Chertoff: Bezpečnost a svoboda – dva póly, s nimiž musíme pracovat

Na CEVRO Institutu se v pondělí 18. dubna uskutečnila veřejná přednáška s názvem Svoboda a bezpečnost v éře džihádu. O svých zkušenostech v boji s terorismem hovořili Michael Chertoff, bývalý americký ministr vnitřní bezpečnosti, který se podílel na vyšetřování napojení útočníků z 11. září na Al-Káidu, a Boaz Ganor, zakladatel a výkonný ředitel ICT (International Institute for Counter Terrorism).

Přednáška se ponejvíce týkala Islámského státu (IS) u nás v současnosti nejobávanější teroristické organizace. Chertoff její konání označil za crowdsourcingový terorismus, schopný zajistit odměny pro zahraniční bojovníky, což z něj dělá organizaci nebezpečnější, než jakou byla Al-Káida. Odhalit potenciální útočníky, jimž v současnosti nahrává migrační krize a kteří mají občanství evropské země, je pro bezpečnostní složky těžší. Akceschopnost IS zvyšují podle něj také příjmy z ropy a atraktivitu pak zase to, že má příběh a dokáže umně využívat sociální média.

Vlci samotáři

K motivaci teroristů Ganor říká, že jde o pouhý proces vypočítávání výnosů a ztrát z různých alternativ, útočníci tedy nejsou šílenci, ale jednají racionálně a s výsledkem svého jednání jsou obvykle spokojeni. „Teroristé mají svůj vlastní způsob hodnocení, racionalita není společná pro všechny bojovníky z různých organizací – jiná je u Hizballáhu a jiná u IS,” dodává. Pachatele útoků pak klasifikuje na vlky samotáře, útočníky z lokální iniciativy a organizované útočníky. Výhoda útoku, jejž iniciuje a vykoná nějaká organizace, spočívá ve vyšší šanci odhalení, následky ale bývají ničivější.

Liberální demokratické hodnoty mohou být podle Ganora leckdy v rozporu s efektivním bojem proti terorismu, za žádnou cenu ale prý nelze dát jednomu přednost. „Bezpečnost a svoboda jsou vždy dva póly, se kterými musíme pracovat, a bohužel si nemůžeme dovolit respektovat jen jeden,” dodává Chertoff.

Efektivně se této hrozbě podle obou dá čelit především propojením databází s trestními rejstříky podezřelých osob a jejich biometrickými údaji. „Přítelem teroristy je mezera mezi jednotlivými státy a jejich databázemi,” komentuje exministr údajný nedostatek v boji proti terorismu v Evropě. Ten se prý projevil i během útoků v Bruselu a Paříži, kdy jednotlivé bezpečnostní složky měly sice důležité informace, nedokázaly spolu ale komunikovat.

K lepšímu sběru informací by měly posloužit také sociální sítě, kam podle Chertoffa útočníci často umisťují určité indície ke svému činu ještě před jeho spácháním. S tím souhlasí i Ganor, z jehož zkušenosti zeď na Facebooku či Twitteru často slouží k ventilování pocitů „vlků samotářů”. Zároveň však vidí i riziko internetu v možnosti snadné radikalizace občanů.