Rodinný příběh na stránkách knihy pro děti
Italský zmrzlinář z Budapešti Francesco Tirelli miloval svou profesi i své zákazníky. Výtvarné album Francesco Tirelli a jeho zmrzlinářství ukazuje nejen jeho příběh během druhé světové války. Zmrzlinář totiž ve svém obchodě během válečných let ukrýval několik židovských rodin. Mezi nimi byl i Petr Mayer, milovník sladké ledové pochoutky, ze kterého vyrostl uznávaný chemik. A právě jeho snacha Tamara Meir s Jaelem Albertem vytvořili o jeho příběhu bohatě ilustrovanou knihu pro děti.
Kniha, která v Česku vyšla v roce 2019, se věnuje tématu šoa (holocaustu) – o kterém je často těžké mluvit mezi dospělými, natož pak s dětmi. A přestože se kniha vyhýbá přímým popisům války, utrpení, hrůz z koncentračních táborů, všude přítomná válka a strach jsou zde patrné i bez přímého označení a pojmenování. Stejně je ovšem přítomná i lidskost, pomoc druhým a přátelské pouto mezi hlavními postavami. K hlavním motivům, stejně jako u mnoho dalších děl o šoa, patří motiv skrývání. Mnohdy dělá četbu pro čtenáře přitažlivou. U tématu šoa je ale zásadní předat celý narativ nejen jako dobrodružství s překážkami, ale jako dobrodružství za hranou – příběh, který i když pro konkrétního dětského hrdinu může skončit dobře, není ve svém jádru kladným dobrodružstvím.
Autobiografický základ je jakési nepsané povolení k publikaci – to platí stejně jako v literatuře o šoa pro dospělé i v té pro děti. Tento jev je velmi dobře patrný například v posledních letech velmi skloňovaného románu Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče. Dokud čtenáři a čtenářky předpokládali, že je text založen na pravdivém, autobiografickém příběhu, byl obdivován. Po odhalení skutečného příběhu a identity autora se jeho přijetí zkomplikovalo. Tradice zpracování autobiografického příběhu se drží i Tamar Meirová, když zaznamenává osudy svého tchána Jicchaka, dříve Petra.
Petr je v knize hlavním dětským hrdinou, který se skrývá se svými rodiči a několika dalšími rodinami v Budapešti. Proč se schovávají a co se v okolním světě děje, se čtenáři a čtenářky dozvídají především prostřednictvím ilustrací Jael Albertové. Ilustrace příběh nejen doprovázejí, ale vyprávějí i jeho další, paralelní linie. Ilustrace i text dokládají, že není nutné popisovat násilí, aby dětskému čtenáři byl zprostředkován zážitek z války.
O hrdinství
Hlavním motivem v knize Francesco Tirelli a jeho zmrzlinářství ovšem není šoa, ani válečné utrpení a skrývání se. Tím úplně základním, dalo by se říci až pozitivním, je hrdinství. K tomu se váže i text na přebalu knihy, který uvádí, že jde o příběh o „přátelství, odvaze a ochotě pomáhat“. Na konci příběhu se dozvídáme, že zmrzlináře „těšilo vědomí, že to, co se mu podařilo vykonat, je mnohem lepší a sladší než jakýkoli kopeček zmrzliny“. Tato definice hrdinství je dokreslena ilustrací památníku židovským obětem druhé světové války z Budapešti, umístěného na břehu Dunaje.
Celý příběh budapešťského zmrzlináře pana Tirelliho, ukrývajícího ve svém krámku několik židovských rodin, navíc vrcholí židovským svátkem chanuka, který je oslavou zázraku a zároveň hrdinství. Autorka nabízí hned několik pohledů na válečné utrpení, projevy hrdinství i na to, co je možné považovat za zázrak.
Kniha byla přeložena ze svého původního hebrejského originálu do pěti jazyků, ve kterých zůstaly zachovány původní ilustrace. Výjimkou není ani české vydání v nakladatelství Práh. Ilustrace jsou nejen pro malého čtenáře a čtenářku z knihy stěžejní a říkají toho občas více, než text samotný. Například to, že Petr pochází ze židovské rodiny a že Židé byli za války nejprve odlišováni od ostatních, je vyobrazeno na ilustraci posmutnělých lidí, kteří mají na kabátech přidělané Davidovy hvězdy. Toto dobarvení psaného příběhu jakoby podbízelo rodiče a jejich děti, s kterými příběh čtou, aby si o šoa povídali mezi s sebou a každý rodič sdělil tolik informací takovým způsobem, jaký považuje za vhodný.
Jelikož se hebrejský text píše zprava doleva a i knihy se otevírají na druhé straně, než jsme zvyklí, grafická úprava překladů je náročnější, jelikož se ilustrace musejí zrcadlově překlápět na druhou stranu. Důkaz o složitosti překladu je i v knize, kde jeden odstavec textu zůstal na opačné straně dvojstrany. Plynulost příběhu to ovšem nijak zvlášť nenarušuje a i s chybkou kniha zůstává koncepční. Na konci knihy je pak odhalen skutečný osud obou hlavních aktérů – Petra i Francesca.
Text vznikl na semináři Jiné žánry pod vedením PhDr. Jany Čeňkové, Ph.D.
