Zápis: Stres a podvody na prahu vzdělávání
V únoru skončil zápis předškoláků do prvních tříd. Zatímco děti možná poprvé v životě zažily stres z autorit při recitaci básniček či poznávání obrázků, na některých školách sváděli o osud svých ratolestí tvrdý boj rodiče.
Podle kritérií stanovených školským zákonem by se děti měly primárně umisťovat do škol ve svých spádových oblastech, rodiče ovšem pro své ratolesti mohli i na základě svobodné volby vybrat takové zařízení, které se jim zdálo nejvhodnější. Nejčastějšími argumenty, proč zkusit štěstí u nespádové školy, mohla být vzdálenost od zaměstnání, přechodné bydliště odlišné od trvalého či přesvědčení, že vybraná škola je kvalitnější.
Zejména v krajských městech ale na svobodnou volbu často nezbyla místa a v některých oblíbenějších školách dokonce nezbývala ani pro nové žáky ze spádové oblasti. Ty se totiž stále častěji těsně před zápisovým soutěžením nafukují o náhlé nové přírůstky.
Zápisová turistika
Některé předškolní děti jsou totiž natolik samostatné, že před nástupem do prvních tříd opustí obydlí rodičů a přistěhují se za vysněným základním vzděláním. Tedy alespoň na papíře. Zákonem nepostihnutelný podvod ze strany rodičů na některých místech prochází bez větších škod. Zákonný zástupce příhodně změní trvalou adresu dítěte a škola se s náhlým zvýšeným zájmem uchazečů se zákonným nárokem vyrovná případným rozšířením kapacit.
To ale u některých zařízení již nebylo možné, třeba jako v případě ZŠ Matice školské v Českých Budějovicích. Na čtyřiačtyřicet míst se zde po odečtení odkladů a přihlášek z jiných spádových oblastí stále hlásilo osmašedesát dětí s odpovídající trvalou adresou. Třídy už přitom byly zcela obsazené a další navyšování kapacity i vzhledem k hygienickým normám nepřicházelo v úvahu, vedení ZŠ Matice školské tak muselo z přihlášených dětí ještě dále vybírat.
Loterie o děti
V doporučeních veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové se pro tyto případy nacházelo hned několik kritérií, podle kterých mohly školy postupovat. Zvýhodnit směly například děti s odkladem školní docházky, děti, které absolvovaly mateřskou školu při dané základní škole, či ty, jejichž sourozenci na školu dochází. Co se ale může zdát obecně přijatelné, nemusí projit v konkrétním místě. Krajský úřad Jihočeského kraje totiž tato zvýhodnění po loňských zápisech označil za diskriminační, na oblíbené českobudějovické škole tak museli sáhnout po posledním z doporučovaných postupů a vybrat nové žáky losem.
Ředitelka základní školy Jana Rychlíková k losování přizvala notářku i samotné rodiče uchazečů a celý proces tak proběhl maximálně transparentně. Rozhořčení nad tímto řešením ale nejen u rodičů dotčených dětí přetrvalo. K nešťastnému losování, které nehledělo ani na zdánlivě pádné argumenty přípustné zákonem, totiž nepřidalo ani zjištění iDnes.cz, že z převisu dvaceti čtyř žáků tvořili dvacítku tzv. „zápisový turisti“. Někteří z rodičů, kteří svým dětem účelově změnili trvalou adresu, se dokonce svým malým podvodem netajili.
Předškoláci, jejichž jména nebyla v loterii na ZŠ Matice školské tažena, se tak rozprostřou do českobudějovických škol, které mají míst dostatek. Vzhledem k velikosti jihočeské metropole se sice nejedná o nijak velkou katastrofu, podle ředitelky Jany Rychlíkové se ale může toto spravedlivé leč nelidské řešení dotknout zejména rodin s osobními či sociálními obtížemi.
Kvalita potvrzena lidovými rozpravami
Emočně vypjaté situace kolem zápisů nejsou v Českých Budějovicích ani jinde raritou. V jihočeském krajském městě sice zpřísněná kritéria ovlivnila rozhodování vedení škol nově, už v loňském roce ale například v jiné českobudějovické škole rodiče nocovali, aby podle tehdejších pravidel přihlásili své dítě dříve než ostatní.
Soutěž o nespádové školy se přitom dá pochopit například v Praze, kde dojezdové vzdálenosti mezi školami mohou být i v řádech několika desítek minut, ne však tolik v devadesátitisícových Českých Budějovicích, které lze z jednoho konce na opačný zdolat chůzí za necelou půlhodinu. Některým rodičům tak jistě spíše než o několik minut navíc šlo o prestiž vybraných škol. Vyhlášené základní školy má sice zřejmě každá oblast, kvalitu těchto zařízení jde ale jen těžko objektivně porovnávat. Roli mohou hrát nabízené kroužky, existence výběrových tříd či osobní zkušenosti. Nelze si ale nevšimnout, že přes prosazovanou nediskriminační tendenci dnešní společnosti, zůstávají volná místa ve školách, které připadají k sociálně vyloučeným lokalitám.
Zkvalitňování méně atraktivních škol se sice může zdát jako příhodné řešení, kterým by se dalo předejít podvodům či nelidsky férovému losování o děti. Veškeré snahy o zlepšení podmínek ale stále naráží na komunitní rivalitu a nesnášenlivost. S trochou pesimismu se tak dá hádat, že s nešvary lidské povahy kýžená místa pro všechny přinese až další slábnutí populace.
Článek vyšel také na blogu “Názorně“
Foto: archiv autorky