!“ To jsou jen některé z těch umírněnějších komentářů, které si v posledních dnech můžeme přečíst na sociálních sítích.

Demonstrace proti Putinovi v Rusku. Zdroj: Twitter

Minulý týden se Vladimir Putin rozhodl pro šokující frontální útok na velkou část území Ukrajiny. Stalo se něco, co nikdo nečekal, a 24. února kolem čtvrté hodiny ráno začal ruský útok na Ukrajinu. V projevu Putin svůj postup popisoval jako „denacifikaci a demilitarizaci“ Ukrajiny, přičemž jeho cílem je chránit ruský lid, který byl vystavován šikaně a genocidě ze strany kyjevského režimu. Světoví i čeští politici tento útok veřejně odsuzují jako neospravedlnitelný akt agrese vůči nezávislému státu a na Rusko už po více než týdnu bojů byla uvalena řada sankcí.

Ve společnosti panuje šok. Napadení Ukrajiny samozřejmě vyvolává silné reakce, v řadě světových měst se opakovaně konají demonstrace proti invazi ruských sil, sociální sítě se zbarvily do žluto-modra, podporu vyjadřují i mnohé firmy, konají se benefiční akce či sbírky. Nejen Evropa, ale i celý svět dává najevo, že s tímto aktem agrese nesouhlasí. Neměli bychom ale zapomínat, že s ním nesouhlasí i mnoho Rusů, žijících mimo jiné i u nás, kteří se snaží Ukrajině pomoci také. I přes přísné postihy hrozící při veřejné podpoře Ukrajiny se našlo několik tisíc odvážných ruských občanů, kteří dokonce protestují přímo v Rusku. Zmínit musím také odhodlané ruské feministky či otevřené dopisy ruských umělců a vědců.

Rusům vstup zakázán

Teď by měla vláda vyhostit uplne všechny rusaky a zabavit jim všechen majetek tady….ale na to Fiala nemá koule a ruský agent Zeman už tuplem ne,“ zní další komentář na sociálních sítích. Za počítačem je tradičně každý hrdina, a právě zde se nenávist vůči Rusům šíří asi nejvíce. Lidé z pohodlí svého gauče na vlně vzteku (a nejlépe capslockem) navrhují sankce proti všem Rusům bez rozdílu, nejlépe je chtějí všechny vyhostit ze země. Bohužel se ale za ten týden, co válka trvá, objevilo několik až děsivých příběhů o tom, že se to děje i mimo online svět.

Ruské děti jsou v českých školách šikanovány, a to nejen svými spolužáky, ale i učiteli. O kauze učitele Martina Dlouhého z Vysoké školy ekonomické, zastupitele z TOP 09 a jeho statusu na Facebooku, ve kterém odmítl učit ruské studenty, už jsme slyšeli asi všichni. Vedení Mendelovy univerzity v Brně a Univerzity Hradec Králové se dokonce nedávno rozhodlo nepřijímat ke studiu studenty z Ruska. V reakci na to všechno alespoň Ministerstvo školství připravilo podklady pro učitele, jak pracovat s nenávistí vůči ruským žákům. Kdo ale připraví podklady pro zbytek obyvatel? Lidé kvůli tomu, že mluví rusky, čelí na veřejnosti také nadávkám a dalším postihům, například se objevily zprávy, že je ochranka vyhodila z obchodu. První dny války také sociálními sítěmi obletěly fotky kaváren, které měly na dveřích nalepený zákaz vstupu Rusům. 

Na další případy poukázal na Facebooku uživatel Martin, který pracuje jako průvodčí ve vlaku. “To, co se řešilo dnes, jsem v práci ještě nezažil. Co se děje na východě je hrozné a ty lidi opravdu lituji, ale chování několika Čechů bylo opravdu šílené,” začal jeho příspěvek. Popsal nadávky, které byli adresované ukrajinským mladíkům, protože Češi nepoznali rozdíl mezi ukrajinštinou a ruštinou. Další nadávky si musela vyslechnout dívka kvůli ruskému pasu. Také popsal příběh tří Rusů, které vyhodili z práce i ubytovny, protože jsou Rusové. Styděli se mluvit rusky a měli strach. 

Rusové ≠ Putin

Agresivita vůči Rusům v Evropě bohužel minimálně u nás stoupá. Je ale nutné uvědomit si, že existuje (a žije i u nás) obrovské množství Rusů, kteří s režimem Vladimira Putina nesouhlasí, a dokonce proti němu protestují. Mnozí z nich před režimem dokonce i utekli, proto také žijí mezi námi. Mám několik ruských kamarádů, kteří se zúčastnili demonstrací minulý týden, přispívají na sbírky a chtějí, aby už to celé skončilo. I v médiích můžeme číst příběhy o tom, jak Rusové například pomáhali organizovat sbírky pro Ukrajinu, či vozí pleny, léky a další věci na hranice. Všechny spojuje to, že se stydí. Stydí se za to, že jsou Rusové, a bojí se to dávat najevo, protože neví, jak Češi budou reagovat. 

„Stydím se a je mi to tak líto,“ říká ruská protestující na demonstraci Stop Putinovi. Zdroj: iNews.

Relikt minulého režimu

Kromě obrovské vlny solidarity vůči Ukrajině je tedy minimálně v českém prostředí bohužel cítit i sílící vlna rusofobie, která u nás vždy byla jako relikt minulého režimu. Jsou mezi námi lidé, ve kterých traumata a vzpomínky pramenící z desítek let života v nedemokratickém režimu mohou vyvolat vztek, jen když uslyší pouhou větu v ruštině, neboť se jim například vybaví vzpomínky na výuku nenáviděné ruštiny. A co teprve, když se k tomu všemu přidají události z posledního týdne.

Stejně jako tenkrát, i dnes ale musíme rozlišovat mezi zastánci režimu (a Putina) a jeho opozicí, protože uplatňování principu kolektivní viny jen nahrává slovům prezidenta Putina, který chce chránit ruskojazyčné komunity před nenávistí zbytku světa. Věřím, že nenávist by v tomto případě neměla být řešením, neuplatňujme tedy princip kolektivní viny i v chování k našim ruským spolužákům, spolupracovníkům či sousedům, buďme lidští.

Zdroj úvodní fotografie: Twitter

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.