Ne znamená ne

Bylo mi osm, když si nás vzala trenérka Hanka na jednom z letních soustředění stranou, abychom si v kroužku mohly uspořádat další „holčičí sedánek“ na zemi v tureckém sedu. Už ani nevím, co jsme tehdy řešily a jakou fázi ovulace nám vysvětlovala, jednu část si ale pamatuju dodnes, o patnáct let později. „Nezáleží na tom, že jsou to manželé. Pokud „to“ žena nechce, nemá náladu, necítí se na to, prostě nechce, ale partner na ní i tak „vleze“, je to znásilnění.“ Předtím se mnou o takzvaném konsentu nikdo nemluvil. Stížnosti na všelijaké nechtěné dotyky byly vždy odbývány slovy: „Co se škádlívá, to se rádo mívá.“

Konsent?

Konsenzus, konsens, souhlas nebo moderně „konsent“. V převzatém významu se termín týká souhlasu se sexuálními, milostnými nebo jinak intimními činnostmi, ale i „nevinnými“ doteky a jakýmkoli narušením osobního prostoru. Konsent nemůže být vynucován a zároveň platí, že ho kdykoli můžeme vzít zpět. Ve společnosti konsent stále budí rozporuplné pocity, hlavně asi pro svou nechvalnou konotaci s hnutím MeToo a celkovým nepochopením (nebo neochotou pochopit). „To už svojí ženskou ani nemůžu plácnout po zadku?!“ se pomyslně přidává k „To už dneska ani nemůžu ženský otevřít dveře?!“

O konsentu bychom přitom měli učit už malé děti. Jsou to právě špatně uchopené situace v dětství, které následně mohou vyústit v klamavý výklad fyzického dotyku a autonomii vlastního těla. Nutíme-li malé děti někoho obejmout (ať už je to babička nebo vzdálený příbuzný) jen proto, že se dlouho neviděli nebo jim třeba přinesl vánoční dárek, nevědomě jim tím podsouváme myšlenku, že někomu mohou „dlužit“ fyzický kontakt.

Možná, že i vám se někdy stalo, že jste těsně před sexem změnili názor a chtěli jste si už jenom povídat. Možná, že jste ale i tak k sexu nakonec „svolili“, protože jste to partnerovi „slíbili“ a navnadili jste ho.

Budeme-li naopak děti učit, že i ony mohou mít vymezené hranice a prostor, do kterého nemusí všechny pustit, usnadníme jim „uchopení“ vlastního těla v budoucnosti. Snahy by však vzápětí mohly zmařit pohádky, ve kterých cizí princové líbají cizí, spící princezny.

Vytyčené hranice v dětství jsou prvním krokem ke společnosti, kde konsent není sprostým slovem. Ke společnosti, ve které není nikdo zostuzován za to, že po rozepnutí kalhot změnil názor. A možná také ke společnosti, ve které zmizí hrůzná statistika, která říká, že jedna ze tří žen někdy v životě zažila sexuální obtěžování.

Zdravé vztahy

S problematikou „souhlasu“ se často pojí termín „implikovaný konsent (souhlas)“. Takový souhlas osoba vysloveně neuděluje, ale nepřímo jej udělují činy a okolnosti. Třeba takový svazek manželský. Mohlo by se zdát, že vstupem do manželství si všechen konsent „předplácíte“, a je proto tak nějak přirozeně daný – implikovaný. Pravdou však je, že konsent, otevřená komunikace o tužbách i hranicích, je základem všech spokojených a zdravých (netoxických) partnerských vztahů. O souhlasu bychom se proto měli bavit nejenom v případě „jednorázovek“, ale i dlouhodobých vztahů.

Není to však jen o „žádání o souhlasu“ a respektování případného „ne“, konsent se vztahuje na vše, co ve vztahu sdílíme – od prostoru, doteků, těl až třeba po e-maily. Zároveň to neznamená, že se vždy musíte striktně, slovo za slovem, zeptat: „Milá moje manželko, chci s tebou mít sex. Chceš mít sex ty se mnou?“ – byť je to jistě lepší varianta než absolutně odpuzující žadonění a přemlouvání. Ujištění se, že oba chceme totéž, je pro mě známkou bezpečí, vzájemného respektu a lásky.

Důležitost konsentu se tedy promítá do vztahů s krátkou i dlouhou životností. Měli bychom jej využívat přirozeně, nepřekrucovat jeho podstatu a nevysmívat se mu jako „dalšímu problémku, který řeší mladí nad škvarkovou pomazánkou z tofu“. „Ne“ zkrátka znamená „ne“, a ne „přesvědč mě“ a absence „ne“ nikdy explicitně neimplikuje „ano“.

Konsent není jen o ujištění se, že osoba, se kterou chci mít fyzický kontakt, o něj opravdu stojí. V dnešní době se nutnost konsentu promítá i do online komunikace. Kdyby třeba @roman69 věděl, co je to konsent, určitě by mi onen dic* pic jen tak neohlášeně neposlal.

Foto: Pixabay.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *